Mezi církevní památky v obci patří i dvě sochy stojící před kostelem, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755 a mladší sv. Jana Evangelisty z roku 1769.

Hledat firmy v obci Žichlínek
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Žichlínek
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ANFI VELKOOBCHOD OBALŮ - Žichlínek č. 270web

Jsme ryze českou firmou založenou v roce 1996 s cílem poskytovat zákazníkům obalový materiál za přijatelnou cenu a zajištěným prvotřídním servisem. Sortiment obalových materiálů postupně rozšiřujeme.

MANUFACTORY LAB - Žichlínek č. 258

OBEC Žichlínek - Žichlínek č. 3webFotografie u firmy

Mezi církevní památky v obci patří i dvě sochy stojící před kostelem, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755 a mladší sv. Jana Evangelisty z roku 1769.

Historie obce Žichlínek celá historie

Zdejší krajina byla v počátcích svého trvalého osídlení charakteristická rozlehlými pohraničními hvozdy mezi Čechami a Moravou a obchodními cestami, které byly na příhodných místech chráněny hrady a tvrzemi. Příhodným reliéfem zdejší krajiny, kudy nejpřirozenějším územím jihozápadní části Třebovské kotliny zvolna protéká řeka Moravská Sázava, byly dány zásadní předpoklady pro vznik pohraniční stezky a později také pro její nutnou ochranu a s ní rovněž první zmínky o počátcích historie naší obce.

Území zdejší je v historických pramenech z předkolonizačního období přelomu 13. - 14. století připomínáno jako součást královského majetku a to především v souvislosti se strážním hradem a přilehlým dvorcem. Další písemné zmínky nejen o počátcích naší obce, ale i o nejbližším okolí jsou datovány k roku 1304, kdy bylo panství Lanšpersko - lanškrounské darováno českým krále Václavem II. klášteru Zbraslavskému. V této darovací listině nacházíme zmínku o Žichlínku - tehdy Sichlingsdorf.

Kolonizaci území prováděli v regionu páni z Drnholce, jejichž dílem byl i vznik Žichlínku, což máme v tomto případě dokonce potvrzeno i písemně. Roku 1364 předstoupil žichlinský rychtář Otto de Lapide (český ekvivalent jeho latinizovaného jména by zněl Ota z Kamene) a přednesl své nové vrchnosti - litomyšlskému biskupovi Janu ze Středy - žádost o potvrzení starého privilegia na zdejší rychtu. Jan ze Středy, který získal Lanškrounsko a Lanšpersko pro své nástupce směnou se Zbraslavským klášterem roku 1358, rychtáři Ottovi vyhověl a díky jeho potvrzení se dozvídáme i část z obsahu nejstaršího rychtářského hamfeštu v celém regionu. Biskup se ve svém potvrzení zmiňuje o tom, že mu rychtář předložil starou výsadní listinu na rychtu vydanou pány Heřmanem a Oldřichem z Drnholce pro rychtáře v Žichlínku a jeho dědice. Příslušenstvím svobodné rychty v době Ottově bylo právo ponechat si třetinu ze všech jím uložených pokut, dva svobodné lány, čtyřiadvacet prutů rolí poplatných, svobodný mlýn o dvou kolech s vlastním potokem a povinnost platit při královské berni kopu pražských grošů. Navíc biskup přidal k rychtě také právo honit svobodně v okolních lesích zvěř. Za husitských válek litomyšlské biskupství zaniklo a jeho statky získali světští šlechtici. Od druhé poloviny 15. století drželi Lanškrounsko Kostkové z Postupic a sňatkem je na začátku 16. století získali Pernštejnové. Roku 1541 vydal pro obyvatele Žichlínku tehdejší držitel panství Jan z Pernštějna privilegium, jímž jim ponechal k svobodnému užívání část potoka (Moravská Sázava) jako náhradu za to, že byla ve vsi na řece postavena valcha pro lanškrounské soukeníky.

Roku 1561 získal rychtu v Žichlínku rod Viktorínů, který ji držel až do roku 1886, kdy její poslední majitel rozparceloval pozemky mezi jednotlivé hospodáře. Po nástupu Karla z Lichtenštejna, coby nového držitele panství, se poloha původní staré rychty zalíbila vrchnostenským úředníkům, kteří ji roku 1624 s Kryštofem Viktorínem směnili za vrchnostenský dvůr na dolním konci vesnice. Starou budovu někdejší rychty poté nechali strhnout a přestavět na hospodářské budovy. Nová rychta prošla dvojí přestavbou, první po požáru roku 1668 a druhou (rovněž o požáru) roku 1878. Vrchnostenský dvůr byl roku 1926 v rámci pozemkové reformy rozparcelován a prodán šesti českým rodinám. Pro jejich děti byla roku 1927 zřízena v budově dvora menšinová škola, která zde působila až do roku 1938. České obyvatelstvo v předválečném období představovalo asi desetinu z celkového počtu sedmi stovek obyvatel obce.

