Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich II ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na úzkorozchodné trati od dolu Jindřich do Babic. Plánováno je prodloužení trati do železniční stanice Zastávka u Brna.

Hledat firmy v obci Zbýšov, ulice 9. května
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Zbýšov celá historie

Historie obce sahá až do období feudální společnosti. Území je v pozdní době slovanské zastoupeno dvěma sídlišti přibližně stejného charakteru a stáří. První se nacházelo ve Studených při ústí Zbýšovského potoka do Neslovského, druhé ve trati Černých. Na zmíněném sídlišti ve Studených stávala v pozdější době ves Studenec – Studyň, jak nám vypravuje lidová tradice a jak dosvědčují listinné záznamy.

První skutečnou zmínkou o naší obci je pak listina z 2. 7. 1280, kterou zemský maršálek Bohuš z Drahotuš věnoval osadu Zbiscowiz své dceři Herce a oslavanskému klášteru. V pozdějších letech se setkáváme s dalšími přepisy tohoto názvu. Tak v listině datované o rok později je uváděn Sbizowich, roku 1288 Biospicz a ještě později Wessau. K posouzení dalšího vývoje názvu obce slouží dvě nejstarší zbýšovské pečetě. Na první z nich, doložené na katastru z roku 1749 je v majuskulou psané legendě uveden název „diedina Spasow“ a na druhé zbýšovské pečeti z roku 1771 najdeme již označení „diedina Zpeischow“. A toto označení Zbejšov se udrželo až do února roku 1925, kdy byl Zbejšov úředně přejmenován na Zbýšov.

Po převedení obce k oslavanskému klášteru má Zbýšov společnou vrchnost a dějiny s oslavanským panstvím. Když pak oslavanský klášter v letech 1516-1526 vyhořel, jeho statky i se Zbýšovem držel pan Kuna z Kunštátu a po něm Vilém z Kunštátu, který oslavanské zboží a s ním obec Zbýšov zastavil před rokem 1547 Albrechtu Bošovskému z Polanky. V následujících letech se v držení tohoto panství vystřídali mnozí majitelé. Roku 1548 je získal Beneš Bubenský z Chlumu, po něm 1557 Václav Hodický z Hodic, dalšími majiteli byli Volf starší Krajíř z Krajku, Kryštof z Altmanu a další. V polovině 17. století přešlo sňatkem na Arnošta hraběte Mollarta, který prodal Oslavany klášteru Králové na Starém Brně. V roce 1925 byl ze Zbýšova vytvořen zbytkový statek, který se stal majetkem bratrů Vincence a Bedřicha Holle.

Počátkem 17. století měl Zbýšov 29 domů, z nichž po třicetileté válce zůstalo obydlených pouze 16. Období nevolnictví se nevyhnulo ani Zbýšovu. Předkové byli především zemědělci, o čemž svědčí i skutečnost, že až do roku 1820 se v trati Vinohrádky pěstovalo víno. V roce 1790 se zde již nacházelo 53 domů a počet obyvatel dosahoval 313. V polovině 19. století se vlivem nastupující průmyslové revoluce mění od základu i charakter obce. Nálezem kamenného uhlí v roce 1820 byly položeny základy kamenouhelného těžířstva „Lásky boží“ a obec získává průmyslový ráz. Toto období je současně dobou horečné výstavby obce. V roce 1882 byla obnovena fara a roku 1893 vystavěn nový kostel sv. Martina. Přistěhováním hornických rodin vzrostl počet dětí a byla roku 1860 vystavěna škola, dvoutřídka, která se později rozšířila. Roku 1906 došlo k zřízení poštovního úřadu.

Rozvoj obce přerušilo vypuknutí 1. světové války. Během 1. republiky dochází v obci k další stavební činnosti. V roce 1922 byla zřízena obecní knihovna a v roce 1924 postaven „Dělnický dům“. Roku 1932 po několika stížnostech a jednáních obecní rady byl zřízen obecní vodovod. Od roku 1940 pociťují Zbýšovští zvýšený nátlak ve všech oblastech společenského života. Válečná léta nesou i rozmach důlního podnikání. Dochází ke zvyšování mezd horníků, do dolů jsou zaváděny nové dokonalejší stroje. Po dobu okupace pracovala v ilegalitě skupina chlapců ze Zbýšova a okolí pod názvem „Slovanská domovina“. V letech války sídlilo ve Zbýšově gestapo, jemuž padlo za oběť několik zbýšovských občanů. Jejich jména jsou vyryta se jmény sovětských vojáků na zbýšovském pomníku padlým spolu s těmi, kteří zahynuli při osvobozování obce. Po osvobození Zbýšova Rudou armádou a vítězství socialistické revoluce v únoru 1948 se vytvořili podmínky pro výstavbu obce. Došlo k výstavbě dolů Antonín, Jindřich a Anenská.

Významným mezníkem poválečného vývoje obce je rok 1965, kdy dochází 1. ledna k povýšení Zbýšova na město. V roce 1962 byla otevřena nová mateřská škola a zdravotní středisko, 1979 druhá mateřská škola a 1963 dokončena stavba koupaliště a 1968 doplněno čističkou a úpravnou vody. V roce 1973 dobudován stadion a 1977 otevřeno Kino Horník. Ukončení těžby uhlí na počátku 90. let bylo velkým zásahem do života obyvatel obce. Z významných investičních akcí posledních let je nutné zmínit plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům, rekonstrukci koupaliště, které je skutečnou chloubou obce a především rekonstrukci čistírny odpadních vod.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.