Mohelnice

1131, kdy olomoucký biskup Jindřich Zdík jmenuje Mohelnici mezi jedenácti celými vesnicemi a osmnácti částmi vesnic jako majetek metropolitní kapituly olomoucké.

1247 Byl již v Mohelnici v první polovině 13. století kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který se výslovně připomíná jako biskupské podací v papežské listině z roku 1247.

1275 V letech 1172 až 1182 rozšiřuje biskup Dětleb v okolí Mohelnice majetek metropolitní kapituly. Mohelnické dědičné rychtě, která vznikla při vysazení Mohelnice na město se roku 1275 podřizují tyto okolní vesnice: Libivá, Lukavice, Zvole, Slavoňov, Rájec, Jestřebí, Květín, Krchleby, Křemačov, Žadlovice, Stavenice a Skalička. Mimo tyto statky vlastnilo olomoucké biskupství v okolí Mohelnice vsi: Hudkendorf, Bobrovník, Brumovice a Achorns, které však během 13. a 14. století zanikly.

1250 V prvé polovině 13. století je Mohelnice vysazena městem s právem magdeburským a to nadaným biskupem Brunonem ze Schauenburku. 1267 V závěti olomouckého biskupa Brunona ze Schauenburku z roku 1267 je Mohelnice (Mohelniz) uváděna bez dalšího označení.

1266 První zpráva o hradě Mírově, který byl původně postaven jako lovecký hrádek je z roku 1266 a teprve po roce 1320 byl podstatně rozšířen a přestavěn.

1273 V tomto roce prodal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku mohelnickou dědičnou rychtu prvnímu mohelnickému rychtáři Heřmanovi. V této latinské listině pojednávající o prodeji rychty je Mohelnice poprvé v historii jmenována jako město.

1275 V tomto roce se v Mohelnici výslovně uvádí farní škola. Byla to pravděpodobně tehdy první známá škola na severní Moravě. Byla pod správou místního faráře a bez povinné školní docházky.

1275 Druhá listina z roku 1275 nás informuje o vodním mlýně o dvou složeních. Byl to bývalý mlýn v Sadové ulici, který byl roku 1976 zbourán. 1275 V té době stával v Mohelnici menší hrádek, či opevněný biskupský dům, který se v listině z roku 1275 jmenuje jako /Domus nostra/ (náš dům) a o 27 let později za biskupa Dětřicha (1281 - 1302) /in Castro nostra/ (na našem hradě).

1389 Roku 1389 osvobozuje biskup Mikuláš z Riezenburka Mohelnici od úmrtí, kterážto výsada byla městu Mohelnici potvrzena teprve biskupem Pavlem z Miličína roku 1450.

1307 Roku 1307 a 1312 byla v Mohelnici morová epidemie.

1322 Biskup Konrád I (1316 - 1326) se souhlasem krále Jana Lucemburského dal roku 1322 městu právo opevnit se kamennými hradbami a vodními příkopy.

1387 Ješek, kuchař zemřelého biskupa Petra II zvaného /Jelito/, daroval listinou ze dne 11. dubna roku 1387 dům ve městě k oltáři sv. Petra a Pavla ve farním chrámu. Jde o zakládající listinu mohelnické kaplanky, což je další dokladem o významu mohelnické fary.

1424 Dne 28. října roku 1424 byla Mohelnice dobyta husitskými vojsky. Město lehlo popelem a hradební zdi byly pobořeny. Husité nemilosrdně porubali všechny, kteří se jim se zbraní v ruce postavili na odpor. Na straně mohelnických obránců tehdy padlo přes 700 lidí.

1460 Od roboty byli mohelničtí měšťané osvobozeni roku 1460 biskupem Tasem. Podle latinského privilegia v městském archivu osvobozuje biskup měšťany od vožení, kopání, orání, hlídek a všech podobných prací, kterými byli povinni dosud buď jemu jakožto vrchnosti, nebo i mohelnické tvrzi. Dále daroval městu právo rozhodovat a soudit všechny přestupky i těžké hrdelní zločiny. Městská rada měla právo vynášet i rozsudky smrti. Další výhoda, kterou město od tohoto biskupa dostalo byl volný obchod a prodej vína, piva a jiného zboží.

1499 Král Vladislav (1471 - 1516) listinou ze dne 11. listopadu roku 1499 daroval městu další výroční trh na den sv. Martina. Tento trh se konal se po celý týden.

