Zdobnice

Počátek psané historie obce Zdobnice – německy původně Wrobnitz, následně Stobnitz a později Stiebnitz (v místním nářečí „Stiemms“), jejíž název je shodný s řekou protékající obcí, spadá na přelom 16. a 17. století, i když farní kronika uvádí nedoloženě rok 1500.

V polovině 16. století byli vrchností povoláváni do Orlických hor němečtí kolonisté v souvislosti s potřebou pracovních sil pro dřevařství, sklářství, hornictví a rozvíjející se řemesla, kteří přicházeli z oblasti Tyrol, Salzburgu, Krkonoš i Kladska, aby zde káceli stromy a zavedli řemeslnou výrobu.

Osadníci evangelického vyznání si postavili v blízkosti svých provizorních dřevěných obydlí pravděpodobně nejstarší kapli (od konce 19. století nazývaná místními jako „Ehspannerkoapalle“) v okolí. Toto místo je blízko řeky u staré cesty ze Zdobnice do Kunčiny Vsi, kde stojí dnes zděná kaplička, okolo níž býval kdysi i hřbitov.

Po smrti Jaroslava z Pernštejna v roce 1569 převzal rychnovské panství císař a český král Rudolf II., z jehož příkazu začala v Orlických horách masivní těžba dřeva. Přestože císařská komora postoupila majetek v roce 1575 Burianu Trčkovi z Lípy, panovník si pro budoucí časy ponechal dvě vznikající obce s přilehlými lesy a pozemky, a to Zdobnici a s ní sousedící Říčky.

Velké množství pokácených kmenů bylo plaveno po místních říčkách a řekách do Orlice a Labe a dopravováno až do Kutné Hory, kde bylo používáno jako výdřeva důlních štol při dolování stříbrné rudy v císařských dolech kutnohorské mincovny.

Když byly dodávky dřeva kutnohorskému mincovnímu úřadu v době třicetileté války přerušeny, dostali dřevaři se svými rodinami povolení odlesněné plochy na svahu nad řekou trvale osídlit. Tak vznikla dřevařská osada a následně obec Zdobnice.

V roce 1671 postavili dřevaři se svolením faráře Cassiana Kleinera z Nebeské Rybné kapli Navštívení Panny Marie (Kunštátská kaple), jež je písemně doložena od její obnovy v roce 1763. Po její další přestavbě podpořené hrabětem Janem K. Kolowratem-Krakovským v roce 1868–1869 a slavnostním vysvěcení za velké účasti lidu, začala o kapli pečovat obec Zdobnice, jíž byla úředně převedena až roku 1904.

V roce 1704 bylo rozsáhlé území v Orlických horách a s ním i obec Zdobnice prodáno císařem Leopoldem I. tehdejšímu majiteli rychnovského a černíkovického panství, hraběti Norbertu Leopoldovi Kolowrat-Libsteinskému. V témže roce byla obec územně rozdělena na dvě části – Malou Zdobnici a Velkou Zdobnici, jejichž hranici tvořila řeka. Po pravé straně toku se nacházela Malá Zdobnice a po levé straně Velká Zdobnice.

Převedení obce do rukou šlechtického rodu Kolowratů přineslo zlepšení životních podmínek obyvatel. Kolowratové nechali ve Zdobnici v roce 1772 postavit tavírnu železné rudy a do roku 1775 tři železné hamry, čímž poskytli práci a obživu mnoha osadníkům.

Katolickým kultovním místem byla původně dřevěná kaple Panny Marie Pomocné (místními nazývaná jako „Abeltbärnla“) z roku 1890 v Malé Zdobnici, kde vytéká dodnes vydatný pramen údajně léčivé vody. Na protější straně údolí v přibližně stejné nadmořské výšce se nachází renovovaná kaple svaté Anny, postavená v roce 1838, od níž je výhled na celé údolí Zdobnice.

Významným počinem pro duchovní život obce bylo v roce 1787 výnosem císaře Josefa II. zřízení kostela Dobrého Pastýře (vysvěceného v roce 1789) a fary. Zde pravděpodobně probíhala školní výuka, jež byla ve Zdobnici na různých místech prováděna od zavedení povinné školní docházky v roce 1781. Kamenná budova školy, jejíž výstavba byla povolena dvorským dekretem, byla postavena v roce 1824.

V roce 1869 bylo ve Velké Zdobnici 1.304 obyvatel a 196 stavení. Malá Zdobnice měla 185 obyvatel a 27 stavení, Čertův Důl pak 111 obyvatel a 15 stavení a Šajtava 82 obyvatel a 10 stavení.