Zámrsky

jsou obcí na posledních výběžcích Karpat směrem k řece Bečvě. Patří mezi nejstarší osady, jak ukazuje její podoba - původní stavby jsou do podkovy. Části pozdější se říkalo Komanica. Tuto část odděluje potok zvaný Hať. Zámrsky leží 8,5 km jihovýchodně od Hranic. Katastrální výměra obce je 801 ha v nadmořské výšce 340 m.

První písemná zpráva o obci je z roku 1131, kde se udává Zamricc; 1223- Zamaischi; 1328-in villa Samyrsk; 1532 - ves Zamrsky, 1557 - ves Zamrsky; 1656 - ze Zamrsk; 1881 a 1924 Zámrsky.

O původu jména Zámrsky se traduje doměnka z doby patriarchální, kdy bylo panské sídlo v Kelci, náležejícím olomouckým arcibiskupům. Středem kelečského panství bylo místo, kde se nyní rozkládají Zámrsky. V místě byl postaven pouze jediný domek a v něm bydlel dráb. Poněvadž v okolí Zámrsk i v místě samém byly jen úžlabiny a stráně, každý se tomu místu vyhýbal a nechtěl se zde usadit. Kelčské panství však chtělo svůj střed osadit. Proto s přinucením, často v okovech přivedlo takového ubožáka a vykázalo mu místo k obývaní a k

práci. Miohdy se stalo, že ubožák z místa uprchl. Byl chycen a mrskán často až do zamrskání odtud „Zámrsky".

Do katastru obce patří i někdejší panský dvůr Kamenec, kde před časy byla stejnojmená ves s rytířským sídlem. Rytířské sídlo bylo lénem biskupským a roku 1328 náleželo Vlčkovi z Domka roku 1532 Bernardu mladšímu ze Žerotína, po nich Karlovi, synovi Viléma. Následně je držel jeho syn Viktorín které odkázal roku 1608 své manželce Polyxeně Nechrovně a dcerám Janě Emilii a Anně Marii. Jana Emilie, provdaná hraběnka z Valdštejna prodala toto léno kolem roku 1612 otcovu bratru Vilému Bedřichovi ze Žerotína, jenž je spolu s jinými statky roku 1621 pozbyl. Dvůr na Kamenci vlastnil před pozemkovou reformou asi 500 ha půdy i s lesy. Po pozemkové

reformě v 1924 byl rozparcelován a zbytek prodán. Mezi staré památky patří kaplička Panny Marie Hostýnské, postavená roku 1867, opravená roku 1930. V roce 1987 se opravila fasáda a byla dána měděná krytina a v roce 1998 byla provedena rekonstrukce elektrických rozvodů, položená dlažba a dán nový oltář. V kapličce byl zvonek ze staré zvonice z roku 1734, který

v polovině minulého století dosloužil a byl nahrazen plechovým zvonem. V roce 1972 byl ulit do kapličky zvon u firmy Ditrichová z Brodku u Přerova, v roce 2002 byl demontován a nainstalován do nově vysvěcené kaple sv. Václava. V současné době je zavěšen v kapli původní plechový zvon.

Pomník 19 padlým vojínům v první světové válce byl postaven již roku 1916. V roce 1928 byl opraven a zasvěcen sv. Václavu, patronu obce.

V roce 1900 měla obec hostinec , obchod, tesařského a zednického mistra, kováře, mlynáře, obchodníka s máslem a vejci. V roce 1930 pak hostinec, obchod se smíšeným zbožím, mlynáře, dva kováře, švadlenu a košíkáře.

Ze spolků zde působily v roce 1900 Čtenářská beseda a Hasičský sbor, který byl založen roku 1898. Po roku 1930 Národní jednota, Domovina a Otčina.

Na elektrickou síť byla obec připojena v roce 1930.

V roce 1870 žilo v 53 domech 349 obyvatel, v roce 1880 v 64 domech 385 obyvatel, roku 1900 v 69 domech 444 obyvatel, v roce 1920 v 69 domech 464 obyvatel, roku 1950 v 92 domech 394 obyvatel, v roce 1980 v 80 domech 239 obyvatel, v roce 1991 v 61 domech 205 obyvatel a k 1.1.2003 v 60 domech 195 obyvatel.

Počátkem 19 století posílali někteří rodiče své děti do farní školy v Kelci, bylo to však daleko a po neschůdné cestě. Nabídl se domkař a tkadlec Pajdla v čísle 14, že bude děti učiti ve svém domku, jemuž pak říkali škola až do roku 1835. V roce 1836 byla postavena škola na místě dnešního Obecního úřadu, byla to vlastně pobočka školy Kelečské. Ve škole se vystřídalo sedm podučitelů a to Jan Vrzal, Ant. Chlápek, Kotek, Tomáš Krejčí, Jos. Prvním učitelem v nové škole do roku 1897 byl Petr Havran, po něm jen čtrnáct dní Ant.Pop. Do roku 1906

Al.Lukavský, do roku 1907 Hobil, pak do roku 1922 František Klvana, do roku 1927 Jan Krutílek, a od téhož roku učil Karel Horák, poté Nehybova , Přikryl a do roku 1977 Josef Beneš, kdy byla škola uzavřena a děti navštěvují základní školu v Kelci.

