Obec Zvěstov se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, asi 20 km jihovýchodně od města Benešov a 12 km východně od města Votice. Zvěstov - název vznikl z kmene věst. U Zvěstova je vrch Kujanov (473 m).

Hledat firmy v obci Zvěstov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Zvěstov
Živé firmy - počet: 6, obec Zvěstov

ČESKÁ POŠTA Zvěstov - Zvěstov č. 13

MLEJN VESTEC - Vestec č. 5, ZvěstovwebFotografie u firmy

OBEC Zvěstov - Zvěstov č. 113webFotografie u firmy

Obec Zvěstov se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, asi 20 km jihovýchodně od města Benešov a 12 km východně od města Votice. Zvěstov - název vznikl z kmene věst. U Zvěstova je vrch Kujanov (473 m).

SVATOŠ JAROSLAV-PNEUSERVIS - Zvěstov č. 91

SVATOŠOVÁ EVA MVDr. - Zvěstov č. 91

ZÁMEK LIBOUŇ - Libouň č. 1, Zvěstov

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OBEC Zvěstov - Zvěstov č. 113webFotografie u firmy

Obec Zvěstov se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, asi 20 km jihovýchodně od města Benešov a 12 km východně od města Votice. Zvěstov - název vznikl z kmene věst. U Zvěstova je vrch Kujanov (473 m).

MLEJN VESTEC - Vestec č. 5, ZvěstovwebFotografie u firmy

ČESKÁ POŠTA Zvěstov - Zvěstov č. 13

Historie obce Zvěstov celá historie

Podle písemných pramenů zvěstovské panské sídlo – tvrz - vzniklo nejspíše kolem poloviny 14. století. Majitelé statku si ho nechali vystavět a poté na něm žili. Kromě funkce obytné pak plnilo ještě funkci obranou, reprezentační a správní. Funkce obranná nejpozději v 17. století pominula, zbylé sídlo plnilo až do konce 20. století.

Jak přišel Zvěstov ke svému jménu?

V dřívějších dobách prý bývala na Kujanově hlídka. /Jak uvádí Jungmannův slovník, slovo kuj znamenalo dělání, konání něčeho, např. stráže/ V případě blížícího se nebezpečí se tlouklo na kovové stoly. Tyto stoly byly podle pamětníků tři. Byly rozmístěny kolem Zvěstova. Ovšem Ottův slovník naučný nabízí jinou verzi. Zvěstov dostal jméno od Zvěsta/Zvěstuov-Zvěstův statek/. Zdejší vladycký rod, známý již od 14. století , založil v místech nynějšího zámku tvrz a psal se ze Zvěstova.

Vlastní existence tvrze je doložena písemnými prameny kolem roku 1443. Podstatné změny v přestavbě tvrze přinesl až závěr 16. století. Její hlavní objekt tehdy byl v několika etapách přestavěn a podstatně rozšířen. Lze říci, že důvodem stavebních zásahů byl především požadavek na rozšíření obytné plochy, neboť stávající objekt nemohl v úrovni bydlení v pokročilém 16. století dostačovat. Celou budovu tehdy pokrylo renesanční sgrafito, jehož zbytky se dochovaly zejména v jižním průčelí. Od 18. století se pak pro sídlo používal termín zámek.

Ves byla založena kolem vodoteče a rybníka. První zmínka o vsi je zaznamenána kolem r. 1383.

V blízkosti Zvěstova nalezneme vesnice Hlohov, Libouň, Šlapánov, tedy místa, v nichž v minulosti stávaly tvrze a zámky, centra samostatných šlechtických majetků

Obdobný význam měl rovněž Zvěstov, z něhož vzniklo také velmi brzo centrum samostatného statku s tvrzí.

Jeho úlohu si uvědomovali již naši první topografové a znalci místopisu Čech, kteří se jím několikrát zabývali. Zřejmě nejpodrobněji historii Zvěstova popsali kněz Antonín Norbert Vlasák a historik August Sedláček. K dalšímu poznání dějin Zvěstova přispěli Antonín Profous s Janem Svobodou. Významné je i rozsáhlé dílo Čeňka Habarta s podrobnou statí o Zvěstově z r. 1941. Bylo však publikováno až o třiapadesát let později.