Jedním z významných milníků v dějinách Žichlínku byla stavba olomoucko-pražské dráhy v letech 1842-45. Nádraží, které v této době vzniklo v obci, neslo pojmenování po vzdálenějším Lanškrounu. Teprve roku 1876 byla stanice přejmenována na Sichelsdorf (Žichlínek). Roku 1924 nádražní budova vyhořela a byla obnovena, avšak již roku 1930 došlo k jejímu zrušení. Dále se používala jen jako zastávka a nákladiště, ale i to bylo v šedesátých letech zrušeno a zůstala zde pouhá zastávka. První vlak byl v Žichlínku uvítán s velkou slávou 20. srpna 1845, kdy byla pomocí kulis postavena slavobrána, korunovaná věžemi s cimbuřím a ozdobená zemskými znaky, neboť zde vlak vstupoval na českou půdu.

Dalším přelomovým obdobím v životě obce byl konec druhé světové války, kdy byl Žichlínek dosídlen z vnitrozemí. Krátce po osvobození, roku 1946, byla zprovozněna dodnes fungující kafilerie. Začátkem padesátých let se po počátečních problémech ustavilo místní jednotné zemědělské družstvo, do něhož se v polovině sedmdesátých let integrovala všechna okolní JZD. V roce 1982 sloučením dalších družstev v Žichlínku, Lukové a Tatenicích vzniklo JZD budoucnost Žichlínek, které se později transformovalo na dnešní ZOD Žichlínek. Obec má zabezpečeny inženýrské sítě - veřejný vodovod, rozvody zemního plynu, telefon a kabelový televizní rozvod. V letních měsících roku 1997 byl i Žichlínek zasažen velkou povodní. Památkám v obcidominuje stavba kostela Narození sv. Jana Křtitele. Kostel je v obci poprvé připomínám roku 1380 jako filiální do Lanškrouna. Podle zprávy z konce sedmdesátých let 17. století byl kostel v Žichlínku dřevěný a jeho současná podoba pochází z roku 1725. V roce 1769 byla ve vsi zřízena lokalie, která byla teprve roku 1859 povýšena na farnost. Farní budova byla postavena roku 1769. Roku 1795 byl v okolí kostela zřízen hřbitov. První zmínky o zdejší škole pocházejí z roku 1694. Nová budova školy byla postavena roku 1795. Současná stavba, dodnes sloužící svému účelu, byla vybudována v letech 1908-09.Do roku 1919 stály na prostranství před ní pomníky císaři Josefu II. a Františku Josefovi I., které však padly za oběť obrazoborectví této převratné doby. Mezi církevní památky v obci patří dvě sochy stojící před kostelem, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755 a mladší sv. Jana Evangelisty z roku 1769. Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1778 se nachází poblíž silnice do Rychnova na Moravě.

Určitou zajímavostí, po níž bohužel nezůstalo prakticky ani stopy, je existence hradu či tvrze Krotenful na jižním konci obce. Jediná výslovná písemná zmínka o ní pochází z roku 1378, kdy tvrz drželi lanškrounští augustiniáni. Roku 1460 se v potvrzení augustiniánských statků mluví již jen o vsi Krotenful, která pravděpodobně později splynula se Žichlínkem. Samotné torzo tvrziště bylo zničeno v souvislosti se stavbou železnice, kdy bylo použito ke stavbě náspu. Mezi významné osobnosti spjaté se Žichlínkem patří mj. Wenzel Bernard Appel (*1815 v Žichlínku), děkan a probošt kláštera v Reichersbergu, nositel Leopoldova rytířského řádu (1891) a další duchovní, Adalbert Janisch (*1805 v Žichlínku), farář v Seckau, vyznamenaný Františkem Josefem I. roku 1880 zlatým křížem za zásluhy. Pozoruhodnou osobností byl rovněž Berhnard Kratschemer (1832 v Žichlínku - 1905 ve Vídni), intendant první třídy u technického a administrativního komitétu a autor příručky pro zásobování (1889), který se vypracoval v c. a k. armádě pro současníky do významné pozice.

OBEC Žichlínek

Žichlínek č. 3, 56301, Lanškroun

Osoby

  • p. Filip Radovan, starosta

Kontakty

1 části obce: