Částkov

Maršovy Chody - původní Chodská ves leží 6,5 km jižně od Tachova. První písemná zmínka se datuje k roku 1337. Tehdy patřila polovina vesnice králi Karlu IV. Starý tvar názvu Maschkotten znamená bez pochyby Die Choden des Maresch – Martinovy Chody. Podél silnice směřující od východu na západ byla na severní straně postavena řada domů, která se počítala od východu na západ (1 až 14). Naproti leželo několik středních domů, k tomu východně náves a na západ vesnické mrchoviště i oba vesnické rybníky.

V obci se nachází malá kaple s povolením konání mší, která byla vysvěcena. Z náboženských památníků je třeba se zmínit o vytesané soše z kamene Nepomuka u čp. 1, což byla památka na Thomase Dunkla, majitele tehdejšího dvora, který se v roce 1760 utopil v rybníku Moseteiche. Na návsi stojí proti čp. 4 6 metrů vysoký kamenný kříž, který nechali postavit v roce 1830 dva sedláci, kterří provozovali povoznictví až do Prahy a Vídně.

Pernolec – první písemná zmínka o Pernolci se datuje z roku 1251, kdy ji držel Přibyslav a jeho dva synové Záviš a Radslav, píšíci se tehdy „de Pernolcze“. Ves byla rozdělena na dvě části, z nichž jednu drželi výše zmiňovaní majitelé a jejich potomci, zatímco druhá část náležela městu Tachovu. Výraznou a zdaleka viditelnou dominantu obce dnes tvoří objekt bývalé sýpky. Dvoupatrová, archaicky vyhlížející budova osvětlená malými okénky a opatřená vysokou a strmou střechou je situována na východním okraji zástavby obce. V roce 1723 byla mezi Trnovou a Pernolcem vystavěna kaple, která byla obnovena kolem roku 1791 a pak znovu v roce 1826. V roce 1902 byl na tomto místě vystavěn nový kostel a zároveň s ním i zbudována křížová cesta. Kostel se jmenuje kostel sv. Anny Samotřetí.