Zvěstovem se zabývaly rovněž dvě důležité práce, jejichž výsledky nebyly dosud publikovány. Jde o rukopis Petra Chotěbora z počátku osmdesátých let minulého století a o stavebně historický průzkum provedený bývalým Státním ústavem pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze. Vzhledem k významu bývalé tvrze a zámku, jeho katastrofálnímu stavu a existenci poměrně velkého množství dosud nevyužitých archivních zpráv byl podniknut nový průzkum, zaměřený zejména na oblast pramenů a literatury. Má za úkol ověřit již známé údaje a pokusit se získat nové k doplnění některých etap vývoje zvěstovské tvrze, zámku a statku.

Bohužel není přesně známa doba založení Zvěstova. K jejímu bližšímu vymezení nenapomáhá ani rozbor jména vsi, mající původně význam Izvěstův, tj. dvůr.

Nevíme tedy ani to, kdy došlo ke vzniku vsi a kdy z ní majitelé vytvořili centrum šlechtického statku. Jeho prvním majitelem známým z písemných pramenů byl Mareš, který 4.února 1395 dosadil společně s dalšími šlechtici nového faráře ke kostelu v blízkém Šlapánově. Současně s ním žil příbuzný neznámého stupně Anselm ze Zvěstova.

Oba jmenovaní muži patřili k členům vladyckého rodu, píšícího se s přídomkem „ze Zvěstova“ a lze předpokládat, že náleželi k nejstarší generaci rodu a současně k prvním majitelům místního statku a vsi. Jiné zprávy o nich dosud nemáme.

Příslušníci zvěstovského rodu brzy poté zmizeli z pramenů a v následujícím období se ve Zvěstově a jeho okolí objevili členové mocného rodu pánů z Dubé, kteří se tu na krátkou dobu usadili. Takže v posledním dvacetiletí 14. století držel podstatnou část Zvěstova Ondřej Roháč z Dubé.

Písemné prameny k dějinám statku po r. 1457 mizí. Majitelem byl pravděpodobně Jan Pavlice z Týniště a na Zvěstově. Brzy po tomto roce Zvěstov přešel do držení členů rodu píšících se po nedaleké tvrzi v Otradovicích u Neustupova. Jako prvním z nich je připomínán v r. 1509 Jindřich Škopek, dále Hedvika z Hořiněvsi, vdova po Jindřichu Škopkovi. Ta počátkem roku 1536 prodala Zvěstov Janu Vidlákovi ze Slavkova, držiteli blízkého statku Neustupov. Význam Zvěstova tak poklesl, neboť Jan žil především na Neustupově, k němuž přikoupil řadu okolních vsí. Dalším majitelem byl Kuneš Vilák a Eva Kaplířová, provdaná za Kašpara Kaplíře. Spravovala Neustupov, Zvěstov a statek Šebířov.

Ta uzavřela smlouvu s Marií Kristýnou Skuhrovskou z Talmberka a na Louňovicích a oba statky /Zvěstov a Šebířov/se vším prodala. Marie Krystýna Skuhrovská odkázala svůj majetek synovi Oldřichu Sezimovi Skuhrovskému. Tomu se podařilo připojit rovněž blízkou Libouň. Měl k dispozici poměrně rozsáhlé panství -Louňovice, Libouň a Zvěstov.

