Čerčany

První písemná zmínka o Čerčanech pochází z roku 1356. Tehdy "Černčany" získal koupí od Arnošta z Poříčí pan Ondřej z Dubé, pán na Zlenicích a nejvyšší zemský sudí u dvora krále Václava IV. (+ 1412).

Další písemné doklady mluví o jiných majitelích Čerčan. Byli jimi m.j.: Netvorští z Březí, Nebřehovští z Pyšel, Jaroslav Šellenberk z Mrače, Trčkové z Lípy, Valdštejnové sídlící na Komorním Hrádku, Martinicové, hrabata z Vrtby, Lobkovicové a od r. 1887 arcivévoda František Ferdinand d´Este (+ 1914 v Sarajevě). S majiteli se měnila i správní sídla. Nevelké Čerčany správou podléhaly Lštění, poté Pyšelům, Mrači, Komornímu Hrádku, Konopišti a před osamostatněním opět Lštění.

Zápis z farní kroniky v Poříčí nad Sázavou z roku 1833 uvádí, že Čerčany měly 23 domy, mlýn a panský dvůr. Žilo zde 211 obyvatel katolického vyznání a 17 nekatolíků.

Historicky významná je i Vysoká Lhota, dnes je součástí obce Čerčany jako osada. Vysoká Lhota je místem prastarého osídlení, pravděpodobně ještě z doby keltské. Dnešní „Zámeček“ (či dříve „Statek“) je chráněnou památkou. Budova zámečku je poprvé zapsána r. 1358 za Karla IV. Od poloviny 16. stol. zde žil rod Lhotáků až do 18. stol., kdy usedlost koupil Karel David, později odsouzený císařovnou Marií Terezií za zradu k trestu smrti. V r. 1750 koupil statek od Marie Terezie tehdejší majitel Konopiště – hrabě Vrtba, který usedlost upravil a přestavěl. Další historie již byla neradostná – z nájemního dvora se staly postupně jen sklady. V současné době areál vlastní firma EQUI Hanuš, která se zabývá výcvikem koní pro film, včetně přípravy kaskadérů. Má i jednu z největších českých sbírek kočárů a povozů.

K nápadnějšímu zviditelnění obce došlo počátkem 70. let 19. století v souvislosti s výstavbou železnice Františka Josefa I. z Prahy do Českých Budějovic (1871). Dne 20.května 1871 přijela první lokomotiva od Gmündu až do Čerčan. Původně jednokolejný dřevěný most přes Sázavu z r.1871 byl v r.1882 nahrazen ocelovou nýtovanou konstrukcí na kamenných pilířích. Druhá kolej trati z Prahy do Benešova byla přidána a most rozšířen v r.1904. Starý železniční most byl přestavěn a nahrazen novým ocelovým mostem s lávkou pro pěší v r.1926. V současnosti se připravuje další velká přestavba mostu s náhradou ocelové konstrukce pro vyšší parametry jízdy na trati Praha - Benešov (v rámci „Modernizace IV. železničního koridoru).

Původní název stanice Čerčany-Pyšely byl 14.července 1919 změněn na Čerčany. Železniční křižovatkou se staly Čerčany po dobudování obou částí posázavských tratí: z Prahy Braníka přes Vrané nad Vltavou, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou do Čerčan a z Čerčan přes Ledečko do Světlé nad Sázavou a Havlíčkova Brodu (1901). Výhodné železniční spojení přispělo při dalším rozvoji obce, jež se stala vyhledávaným rekreačním letoviskem.

Zásluhu na získání samosprávného osamostatnění obce má p. Josef Doleček, první čerčanský starosta, veřejný činitel a mecenáš všech akcí vedoucích ke zvelebení obce (+ 29.4.1933). K vyhlášení samostatnosti obce došlo 8. července 1919, kdy byl ustaven obecní výbor.

Od 20. let minulého století se čile rozvíjelo kulturní dění v obci. Byl ustaven divadelní spolek "Sázavan" (s přestávkami hrál až do 80. let), byl založen dětský pěvecký sbor "Čerčanští zpěváčci", který vedl učitel Otomar Pičman a jehož kmotrem byl skladatel Josef Suk; rozvíjela se osvětová činnost i prostřednictvím Dobrovolného hasičského sboru (založen 1907). Pestrou činnost vyvíjely i tělovýchovné jednoty Sokol a DTJ.

Od 20. let vznikaly v sousedství Čerčan trampské osady. Za připomenutí stojí osada Ztracená stopa v údolí Benešovského potoka. Existuje dodnes.

V Čerčanech a na Vysoké Lhotě pobývali v minulosti mimo jiných tyto významné a známé osobnosti: novinář a vůdce národně sociální mládeže Karel Půlpán (+ 1914); písničkář a zakladatel kabaretu Červená sedma Jiří Červený s dcerou Soňou, pozdější koncertní a operní pěvkyní; herec, dramatik, kabaretiér Emil Artur Longen; spisovatel Otomar Schäfer; básník Stanislav Kostka Neumann; trampský spisovatel Bob Hurikán (vl. jménem Josef Peterka); filmový historik Myrtil Frída; herečka Irena Kačírková; básník Ladislav Stehlík; sólista opery ND v Praze Eduard Haken aj. K občasným návštěvníkům Čerčan patřil i Jan Werich. 6.července 1993 učinil v obci zastávku i prezident ČR Václav Havel se svou chotí Olgou a doprovodem.

Na hřbitově je pochováno sedm obětí z tzv. transportu smrti z ledna 1945. Pomník před budovou základní školy připomíná oběti obou světových válek z řad místních občanů.

Dominantami obce jsou především dvě stavby: kostel - objekt Husova sboru Církve československé husitské na návrší nad obcí (dostavěn až po 2. světové válce, vysvěcen r. 1952). Mlýn, zmiňovaný již v r. 1648, dříve se jmenoval Spálenský, později také podle nového majitele – Vávrův; v průběhu let několikrát přestavovaný, naposledy v letech 1981-1993, po rekonstrukci ale nezprovozněn.

V současné době má obec Čerčany s osadami Vysoká Lhota, Jericho a Nové Městečko celkem 1028 domů a objektů (včetně rekreačních) a k 1.1.2002 měla 2632 obyvatel (proto není městem).

V obci se nachází obecní úřad, pošta, policie, zdravotní středisko, lékárna, základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, dům s pečovatelskou službou, kulturní dům, knihovna s informačním centrem, kino, tělocvična, fotbalové hřiště, veřejná koupadla a tenisové kurty.

V obci existuje občanské sdružení Chlum, které se stará o kulturní vyžití občanů a občanské sdružení Posázavský pacifik, které provozuje nostalgické jízdy parním či motorovým vlakem na posázavských tratích. Sdružení postupně opravuje unikátní historickou parní lokomotivu řady 170.666 ze sbírky Národního technického muzea v Praze.

Z dalších organizací v obci aktivně působí TJ Slavoj Čerčany, MO rybářského svazu, MO zahrádkářského svazu (provozuje moštárnu), Sbor dobrovolných hasičů.

Čerčany jsou pro svou snadnou dostupnost z Prahy a pro svou polohu u řeky Sázavy atraktivní a tradičně vyhledávanou oblastí pro chataře, vodáky, turisty a cykloturisty.