Želnava

První zmínky o obci se datují do roku 1393 ( tehdy jako Seldinow)

Počátky obce jsou spojeny s aktivitami cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna, který na území vyšehradského probořství založil do pol. 14. stol. 23 osad, mj. i šest tzv. „želnavských obcí“: Želnava, Slunečná, Pěkná, Bělá, Záhvozdí a Purgstall. Tato skutečnost byla příčinou pozdějších sporů mezi zlatokorunským klášterem a Vyšehradem. V 60. létech 14. stol. vzniká hrad Waltershausen, který měl na dominantním kopci mezi Želnavou a Pernekem chránit Vyšehradem obsazené zlatokorunské osady. Papežský auditor však r. 1393 přiřkl „želnavské obce“ s konečnou platností Zlaté Koruně. Hrad tak ztrácí svůj obranný význam a jeho další osud je spojen spíše se správou okolního klášterního území. Počátkem 16. stol. je však již opuštěn.

Další osud Želnavy je spojen od počátku 16. stol. s vládou Rožmberků. „Želnavské vesnice“ postupně trpěly při tažení husitských vojsk, později vojsk švédských za třicetileté války, další utrpení přinesly mor a hladomor koncem 17. stol.

Samotná obec Želnava postupně nabývala na významu. O jejím postavení v rámci tzv. „želnavské rychty“ koncem 19. stol. svědčí existence školy, lékařů, spořitelny, pošty, ubytovacích hostinců, ale také např. i smyčcové a dechové hudby.

Zlomem v historii obce byla léta 1945-6, kdy byla v rámci Benešových dekretů odsunuta převážná část původního obyvatelstva. V dalším období došlo k významnému úpadku obce, který postupně ožívá teprve se zpřístupněním příhraničního prostoru a rozvojem cestovního ruchu v této oblasti po r. 1989.

Budova Obecního úřadu v Želnavě – bývalá škola:

Budova s č.p. 2

Tento dům byl postaven v roce 1732, v dalších letech byl dvakrát rozšiřován, v roce 1859 a 1891

V současné době se připravuje rozsáhlá rekonstrukce této budovy