1522 Biskup Stanislav Turzo dal městu svolení ke stavbě Moravního mlýna společně s pilou, valchou a brusírnou.

1526 Urbář mírovsko - svitavského panství z roku 1526 vypočítává ve městě celkem 99 domů. Z tohoto počtu bylo 72 domů právovárečných tak zvaných velkoměšťanských a majitelé zbývajících domků se jmenovaly maloměšťané.

1540 V první polovině 16. století byla dokončena znovuvýstavba města, městských opevnění, hradeb, valů, věží a obranného vodního příkopu. Dokládá to dosud zachovalá městská brána Severní, tzv. Dolní, která nese letopočet 1540 a latinský nápis:Nisi Dominus custodierit civitatem, frustra vigelat qui custodit cam. (Jest-li pán město neochrání, darmo bdí ten, který je střeží).

1540 V potvrzení městských privilegií za biskupa Marka Khuena se mluví o svobodné rychtě, která byla před lety zakoupena městem a tím se podařilo mohelnickým měšťanům převzetí moci biskupského rychtáře do vlastních rukou. Správa města byla tehdy 12-ti členná, v čele se čtyřmi purkmistry, z nichž první nesl titul Primátor. Někdy kolem roku 1600 přibyl třináctý člen rady městský rychtář.

1552 Biskup Jan Dubravis (1541 - 1554) povolil řezníkům z cizích měst, městeček a vsí sekat maso na mohelnických týdenních trzích, avšak s tou podmínkou, že budou prodávat libru masa (0,56 kg) o jeden fenik levněji než místní řezníci.

1556 Koupila městská rada Dolní mlýn od mlynáře Jana za 1200 zlatých.

1561 Biskup Marek Khuen (1554 - 1565) listinou z roku 1561 prominul městu Mohelnici všechny peněžité dávky i obilní povinnosti, které muselo město odvádět za kupenou mohelnickou rychtu. Dále daroval městu za určitý roční poplatek, který se odváděl místnímu faráři, kus pole od farského dvora na výrobu cihel. Tato cihelna stávala na dnešní Třídě Rudé Armády, tam kde stojí internát Střední zemědělské technické školy. 1562 Město koupilo od mlynáře Václava Tatírka menší Horní mlýn, v dnešní Sadové ulici, za 950 moravských zlatých. (Jeden moravský zlatý se rovnal 30 grošům).

1566 Právo tržní měla Mohelnice již před vysazením na město. Trhy se konaly každoročně o slavnosti kostelního patrona, v den Nanebevzetí Panny Marie.V roce 1566 propůjčil biskup Vilém Prusínovský z Víckova (1566 - 1572) městu Mohelnici konání dalšího výročního trhu, připadajícího na pondělí po osmé neděli před velikonocemi. Dále potvrdil městu konání výročního trhu na den sv. Martina (11. listopadu) a výroční trh připadající na svátek Narození Panny Marie dne 8. září, byl přeložen na jiný den.Výroční trh připadající na pondělí po osmé neděli před velikonocemi byl rozhodnutí obecního zastupitelstva města Mohelnice ze dne 27. dubna roku 1929 po 362 letém trvání zrušen. Rychtáři a krčmáři z obcí Libivá, Květín, Pobučí a z Hynčiny musí i nadále odebírat pivo výhradně jen z Mohelnice, jinak propadnou pokutě jedné kopy grošů z každého sudu piva jinde koupeného.

1567 Listinou z roku 1567 prodal biskup Vilém Prusínovský z Vjíckova městu Mohelnici ves Střítěž se dvorem a s dvěma vesnicemi Svinovem a Vacetínem za 3 825 moravských zlatých. Střítěž samostatné panství, které Mohelnice získala koupí roku 1567 bylo městu Mohelnici do zemský desek zapsáno teprve roku 1797. Panství Střítěž má výměru 517 ha. Ves Střítěž zanikla za válek mezi moravskými markrabími Prokopem a Joštem.

1568 Požár města Mohelnice, vyhořelo celé město.

1570 Listinou z roku 1570 udělil biskup Vilém Prusínovský z Víckova purkmistrovi a starším města Mohelnice výsadu a právo pečetit červeným voskem. Což byla nemalá výsada, která znamenala, že městská rada měla právo vynášet rozsudky trestu smrti. Právo pečetit červeným voskem měly původně jen královská města.

