Tato část okresu Most přísluší organicky k bořeňské části Měrunické vrchoviny. Právě Bořeň je jejím nejvyšším vrcholem (dosahuje nadmořské výšky 539 m). Jen o málo nižší je Zlatník (522 m), se kterým je sedlem spojen Želenický vrch (45 Srn).

Hledat firmy v obci Želenice, část obce Želenice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Želenice, část obce Želenice 7 firem

OBEC Želenice - Na Návsi 27, ŽeleniceFotografie u firmy

KERAMOST, a.s. - Želenice č. 79

KUBALOVÁ PAVLA Ing. Bc. - Želenice č. 158

KOTRČ JAROSLAV-ZEMSTROJ - Želenice č. 13

ZOPAS s.r.o. - Želenice č. 10

MOLOVČÁK JAN MUDr. - Želenice č. ul.

AUTA Z+Z s.r.o. - Želenice č. 30

Historie obce Želenice celá historie

Naše následující vyprávění si neklade za cíl podat kompletní obraz historického vývoje obce, ale chce jen připomenout, že zde od dochované první písemné zprávy existují Želenice již 690 let a mají perspektivní naději plnohodnotně žít ještě mnohá následná staletí. Zároveň bychom rádi podnítili povšechný zájem také o tuto část mosteckého okresu, která ještě před rokem 1960 dlouhá desetiletí náležela do okresu bílinského.

Podívejme se proto do krajiny, které dominují středohorské kopce Zlatník, Želenický vrch, Kaňkovský vrch a Bořeň s neodmyslitelně meandrujícím tokem řeky Bíliny. Již na první pohled je zřejmé, že jde o území, kde nutně musel člověk hledat své působiště již v hluboké minulosti. Vždyť příznivé přírodní podmínky horního povodí řeky Bíliny, protékající v minulosti nedalekým životadárným a v první třetině 19. století již zcela zaniklým Komořanským jezerem, umožnily člověku založit řadu sídelních lokalit, které obměňoval podle potřeby, nebo na nich dlouhodoběji setrvával. Želenice se tak zapojily do řady míst, které spojuje linie toku řeky Bíliny.

Keltové

Dokladem je řada archeologických nálezů z různých pravěkých časových horizontů na jednotlivých lokalitách, které můžeme přiřadit také k okolním obcím Želenic, mezi nimiž lze uvést alespoň Patokryje, České Zlatníky, Braňany, Liběšice. Hmotná kultura pravěkých obyvatel, objevovaná intenzívněji v těchto končinách již od konce minulého století, je schraňována po současnost převážně v Regionálním muzeu v Teplicích a v Okresním muzeu v Mostě. Kulturně historická výpověď příslušné hmotné kultury je důležitým faktorem při rozlišování jednotlivých vývojových fází lidské společnosti. Při této příležitosti stojí za bližší připomenutí alespoň laténské období, které spojujeme na území českých zemí s přítomností etnika, pro nějž máme již konkrétní název Keltové. Jako první ve střední Evropě používali hrnčířský kruh a rotační mlýnek na obilí. Jejich zemědělství bylo na vysoké úrovni, což dokládají především nálezy v široké škále železných užitných předmětů právě pro zemědělství.

Keltské osídlení se rozvinulo během 4. - 2. století př. n. l. také v severozápadních Čechách. Jeho výrazné civilizační stopy byly objeveny na mnoha místech. Zde uveďme alespoň nepříliš vzdálené lokality Libkovice a Jenišův Újezd jako významná naleziště v povodí Lomského potoka na rozhraní mosteckého a teplického okresu.

V samém závěru svého historického působení vybudovali Keltové první skutečná města, zvaná oppida, kde se soustřeďovaly činnosti nezemědělského charakteru. Rovněž první ražené mince na našem území pocházejí z keltského údobí. Keltské opevněné sídliště s pohřebištěm bylo v 70. letech našeho věku zjištěno také bezprostředně východně od osady Liběšice v katastrálním území Želenic a částečně i Bíliny (okres Teplice), v úzkém pásu mezi příkrými svahy horské kupy Bořeně a inundačním územím, kde protéká řeka Bílina v délce 2,2 km úzkým skalnatým údolím o nadmořské výšce 205 až 215 m.

Význam pravděpodobného keltského opevnění, ale také umístění keltského sídliště v „želenické soutěsce“ můžeme spatřovat ve snaze ovládnout strategické spojnice mezi regiony keltského osídlení na Teplicku na jedné straně a Mostecka se Žateckem na straně druhé. Vždyť nejdůležitější komunikační tepny vedou údolím u Želenic dodnes.

Přítomnost keltského etnika v okolí Želenic byla prokazována nálezy kostrových hrobů již v dřívějších letech, jež dokládají nálezové zprávy publikované pravidelně např. muzejním spolkem v Bílině na počátku 30. let.

Řada nálezů z pravěkého období svědčí o dlouhodobé kultivaci půdy zemědělským lidem v širokém pásu povodí Bíliny. Na stejný způsob obživy navázal od 6. století n. I. také příchozí slovanský lid. který tak uchoval nejen kontinuitu, ale zároveň přispěl k rozšíření osídleni a k zahuštění sítě sídlištních areálů. Život protohistorických Slovanů a jejich přítomnost v mostecké krajině dokazujeme pouze archeologickými nálezy, protože z dochovaných písemných zpráv můžeme čerpat informace jen sporadicky. Přesto můžeme říci, že pravěké a protohistorické osídlení námi vymezené krajiny lze sledovat bez výraznějšího přerušení až do počátků formování se českého státu pod vládou Přemyslovců.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.