Želešice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se nedaleko města Modřice, na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel.

Hledat firmy v obci Želešice, část obce Želešice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Želešice, část obce Želešice 38 firem

Družstevní 348, Želešice

Družstevní 123, Želešicedle domluvy

Sadová 302, ŽelešiceZavřeno

Družstevní 369, Želešicedle domluvy

Sadová 530, Želešicedle domluvy

24. dubna 274, ŽelešiceOtevřeno, brzy zavírá

Sadová 99, ŽelešiceOtevřeno, brzy zavírá

Sadová 116, ŽelešiceOtevřeno, brzy zavírá

Sadová 323, ŽelešiceOtevřeno

Petra Bezruče 244, ŽelešiceOtevřeno

24. dubna 84, ŽelešiceOtevřeno

24. dubna 84, ŽelešiceOtevřeno

Sádky 395, ŽelešiceOtevřeno

24. dubna 495, ŽelešiceOtevřeno

24. dubna 16, ŽelešiceOtevřeno

24. dubna 44, ŽelešiceOtevřeno

Želešice č. 7Otevřeno

Historie obce Želešice celá historie

V diplomatáři Českého království Gustava Friedricha "Codex diplomaticuset epistolarius regni Bohemiae" (CDB), který byl vydán v roce 1912 je na stranách 315 - 319 přepsána s pořadovým číslem 320 latinská listina krále Přemysla Otakara I. Ze 7. listopadu 1228, v níž se poprvé objevují Želešice.

K ozřejmění historické události uveďme následující stručný historický exkurs:

Nejstarší dějiny Želešic jsou nedílně spjaty s e vznikem ženského cisterciáckého kláštera "Údolí Mariino" v Oslavanech. Ve 12. století byl majitelem Oslavan jakýsi pan Ivan, jehož syn Štěpán prodal Oslavany roku 1197 klášteru třebíčskému. Dne 12. června vyměnila Heilvida ze Znojma s třebíčským klášterem své dědiny Horku, Hartlebice A Kosoviceza útulný a skrytý koutek Oslavany a zřídila zde ženský cisterciácký klášter. Zakladatelka darovala klášteru do začátku například vsi Martinice a Přibyslavice a dvanáct vinic, dále čtyři lány u Oslavan a vinice u Ivančic.

Klášter byl slavnostně vysvěcen v roce 1228 za přítomnosti krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie, syna Přemysla jiných urozených pánů. Při této příležitosti byla králem vydána listina, která potvrzovala existenci kláštera a jeho privilegia. Tímto právním aktem panovník osvobodil klášter od zaměpanských povinností a obdařil jej výsadami, jakých užíval klášter velehradský a také právem útrpným a ordalií (pozn.). Duchovním správcem měl být navždy opat velehradský. V listině se pak jmenují vsi, které byly při té příležitosti darovány oslavanskému klášteru a to Hnánice, Martinice, Ledkovice, Babice u Rosic, Želešice, Milíkovice, Všechovice, vinice v Louce, patronátní právo ve Sloupě u Jaroslavic a v Brně u sv. Jakuba.

Originál listiny se nedochoval. Její přepis obsahuje konfirmační listina českého krále Václava I., která byla vydána ve Znojmě již 7. srpna 1232 a dnes je patrně uložena v Archivu města Brna na Dominikánském náměstí. Další přepis listiny je z roku 1712 a ta je uložena v Národním muzeu v Praze. Z 18. století také pochází další dvě kopie listiny, které jsou uloženy ve fondu rajhradského benediktinského kláštera v Moravském zemském archivu v Brně na Žerotínově náměstí.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.