1577 Zahájena výstavba kostela sv. Stanislava nákladem pražského arcibiskupa a mohelnického rodáka Antonína Bruse. Dokončení stavby se však již nedočkal, zemřel 22. srpna roku 1580. Kostel byl vysvěcen biskupem Stanislavem Pavlovským dne 29. dubna roku 1584.

1577 Zahájena výstavba kostela sv. Stanislava nákladem pražského arcibiskupa a mohelnického rodáka Antonína Bruse. Dokončení stavby se však již nedočkal, zemřel 22. srpna roku 1580. Kostel byl vysvěcen biskupem Stanislavem Pavlovským dne 29. dubna roku 1584.

1579 Pražský arcibiskup a mohelnický rodák Antonín Brus zaplatil za město Mohelnici jeho dluh 1000 stříbrných tolarů, které město dlužilo olomouckým biskupům.

1581 Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic zrušil úrok a obilní dávky, které město Mohelnice muselo platit panu Janu Pavlovskému z dlužné částky 600 tolarů.

1583 Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic listinou roku 1583 připojil panství Střítěž se dvorem a s vesnicemi Svinovem a Vacetínem k městu Mohelnici.

1584 Latinská listina téhož olomouckého biskupa daná na Mírově dne 28. května roku 1584 obsahuje přesné pokyny pro rozdělení úroku z nadačního vkladu 1000 tolarů, pražského arcibiskupa a mohelnického rodáka Antonína Bruse a rozdělení úroku z dalšího kapitálu 300 tolarů, které byly majetkem Bratrstva Božího Těla v Mohelnici. Tuto částku mělo vypůjčenou biskupské město Příbor. Biskup nařídil, aby úrok z tohoto kapitálu ve výši 18 tolarů, včetně dvou tolarů z nájmu z louky, která byla též majetkem shora jmenovaného Bratrstva, dostával jako mzdu varhaník z mohelnického farního chrámu, který měl navíc ke svému platu, spolu s ostatními zaměstnanci mohelnického kostela společný stůl, tj. stravu u místního faráře. Varhaník neměl nárok na svoji mzdu po dobu pokud byly varhany opravovány. Roční úrok ve výši 50 tolarů z nadačního vkladu 1000 tolarů rozdělil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic mezi zaměstnance mohelnického kostela následovně: Kaplanovi určil 13 tolarů, učiteli 12 tolarů, kantorovi 15 tolarů a zvoníkovi 4 tolary. A to tak, že jedna polovina z těchto platů se jim vyplácela na svátek sv. Jiří a druhá polovina na svátek sv. Václava. Zbývajících 6 tolarů sloužilo k uspořádání Anniversáru (zádušní mše sv.) za zemřelého arcibiskupa, který se konal vždy v poslední den měsíce srpna. Na správné dodržování tohoto odkazu měl dohlížet důchodní a nebo správce mírovského hradu.

1584 Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic dne 29. dubna roku 1584 vysvětil filiální kostel sv. Stanislava v Mohelnici.

1587 Tentýž biskup povolil mohelnickým výsadu, aby se sirotce z Mohelnice již nemuseli chodit představovat na hrad Mírov, Městská rada si sama založila jejich soupis a sirotci se pak chodili představovat jen představeným města Mohelnice.

1588 Zásluhou pražského arcibiskupa a mohelnického rodáka Martina Medka vylepšil císař Rudolf II. Městský znak šesti stříbrnými jehlany v červeném poli. Šlo vlastně o znak olomouckého biskupství, vylepšený roku 1588, který pak město převzalo.

1589 Arcibiskup Martin Medek nechal v Mohelnici postavit špitál (chudobinec), který stával v místech pozdějšího Chmelova chudobince a nynějšího domu služeb.

1583 Obdrželo město od olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic povolení konati trhy dobytčí a to před každým výročním trhem.

1607 Byl založen hřbitov kolem filiálního kostela sv. Stanislava.

1623 Švédská vojska Bethelema Gábora vyplenila město Mohelnici.

1623 Byla morová epidemie v Mohelnici. Zemřelo více než jedna třetina obyvatelstva.

1625 Olomoucký biskup kardinál Dittrichštajn oficiálně odpustil městu Mohelnici, obci Mírovu a celému Mírovskému panství účast na rebelii roku 1619 a současně s tím jim potvrdil všechny dosavadní výsady a privilegia.