Odkázal statky Louňovice a Zvěstov svým dcerám. Alžběta Kateřina Skuhrovská si vybrala za dědický podíl zvěstovský statek. Zanedlouho poté se provdala za císařského důstojníka Jana Františka Kaisersteina. Ke Zvěstovu patřily vesnice Šlapánov, Hlohov, Ramena, Laby, Libouň, Světlá a Bořkovice, tedy osm vsí se dvěma kostely. Majetek byl velmi zadlužený. Tato situace souvisela s tím, že ves se před rokem 1652 vyhořela a obnova si vyžádala velké náklady. R. 1674 uzavřel Jan František Kaiserstein smlouvu s Janem Kryštofem Malovcem z Malovic a zvěstovský statek mu prodal. Po jeho smrti byla rozdělena malovecká pozůstalost. Ta byla poměrně rozsáhlá, neboť obsahovala statky Kámen u Pacova, Zvěstov s Libouní, dva pražské domy a peněžní hotovost. Antonín Maxmilián si z dědictví vybral Zvěstov a majetkově se osamostatnil. Zprvu žil na Zvěstově se svým mladším bratrem. Ten se později přestěhoval do Libouně. Antonín Maxmilián využíval zvěstovské sídlo až do smrti do 19. listopadu 1706, poté byl pochován v blízkém šlapánovském kostele. Nad jeho hrobem byl umístěn náhrobní kámen s tímto nápisem „ Leta 1706 – 19. Novb.zemržel urozeny a statecžny Rytirž J.M.P.Antonin Bernard Malowec z Malowic pán na Zwiestowie, kolator chramu Panie Sslapanowskeho, mage wieku sweho 55 let.“

Další správkyní byla Brigita. Zvěstov řídila do r. 1718, kdy jej nemohla dále udržet, protože se jí nedostávaly finanční zdroje. Majetek měla pouze ve správě, neboť patřil synům. Téhož roku kouřimský krajský úřad vydal oznámení o jeho veřejném prodeji. Zájem o Zvěstov projevila Kateřina Eva, rozená Talacková z Ješetic a ovdovělá Dohalská z Dohalic. Ta však nevlastnila statek dlouho, prodala ho baronce Terezii Eleonoře Tunklové z Aschbrunnu a Hohenstadtu, rozenou Říčanskou z Říčan, která vlastnila okolní statky Jankov, Ratměřice a Bedřichovice.

Statek byl dále prodán Janu Petru Karvinskému z Karvina . Ten byl pochován ve šlapánovském kostele. Po něm se Zvěstova ujal jeho syn Jan Josef, který tu žil do smrti do r. 1755.

Dále se na zvěstovském statku vystřídalo několik majitelů.

Roku 1843 byla vyhlášena veřejná dražba, v níž nabídl nejvyšší cenu pražský měšťan Jan Treffler. Ten nebyl schopen vypořádat se se zadluženým majetkem a tak se Zvěstov vrátil zpět do rukou Málkových. Zůstal v majetku Anny, provdané za bývalého poručníka Málkových sirotků Václava Stiebera.

Po její smrti byl Zvěstov předán dceři Karolíně, provdané za Ferdinanda Nachlingera, ovšem s tím omezením, že jej bude užívat do konce života a poté připadne dětem. Svého práva se roku 1887 vzdala Karolínina dcera Františka, provdaná Pilzová, ve prospěch sourozenců. Ti pak spravovali zvěstovský statek do roku 1913. Dne 1. září však uzavřeli v Praze smlouvu s Eduardem a Aloisií Jarošovými a jejich synem Aloisem a Zvěstov jim prodali.

Manželé Jarošovi drželi statek společně se synem, rozdělený mezi ně na ideální osminy, až do roku 1922. Tehdy nechali celý majetek přepsat na syna, takže Alois se stal jeho výhradním vlastníkem. Současně mu však bylo omezeno vlastnické právo ke statku, aby na něm byla podle zákona č. 215/1919 Sb. provedena pozemková reforma. Ta proběhla roku 1926. Bylo jí podrobeno celkem 422.5 hektaru půdy s veškerým příslušenstvím, z čehož bylo majiteli v roce 1929 úředně vráceno 390,5 hektaru, lihovar a pivovar ve Zvěstově a cihelny ve Vlastišově a Roudném. Pouze mlýn s pilou ve Zvěstově byl prodán F.Čiperovi. Alois Jaroš tak vlastnil zvěstovský statek nadále. Majetek si udržel až do roku 1948, kdy přešel do užívání československého státu. Znamenalo to konec vlastnictví Zvěstova Aloisem Jarošem, neboť jeho dědicům byl majetek vrácen až v devadesátých letech minulého staletí v zdevastovaném stavu v rámci restitučního řízení.

OBEC Zvěstov

Sídlo úřadu

Zvěstov č. 113, 25706, Louňovice pod Blaníkem

Osoby

  • p. Babický Karel, starosta

Kontakty