Zbraslavec

V minulosti byly ve vsi tři mlýny, pila, hrnčířský průmysl. Protože pole příliš nevynášela, lidé pracovali v lese a doma se věnovali zpracování lnu. Ve vsi stávala kaple sv. Jana Nepomuckého, na jejímž místě byla v roce 1900 postavena kaple zasvěcená Panně Marii Karmelské.

Druhdy Zbraslavec (roku 1674 Braslavec i Braslavice), ves, 3.km jjz. od Kunštátu, v podélném údolí, jímž protéká Petrovský a Kamínkovský potok stékající se do potoka Úmoří. Na pravém i levém břehu jeho jest řada domů, na levém malá náves. Domy jsou vedle sebe, většinou z kamene, bez okras.

Nejstarší historická zpráva o Zbraslavci je z roku 1374, kdy již byl v panství kunštátském, po roce 1850 byla obec v soudním okrese Kunštát politického okresu Boskovice. Místní jméno je deminutivum od jména vlastního Zbraslav a znamenalo vlastnictví dvora této osoby, od 16.století mělo jméno podobu Braslavec, jež vzniklo odsunutím domnělé předložky -Z-. Počátkem 20.století byl úřední název vesnice Braslavec. Na katastru dnešní obce s největší pravděpodobností ležela i zaniklá obec Martinova Ves severozápadně od Zbraslavce, kde byl někdejší panský dvůr a mlýn nazývaný Víska. Vrch Hůra na katastru obce je bohatý na kaolin, což dalo vznik hrnčířství, jednak v místě, ale i v nedalekém Kunštátě. Ve Zbraslavci byly 3 mlýny a pila.

V obci stála malá kaplička sv. Jana Nepomuckého. Na témže místě byla zbraslaveckými občany roku 1900 zbudována kaple nová v novogotickém slohu a vysvěcena 13.července roku 1902 sv. Panně Marii Karmelské. Obec náleží k farnosti v Kunštátě, kde je i hřbitov.

V roce 1909 byla postavena místní jednotřídní škola (dnešní době budova Obecního Úřadu a Knihovny).

První polovina 20.století je charakterizována růstem dělnických rodin v místě, kdežto početný stav zemědělských rodin buďto ubývá, nebo se udržuje na přibližně stejné výši. Ve Zbraslavci poněkud stoupl počet zemědělských rodin, kterých bylo po roce 1938 jen 12 a v roce 1948 již 15, kdežto dělnických bylo v těchto letech 35 a 40, na počátku první světové války 28. První zemědělská reforma roku 1924 přidělila 12ha půdy pro 22 rodin. V roce 1948 byli ve vsi dva obuvníci, krejčí, tesař a tři hrnčíři, první velká hrnčírna byla zbudována roku 1880.

Roku 1900 byla stanovena katolická beseda, jejíž činnost byla uzavřena v roce 1912, sbor dobrovolných hasičů zahájil svou činnost v roce 1888, kdy současně získal i stříkačku, motorovou však až v roce 1946.

Z charitativní činnosti lze zmínit že v obci býval chudobinec a sirotčinec.

Historie v datech a číslech

Roku 1674 měla obec 159/64 lánu, domův osedlých bylo 11, nové pusté 4, starý pustý 1

Roku 1790 měla osada 34 domy, 226 obyvatel, na 200 jiter nevýnosných polí a na 80 jiter luk. Roku 1834 domů 40, obyvatel 248, roku 1890 domů 43 a obyvatel 332, roku 1900 domů 43 a obyvatel 322. V roce 1914 měla obec již 52 domků, v roce 1938 pak 58 a stejný stav byl i v roce 1948, kdy bylo v obci již 75 rodin. V roce 1938 bylo v obci 276 obyvatel, za druhé světové války 288, v roce 1947 poklesl stav na 233, protože se 8 rodin odstěhovalo do pohraničí na Moravskotřebovsko a Znojemsko, kdežto za první světové války byly v obci dvě utečenecké italské rodiny.

Roku 1750 platili poddaní vrchnosti úroku o sv. Jiří 12zl. 45kr. a o sv. Václavě tolikéž, dávali 165 vajec, předli 60 liber lnu, 8 sedláků robotovalo týdně 3 dni s potahem a o žních ještě týdně 3 dny pěšky, 6 podsedníků týdně 3 dni pěšky a 1 chalupník týdně 2 dny pěšky, o žních podsedníci a chalupníci měli robotu dvojnásobnou.

Elektrifikace obce byla provedena v roce 1927, telefon byl zaveden v roce 1946. První automobil byl v obci roku 1937, rádio roku 1931, mlátička v roce 1905. Roku 1898 prvý žací stroj, secí stroj v roce 1904, elektromotor v roce 1927. Traktor až v roce 1947, stříkačka na ovocné stromy v roce 1921. První autobus začal obcí projíždět v roce 1920. Silnice byla postavena kolem roku 1850.

Na místě dnešní stavby stála do roku 1898 kaplička sv. Jana Nepomuckého, která byla velmi poničena a po té stržena po velké povodni před rokem 1898. Na jejím místě byla od roku 1899 až do roku 1901 stavěna kaple nová v novogotickém slohu nákladem braslaveckých občanů, obecního výboru Braslavce a příspěvkem tehdejšího majitele panství Conráda Friedricha svobodného pána Honrichse z Wolfswarffenu. Práci na stavbě kaple provádělo stavební družstvo Jindřicha Severy ze Svitávky (zednický mistr), a byla předána zadavateli i s vnitřním zařízením dne 10.12.1901 za konečnou částku 1773 zlatých a 35 krejcarů. Kaple byla zasvěcena panně Marii Karmelské 13.července roku 1902 kunštátským farářem p. Karlem Břeským spolu s novým křížem (Boží muka) před kaplí na základě povolení biskupské konzistoře z 26.června 1902