1642 17. června toho roku stanul početný oddíl švédského vojska z Uničova před Mohelnicí. Švédové žádali aby jim město vydalo všechny koně. Měšťané byli ochotni na tuto podmínku přistoupit, bránili se však majitelé koní. Švédové dlouho nečekali a zapálili prostřední mlýn na Mlýnské ulici, od kterého pak shořelo celé vnitřní město včetně radnice, špitálu, školy, fary a kostela. Na věži děkanského kostela bylo šest zvonů a hodinové cimbály, které se žárem roztavily. Na předměstí Mohelnice vyhořelo 87 domů i s kostelem sv. Stanislava a zničeny tři zvony. Kromě toho bylo zničeno mnoho set měřic obilí, zahynuly stovky koní a velký počet hovězího dobytka. Zhoubnému požáru a nepřátelskému meči padlo za oběť mnoho životů.

1642 V tomto roce musela mezi obyvatelstvem řádit nějaká epidemie, neboť úmrtní matrika tu vykazuje 485 pohřbů, to je čtyřikrát více než-li v letech normálních.

1643 Podruhé přišli Švédové do Mohelnice 20. června roku 1643. Loupežné hordy nevítaného nepřítele vedl generálmajor Mortaigne, který pobral co se dalo, koně, zásoby a sirotčí peníze. Tento generálmajor po odchodu z Mohelnice se utábořil se svou posádkou u Mírova, odkud činil časté loupežné nájezdy po celém okolí.

1643 Dne 6. prosince 1643 se v Mohelnici konala slavnost sv. Mikuláše, jemuž byl zasvěcen jeden z oltářů v děkanském kostele. Toho dne Švédové, když se spojili s posádkami z Olomouce, Sovince, a Uničova, zmocnili se města a vyplenili jej. Taktéž vnikli do kostela, přičemž smrtelně zranili kostelníka, protože jim nechtěl ihned vydat klíče od kostelního pokladu. Hlavní poklad vážící asi 50 liber stříbra byl včas zakopán, takže Švédům padla za kořist jen nepatrná část kostelního náčiní. Pro tento nezdar odvlekli Švédové s sebou do zajetí děkana Steckera, primátora Jiřího Kraje, dále purkmistra a rychtáře, aby si jejich uvězněním v Uničově vynutili na měšťanech zbytek výpalného. Primátor Jiří Kraj zemřel ve vězení 29. dubna roku 1644, kostelník Jan Bartoš byl pochován 8. února roku 1644. Nemocný a starý děkan Stecker byl v uničovském vězení přes dva měsíce, a byl propuštěn teprve na prosbu duchovenstva ze svitavského děkanátu.

1644 V květnu tohoto roku muselo město složit Švédům 300 tolarů výpalného a kromě toho vpadl do města oddíl Švédů z Uničova a vydrancoval jej.

1647 Tak jako léta předcházející i rok 1645 byl ve znamení loupežných přepadů v celém okolí. Naposledy byla Mohelnice přepadena na Zelený čtvrtek 18. dubna roku 1647. Tentokráte se již Švédové do města nedostali pro silný odpor obránců města, při němž bylo na obou stranách mnoho padlých.

1650 Vyhořel právě obnovený farní kostel, který musel býti znovu vybudován.

1651 Byla dokončena stavba věže farního kostela, která pak byla opatřena zvony, z nichž největší vážil 2500 kg.

1662 Vyhořela celá polovina města směrem k Lošticím.

1667 Dne 8. června prudká průtrž mračen rozvodnila jinak poklidnou Mírovku, takže zaplavila celé předměstí.

1676 Kdy letní průtrž mračen svými přívaly vod protrhla hráz mírovského rybníka a zaplavila opět celé předměstí. Na městském popravišti strhla šibenici i s oběšeným a tuto odnesla na vzdálené pole.

1685 Dne 16. září byl v Mohelnici upálen pro čarodějství šumperský děkan Krištof Alois Lautner. Na obrázku vpravo je pomník nacházející se v městských sadech na místě tehdejšího městského popraviště.

