Brandýsek

Obec Brandýsek vznikla sloučením dvou původních obcí: Brandýska a Olšan. V Hájkově kronice je Brandýsek zmiňován již v r. 975. V Zemských knihách jsou nejstarší zápisy o Olšanech v r. 1316, o Brandýsku v r. 1345. Nejčastější varianta vzniku jména Brandýsek je odvozena od německého původu – Brandeisel, tedy menší, než Brandejs. Sloveso brennen značí hořeti, spalovati, vyžehovati les. Brand znamená požár. Tedy možné svědectví o vypálení lesa, na jehož místě nejspíš němečtí kolonisté založili osadu.

Olšany mají svůj název od olší, patrně před vznikem osady zde rostl olšový porost.

Pro Brandýsek krom zemědělství byla důležitá jeho poloha při hojně využívané cestě mezi Prahou a Slaným. Obě vesnice po celá staletí měla jen několik desítek obyvatel, během třicetileté války obě vsi „pustly“.

Opravdový rozmach přišel až s objevem uhlí a jeho těžbou. V pol. 19. století se zde hloubí důl Michael a přímo v jeho blízkosti vyrůstá osada pro ubytování horníků a jejich rodin.

Krom dolu Michael přímo v katastru obce je pro růst obyvatelstva důležitá blízká přítomnost dalších dolů: Ludmila, Witek, později Ferdinand a Theodor. Zástavbou vzniká územní spojení jak mezi hornickou osadou a samotným Brandýskem, tak i mezi Brandýskem a Olšany.

Nejlidnatější je Brandýsek kolem r. 1930, kdy čítá 2 700 obyvatel.

9. května 1945 zde bylo krvavě potlačeno povstání místních obyvatel proti německým okupantům, ve stejný den zde došlo „Na rovinách“ k bitvě mezi Rudou armádou a ustupujícími Němci.

Z nejslavnějších obyvatel minulosti naší obce jmenujme např. prof. Aloise Dryáka (architekta, autora např. budovy kladenského gymnasia), prof. Františka Walda (chemika, vysokoškolského pedagoga, publicisty), Josefa Hášu (violoncellistu, sólového hráče ve Vídni), Václava Kokšteina (fotbalového internacionála v letech 1951-1952), sochaře a medailera Františka Davida (autora mnoha námi používaných mincí).