Bouzov

Bouzov nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten dal také postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku.

Až do 17. století se na Bouzově vystřídalo několik českých šlechtických rodů, z nichž nejznámější byli pánové z Kunštátu a Poděbrad, dokonce se má za to, že se zde narodil Jiří z Poděbrad.

V roce 1695 prodal kvůli dluhům poslední český majitel celé Bouzovské panství řádu Německých rytířů.

Až v roce 1850, v rámci nového správního řízení, se Bouzov stal součástí nově vzniklého okresního hejtmanství v Litovli. Vymanil se tak po právní stránce ze závislosti na majiteli panství řádu Německých rytířů. Rozhodující pozice velkostatku řádu však přetrvala.

Celkově lze Bouzov druhé poloviny 19. století charakterizovat jako poměrně chudé městečko, hospodářsky závislé na bývalé vrchnosti.

Nejvýznamnější událostí v dějinách obce se stala na přelomu 19. a 20. století velkorysá přestavba hradu, kterou uskutečnil nový velmistr řádu, arcivévoda Evžen Habsburský. Přestavba ovlivnila i celkový vzhled městečka, neboť výrazně stoupl počet zdejších obyvatel. Bouzov se stal kulturním a společenských střediskem celého okolí.

Současný katastr obce se rozkládá na ploše 4 232 ha, obec tvoří 13 částí – Bezděkov, Blažov, Bouzov, Doly, Hvozdečko, Jeřmaň, Kadeřín, Kovářov, Kozov, Obectov, Olešnice, Podolí, Svojanov. K 1.1.2005 žilo v obci Bouzov 1 480 obyvatel.

Bouzov patří k velmi navštěvovaným obcím. Hlavní dominantu tvoří již zmiňovaný hrad, velkým lákadlem turistů je také Galerie v podhradí s Trojským koněm, minikáry „Sportovní formule“ u parkoviště u hradu, v roce 2000 obnovené Panské rybníky o rozloze 4,5 ha a další zajímavosti.