1690 Rozsudky mohelnického soudu v kriminálních záležitostech musely být nadále předkládány apelačnímu soudu v Praze.

1692 Mohelnický bednář Hans Zuck vyrobil pro císařské sklepy ve Vídní sud o obsahu 5555 věder to je asi 3110 hl.

1701 Koupilo město budovu /Edlhofu/, dnešní dům v Třebovské ulici č. 32, se všemi k němu náležejícími polnostmi.

1713 Usadil se v Mohelnici František Ulrich z Mimoně a zavedl zde výrobu sukna. V krátké době se tímto novým odvětvím živila velká část mohelnického obyvatelstva.

1714 Byl velký mor v Mohelnici. Podle záznamů v úmrtní matrice farního úřadu v Mohelnici zemřelo tehdy ve městě a na předměstí 263 osob. 1717 Byl postaven na náměstí morový sloup. Na tehdejší dobu za značnou sumu 1700 zlatých. Je to vzácné barokní dílo z maletínského pískovce, které vytvořil olomoucký sochař Jan František Sturmer.

1727 Uničovský rodák a mohelnický městský písař a varhaník Andreas Ludvik Keller píše svoji /Historia Miglicena/.

1729 U farního chrámu byla postavena boční kaple sv. Anny. Pod touto kaplí byla vybudována kostnice (krypta), v níž jsou složeny kosti padlých obránců města v boji proti husitům v roce 1424.

1734 Byla postavena u farního chrámu druhá boční kaple Božího Těla, nyní kaple Svatého kříže.

1734 Byla postavena sakristie u farního chrámu 1734 Ve farním kostele byly postaveny nové varhany, které sloužily svému účelu celých 200 let.

1739 9. března město znovu vyhořelo a to více než jedna polovina domů. Celkem 90 domů lehlo tehdy popelem. Při tomto požáru vyhořel také kostel sv. Stanislava, který potom jako ruina zůstal stát celých osm roků.

1742 Toho roku v lednu dobyl pruský kníže Mořic Desawský Mohelnici. Dne 10. dubna téhož roku přitáhl do Mohelnice se 4000 vojáky pruský král Bedřich Veliký a ubytoval se na mohelnickém děkanství.

1744 Bylo město vypleněno lupičským, pruským oddílem husarského majora Schütze.

1747 Táhli Mohelnicí ruští kozáci. Byla to ruská vojska jdoucí na pomoc Marii Teresii ve válce proti pruskému králi Bedřichovi. Šlo o tři kolony v celkovém počtu 37000 mužů.

1747 Byl znovu vysvěcen filiální kostel sv. Stanislava, který byl po osmi letech znovu obnoven.

1748 Město a jeho právováreční měšťané roku 1748 zakoupili dům ze druhé strany takzvaného Lokaidova domu. Nyní dům na náměstí Klementa Gottwalda č. 15, vpravo vedle hotelu Slavie. Tento dům se měl původně stát pivovarem. Avšak městská rada svůj původní záměr změnila a pivovar nechala postavit na místě koupeného domu, který stával v prostoru mezi Hradební ulicí a zmíněným Lokaidovým domem. Lokaidův dům pak roku 1750 přestavěli na novou radnici; původní přízemní dům rozšířili o první patro a v zadním traktu, přiléhajícímu k novému pivovaru, byla umístěna městská šatlava a místnost městského biřice. Tato radnice sloužila městské správě až do roku 1913. Předcházející radnici v místech dnešní budovy Městského národního výboru, kterou nechal postavit Jakub Brus, bratr pražského arcibiskupa Antonína Bruse a do níž se městská správa nastěhovala roku 1631 a úřadovalo se zde až do roku 1750. Od roku 1750 až do velkého požáru města v roku 1841 byla přeměněna na kasárny a správa města úřadovala v nové radnici, která byla ve shora jmenovaném a přestavěném Lokaidově domě, nyní dům na náměstí Klementa Gottwalda č. 15. A zde rada města Mohelnice úřadovala až do roku 1913. V tomto roce se správa města již definitivně přestěhovala do nově vybudované radnice, bývalých to kasáren, dnešní budovy Městského národního výboru. Konečně původní radnice ze 16. a z počátku 17. století měla být umístěna v rohovém domě na náměstí Klementa Gottwalda a třídy Rudé Armády č. 2. Dnes prodejna zeleniny. Německý historik Mohelnice Eduard Teichmann se domnívá, že první mohelnické fojtství, nebo rychta stávala podobně tak jako v Šumperku nebo v Rýmařově uprostřed náměstí.

