Libomyšl

Živéobce.cz

Libomyšl

• Seznam firem
• Nabídka práce

Historie obce Libomyšl celá historie

Nedaleko Lochovic, asi půl hodiny k severu jest ves Libomyšl v rovině ležící pod stráněmi, Vyšebohy řečenými. Při samé vesnici vystupuje z luk vršek na způsob homole, patrně všecek nasypaný a lidskou rukou vytvořený, o čemž svědčí netoliko položení jeho v rovině, ale i materiál a místo sousední, na Pánově řečené, z kterého země brána byla. Vršek ten, který korunuje stará pěkná lípa, jmenuje se Hrádek, patrně od hrádku neb tvrze, která na něm stávala. Poslední zbytek tohoto sídla jest hluboký a široký příkop, který v polokruhu jižní čásť vršku objímá. Okolo příkopu táhne se násep také jen na této straně. Byl-li někdy okolo celého vršku, není známo, jinak ovšem se u mnohých tvrzišť i to vyskytuje, že jest násep jen na straně chráněné; to se také shoduje s úbočím Hrádku, kteréž jest na této straně méně příkré. Na straně severní není tudíž příkopu, nýbrž je tu odstavec uměle udělaný, ze kteréhož se na Hrádek nahoru jezdilo. To také vede k domněnce, jak cesta šla na Hrádek. Šla od vesnice od západní strany, došla severozápadního konce valu a šla po řečeném odstavci vedle plotův a srabův až ke druhému konci valu a odtud pak nahoru směrem od východu k západu. Uvnitř toho opevnění v jisté výšce nad tím nachází se tvrziště vejčité podoby, ne velké sice, ale přece takové, že tu státi mohlo stavení prostorné a ještě dosti místa pro dvorek zbývalo. Na povrchu rozkopaném není ani památky po bývalých staveních, neb i po té kapličce, která tu v minulém století stávala, není ani památky. Na konci našeho století nacházely se tu hluboké díry, kteréž pocházely od propadených sklepů; ty také ukazovány ctihodnému badateli F. Hebrovi, když v této krajině cestoval, a vypravována mu o tvrzišti a Vácslavu IV. podobná pověst', jako se vypravuje o otci jeho Karlovi a pokladu Opatovském. !) Dějepisné zprávy o Libomyšli začínají poměrně dosti pozdě. K r. 1370 dovídáme se, že seděli Oldřich z Libomyšle na Libomyšli, drže k tomu čásť Ohrazenice a Křesína, a Smil z Libomyšle na části Hořovic. Obojí se tehda dědinami svými spolčili. 2) Oldřich zemřel okolo r. 1404, a čásť jeho dostala se potom Smilovi, jenž se ještě r. 1407 připomíná. 3) Potomek jeho jest snad Jan z Libomyšle, jenž držel do r. 1419 dvůr manský na Porostlém. 4) Již r. 1413 držel Libomyšl Stach z Doubka, který prodal t. r. úrok na veškerém svém zboží v Libomyšli konventu svaté Maří pod mostem Pražským a potom se jako průvodce a pomocník Jana Čelného, sudí dvorského měst královských, připomíná. 5) I v jiných letech dlužil si na svůj statek, poněvadž bezpochyby dětí neměl; konečně věnoval r. 1420 manželce své Markétě z Pacova 500 kop gr. č. na vsi celé Libomyšli. Roku 1427 byl již mrtev a vdova po něm pozůstalá vdala se za Habarta z Vraního, jenž se stal takovým způsobem držitelem Libomyšle. Třebas i r. 1437 provolána odúmrt' po Stachovi, bylo přece věno Markétě zapsané tak veliké, že výprosníci, byť provedli právo své, jen malou čásť ceny, zač zboží stálo, obdržeti mohli. 6) Syn z tohoto manželství pošlý Vilém z Vraního vyprosil si sám r. 1454 všechny nápady, které mohly náležeti králi Ladislavovi na tvrzi, dvora, vsi a mlýnu Libomyšli, ale když za nedlouho potom Vilém bezpochyby v některé z tehdejších častých válek zahynul, vyprosila si Markéta všechno právo odúmrtní po něm (roku 1457) a vyskytuje se ještě r. 1459 jako paní na Libomyšli. 7) Drahého statku Vilémova, Hlážovic totiž, byla postoupila příbuzným Vilémovým. Roku 1457 zakládala Markéta rybník nějaký a poněvadž jím loučku a roli patřící ke kostelu Neumětelskému zatopila, dala faráři v náhradu jinou louku, ležící pod Neumětely.8)

Fotogalerie obce Libomyšl