Velký Újezd

Živéobce.cz

Velký Újezd

V obci a jejím okolí je řada pamětihodností místního a regionálního významu. Mezi hlavní památky zařazené do státního seznamu patří farní kostel sv. Jakuba st., bývalý vrchnostenský špitál a bývalá poštovní přepřahací stanice.

Hledat firmy v obci Velký Újezd

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Živé firmy v obci Velký Újezd 34 firem

NOVÁK TOMÁŠ - Tršická 293, Velký Újezd

KOSMETICKÝ SALÓN MARILYN MONROE - Lipenská 132, Velký Újezd

KAMARÁD LADISLAV - Čtvrtky 382, Velký Újezd

VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR-LESNÍ SPRÁVA Velký Újezd, s.p. - Velký Újezd č. 105

LIGNAKON - Oderská 10, Velký Újezd

POTRAVINY CBA Velký Újezd - Náměstí 65, Velký Újezd

PENZION MYSLIVNA - Olomoucká 163, Velký Újezd

ZO ČESKÉHO ZAHRÁDKÁŘSKÉHO SVAZU Velký Újezd - Přerovská 27, Velký Újezd

SDH Velký Újezd - Oderská 143, Velký Újezd

SOUKROMÉ ODBORNÉ UČILIŠTĚ Velký Újezd, s.r.o. - Navrátilova 321, Velký Újezd

MORAVOPROJEKT s.r.o. - Olomoucká 15, Velký Újezd

CHALUPA VELKÝ ÚJEZD - Velký Újezd č. ul.

KONSUM ŠUBRT - Velký Újezd č. 65

DRUŽSTVO VELKÝ ÚJEZD - Varhošťská 16, Velký Újezd

1 2

Historie obce Velký Újezd celá historie

Původní půdorys i poloha Velkého Újezdu ukazuje na dobu vzniku trhové osady a její počátky lze datovat již od 12.století. Tato trhová osada vznikla v souvislosti se vznikem Potštátu a Vítkova. Přídavné jméno „Velký“ se během doby několikrát změnilo, takže to byl v různých obdobích nejprve Velký Augesd, kolem roku 1400 se užívalo Volavý Augesd, po roce 1500 Svrchní Augesd, za sto let později Hrubý Augesd nebo též Oujezd. Od poloviny předminulého století se užívá již trvale Velký Újezd. Původ názvu „Újezd“ se vysvětluje takto: území nebo místo, které bylo osídlováno, prodáváno, darováno a přítomné strany objely po hranici toto území – odtud Újezd.

Kdy osada Velký Újezd byla založena nelze říct, ani neznáme kdo ji založil, ale už roku 1301 je dle Moravských zemských desek Újezd uveden mezi farnostmi lipenského děkanství patřícího k arcijáhenství olomouckému. K témuž roku je doložena také postava Žibřida (Siffridus), sladovníka na Libavé, r. 1324 známého s přídomkem z Újezdu. Roku 1381 je Újezd už jasně označován jako městečko, není však přesně známo, kdy došlo k jeho povýšení. Brzy poté byl součástí panství hradu Helfštýna a helfštýnské vrchnosti zůstal poddán až do 16. století, kdy byl prodán k Veselíčku. Třicetiletá válka byla pro obec dobou zkázy, k důsledkům válečných událostí patřilo i to, že Újezd pozbyl privilegovaného postavení městečka. Nový poválečný rozkvět zaznamenala obec za Podstatských, kteří drželi veselíčské panství. Roku 1738 zde založil hrabě Karel Max Podstatský nákladem 5 000 zlatých chudobinec, o šest let později obnovil ve válkách zaniklou faru. Kdysi byl Velký Újezd také významnou stanicí na hlavní „císařské“ silnici, kde se měnívala přípřež. V roce 1749 zde byl postaven vrchnostenský špitál, z roku 1791 pochází budova někdejší poštovní přepřahací stanice. V 19. století byl opět Velký Újezd považován za městečko, a městysem byl až do roku 1957.