1750 Marie Teresie zakázala nákladné trachtace (hostiny) při obnovování městské rady.

1753 Byla v Mohelnici poslední poprava.

1756 Za sedmileté války mezi Marií Teresií a Bedřichem Pruským musela Mohelnice postavit sedm branců, z toho dva dobrovolníky a jednoho, který byl koupen v Olomouci za 40 zlatých. Jen tito branci stáli Mohelnici 228 zlatých.

1757 Dne 1. července tohoto roku pruská vojska úplně vydrancovala Mohelnici, prý z pomsty za pobití a zajetí pruských vojáků z roku 1742. 1770 Těsně před setkáním s Bedřichem Pruským v Uničově navštívil císař Josef II. Mohelnici.

1770 Bylo provedeno v Mohelnici číslování domů.

1772 Za Marie Teresie bylo provedeno sčítání lidu. Tehdy žilo v Mohelnici 1867 obyvatel, tedy ani ne dvojnásobek počtu ze 16. století.

1772 V době velké neúrody v letech 1772 - 1774 začaly se na Mohelnicku pěstovat brambory.

1745 Byl v Mohelnici zřízen první poštovní úřad. Tato poštovní stanice byla do Mohelnice přeložena z Loštic. Stalo se tak jednak proto, že v Lošticích nebylo dostatek obchodu a tudíž ani dost korespondence a za druhé neměl poštmistr v Lošticích vlastního domu a nájemné ze stájí pro poštovní koně bylo velmi vysoké. Dalším důležitým důvodem k přeložení pošty do Mohelnice pak bylo, že poštovní cesta z Loštic vedla přes Líšnici a dále lesem (Scherfgraben) přes Studenou Loučku dále k Moravské Třebové, kterážto cesta za špatného počasí byla nesjízdná a velmi nebezpečná. Proto se jí mnozí cestující vyhýbali a jezdili raději přes Mohelnici.

1842 Ještě roku 1842 se prováděla poštovní doprava z Olomouce do Mohelnice a dále ku Praze dvakrát týdně, a to koňskými potahy. Teprve když byla dána do provozu nově postavená železniční dráha Olomouc - Česká Třebová, převzala poštovní dopravu železnice.

1848 Telegrafní úřad byl v Mohelnici zřízen roku 1848. První telegram byl odeslán z Mohelnice 30. dubna 1850.

1777 Dne 14. listopadu roku 1777 byl v Mohelnici císař Josef II. Z Mohelnice odjel do Bruntálu. Podruhé nocoval císař v Mohelnici dne 25. září roku 1783 a následujícího dne odjel přes Loštice do Litovle.

1781 Bylo Mohelnici jako jiným menším městům odňato právo hrdelní. Šibenice, která stávala v místech dnešního městského parku, asi tam kde nyní stojí pomníček K. A. Lautnera, symbol trestající městské spravedlivosti provždy zmizel. Poslední zprávu o popravě v Mohelnici máme z roku 1753.

1781 Byla nákladem města postavena nová škola na místě staré školy. Nyní budova hudební školy na Kostelním náměstí. Až do roku 1838 se zde vyučovalo jen v jedné třídě. V tomto roce byla škola povýšena na dvoutřídní.

1777 Bylo v Mohelnici založeno arcikněžství.

1782 Propukl spor o práva a povinnosti mezi obyvateli mohelnického předměstí a mezi mohelnickými měšťany. Obyvatelé předměstí byli v očích městských patricijů postaveni takřka na úroveň poddaných městských vsí. Spor se táhl nekonečně dlouho a byl prakticky ukončen teprve revolučním rokem 1848.

1783 Vznik prvního mohelnického spolku - střelecké společnosti, která převzala do své správy městskou střelnici, vybudovanou v letech 1754 - 1769. Tato střelnice stávala v místech dnešního autobusového nádraží.

1783 Císař Josef II. Poctil dokonce město tím, že tu přenocoval v hostince "Zu drei Allierten" (u tří spojenců) na náměstí vedle hotelu Slavie. Poprvé císař v Mohelnici přenocoval dne 14. února 1778.