V obci byla vedena obecní kronika od roku 1922. Kronikáři byli: Josef Krutílek, Karel Horák, František Steiner, Ferdinand Trlifaj, Josef Honeš, Josef Orava a Jana Mašlanová.

Zámrsky byly od října 1918 samostatnou obcí do roku 1975, kdy došlo ke sloučení s obcemi- Skalička,Ústí, Horní Tčšice a Dolní Těšíce v střediskový MNV Skalická, roku 1990 došlo k opětnému osamostatnění obce. Prvním starostou byl František Klvana do roku 1927. Tento úřad následně zastávali: do roku 1931 Josef Kubeša, do roku 1934 František Pala, do roku 1935 Antonín Klvana, pak František Honeš, Antonín Klvana a do roku 1945 František Vinklárek. Pak byl předsedou MNV Ferdinand Trlifaj, František Vinklárek, František Klvana, Josef Orava, Čestmír Segeta. Roku 1990 byl zvolen starostou Antonín Pajdla.

V katastru obce se nachází na rozloze 26 hektarů, přírodní rezervace Doubek, ve které rostou ohrožené druhy květin- ladonka dvoulistá, aron plamatý, lilie zlatohlávek a bledule letní. V roce 1989 byla budova bývalé školy přestavěna na dům s pečovatelskou službou. V současnosti v pěti malometrážních bytech bydlí šest spoluobčanů. V roce 1995 byla opravena střecha, v roce 1998 byl v přístavbě vybudován dvoupokojový byt.

Budova obecního úřadu a hasičské zbrojnice byla v roce 1957 přestavěna a byla postavena sušící věž pro hadice. V roce 1986 byla provedena výměna střešní krytiny a opravena fasáda. V roce 2000 byla provedena oprava místností pro obecní úřad.

Kulturní dům, původně Zemědělský dům, byl postaven v roce 1937 Lesním družstvem. V roce 1973 bylo přistavěno jeviště s kuchyňkou a sociálním zařízením, pohostinství bylo zvětšeno a byt byl přestavěn na knihovnu a kulturní místnost. V roce 1995 byla opravena střecha nad jevištěm, dány nové svody a opravena fasáda.

V budově kulturního domu je umístěna obecní knihovna.

V roce 1963 bylo vystavěno lesní výletiště za přispění všech složek národní fronty. Pro trávení volného času jsou v obci vybudovány tenisové kurty,fotbalové hřiště a dětský koutek.

V obci je zaveden vodovod od roku 1972 napojením na kelečský vodovodní řád. Kanalizace byla provedena ve dvou etapách. První část byla postavena v roce 1974 a druhá v roce 1976.

Do obce byl zaveden plyn v roce 1999, v témž roce bylo provedena plynofikace domu s pečovatelskou službou, knihovny a pohostinství. Občané mají zaveden plyn v 73 % domácností.

V roce 1993 byla provedena rekonstrukce stávajícího veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu.

Obec je členem Svazu měst a obcí České republiky, Svazku obcí pro hospodaření s odpady- Bystřice pod Hostýnem, Sdružení obcí mikroregionu hranicko, Dobrovolný svazek obcí VES- GAS se sídlem Opatovice.

V obci se pravidelně konají sportovní a kulturní akce- uctění památky padlým ve světových válkách, vítání občánků, dětský maškarní bál, hasický ples, hodová zábava,fotbalové utkání svobodní- ženatí, fotbalový turnaj čtyř obcí, beseda s důchodci.

V roce 2001 byla započata stavba kaple sv. Václava, kterou stavilo Sdružení pro výstavbu kaple v Zámrskách a farnost Kelč.Kaple byla postavena nákladem 5 mil. korun a byla vysvěcena 28. září 2002 Arcibiskupem Janem Graubnerem.

V současné době vyvíjí svou činnost v obci Sbor dobrovolných hasičů, , Myslivecké sdružení Doubek, Honební společenstvo, Sdružení pro výstavbu kaple v Zámrskách, Adventní společenství sobotního odpočinutí.

V současné době v obci poskytují služby - Pohostinství Šenková, Potraviny Mája, Lesní družstvo, soukromý zemědělec a středisko Skalagro a.s.

Katastrem obce vede cyklotrasa Bečva a Jantarová stezka, cyklotrasa "Po stopách větrných mlýnů".