Doubravice

Od dalšího majitele, Jana Řepického ze Sudoměře, koupil Doubravici Baltazar de Marradas, ale již r.1631 ji prodal rytmistru Janu Salazarovi de Montalban. Od r. 1637 patřila Doubravice převážně českobudějovickým měšťanům. Prvním majitelem byl Emanuel Fritschko von Fürstenmühl, cís. solní úředník a radní Č. Budějovic, po jeho smrti zdědila tvrz jeho dcera Marie Alžběta, provdaná za Johanna Putschögela.

Patrně koncem 17.století byl v Doubravici vystavěn raně barokní zámek – největší dominanta obce.

Před 1. světovou válkou měla obec 235 obyvatel. Byla zde prodejna, řezník, uzenář, pekař, prodejna tabáku a 3 hostince.

V současné době má obec Doubravice 230 obyvatel, leží na severozápadně až západně orientovaných svazích a souvisí přímo opticky s krajským městem. Svoji vyvýšenou polohou vytváří malebný horizont krajskému městu. Pohled z Černé věže českobudějovického náměstí upoutá právě panorama naší obce, které je popsáno přímo na věži.

Průměrný věk obyvatel obce je 37,8 let. Struktura obyvatel je vyvážená. Podařilo se zastavit odliv především mladých lidí do krajského města.

Střed obce tvoří historická zástavba především zemědělských usedlostí. Tato starší zástavba je průběžně opravována a nadále využívána k celoročnímu bydlení. Na severozápadě se obec rozrůstá směrem k Českým Budějovicům a vzniká nová výstavba.

Nová výstavba rodinných domků je citlivě rovnoměrně koncipována do proluk a okrajových částí obce. Nevzniká zde žádná nová kolonie rodinných domků a tak dochází k postupné asimilaci nově přistěhovaných rodin mezi původní obyvatele obce. Tímto postupem dosahujeme velké míry zapojení nových občanů do veřejného života a především jejich splynutí s obcí.