1787 Vláda Marie Teresie a jejího syna císaře Josefa II. Zasáhla výrazně i do správy města. Ta zůstávala prakticky od konce 16. století bez větších změn. Dvanáctičlenná městská rada byla nadále jmenována biskupskou vrchností z okruhu nejváženějších měšťanů, přesněji z okruhu oněch 72 právovárečných patricijů jimž příslušel titul /pán a paní/. Roku 1787 převzal funkci městské rady magistrát. Sestával se z purkmistra, syndika - nástupce městského písaře, který však musel mít příslušné právní zkoušky a dvou magistrátních radních. Na rozdíl od městské rady nebyl magistrát jmenován, nýbrž volen měšťany. Vlastní vedení města přešlo a syndika, který měl k ruce kancelistu. Počet členů magistrátu a jejich funkce během doby kolísaly. Již roku 1795 mělo město vedle purkmistra čtyři magistrátní rady, z nichž první byl syndikem, druhý současně výběrčím daní, třetí byl sirotčím inspektorem a čtvrtý byl městským chirurgem. Vedle nich tu byl 12-ti členný obecní výbor, takže se městská organizace částečně vrátila zpět do doby předjosefínské. Od počátku 19. století stál v čele města purkmistr, dále syndik, tři radní, dva koncelisté, z nichž jeden byl městským lékařem a druhý byl výběrčím daní, dvoučlenný ekonomický výbor, deset členů výboru, takzvaní representanti obce a hospodářský správce městský statků.

1789 Toho roku mohlo město více než po padesáti letech opět spatřiti ruská vojska. Na 40000 vojáků, kteří táhli přes Olomouc a Mohelnici dále na Svitavy a přes Čechy a Německo do Švýcarska na pomoc generálovi Suvorovi.

1792 Měla již Mohelnice 482 domů s 3887 obyvateli, takže během necelých 70 let se počet obyvatel více než zdvojnásobil.

1801 Mohelnický obchodník Petr Magino nechal postavit na tehdejší dobu výstavný dům, kterému se říkalo "Zámeček".

1803 V tomto roce došlo k dalšímu omezení městské soudní pravomoci. Všechny kriminální případy přešly na krajské soudy. V případě Mohelnice do Olomouce.

1813 Vyhořelo více domů kolem "Edelhofu" na Třebovské ulici č. 30.

1815 Vyhořel Dolní mlýn na Vodní ulici č. 66. Nyní budova která stojí v místech tehdejšího mlýna má adresu Zámecká ulice č. 36.

1828 Stavba silnice Olomouc - Praha a výstavba silnice Mohelnice - Zábřeh.

1832 Epidemie cholery v Mohelnici, které padlo za oběť přes 100 obyvatel města 1832 Provedeno nové číslování domů v Mohelnici a to podle ulic.

1833 12. prosince tohoto roku byla dána do provozu pravidelná dostavníková linka Olomouc - Praha. Dále tu jezdila dvakrát týdně dostavníková pošta až do roku 1845, kdy tuto úlohu převzala dráha.

1833 Pruští obchodníci Gessner a Wilhelm Pohl zahájili těžbu tuhy v okolí vesnice Svinova.

1834 Roku 1834 bylo v Mohelnici a okolí (bez Loštic) 6 havířů, 7 kloboučníků, 17 krejčích, 64 tkalců, 12 soukeníků, 4 obchodníci s plátnem a přízí. Za dalších 20 let přibylo 14 tkalců plátna a 6 soukeníků.

1836 Byla postavena silnice z Mohelnice do Úsova a Uničova.

1841 Katastrofální požár Mohelnice, vyhořelo 191 domů.

1845 19. srpna byla dána do provozu železnice Olomouc - Praha. Druhá kolej z Přerova do Zábřeha byla položena roku 1925. V následujících letech pokračovala stavba tratě do České Třebové. Práce pokračovaly dosti rychle, protože základ pro druhou kolej byl již položen v roce 1842. 1837 Byla postavena nová střelnice v prostoru dnešního autobusového nádraží.

1846 Byla postavena budova mohelnického nádraží.

1851 V Mohelnici byla postavena nemocnice /tak zvaný cholerahaus/, v prostoru tehdy již zbořené Moravičanské brány. Nyní je to budova domova důchodců, Smetanova ulice č. 15. Po adaptaci roku 1880 měla 16 lůžek a o 30 let později jen 13 lůžek.

1847 Byla v Mohelnici zahájena výroba kvasnic.

1848 Stavba telegrafního vedení Olomouc - Mohelnice - Česká Třebová.

1848 Vyhořela Vodní ulice od č. 88 až k Dolnímu mlýnu, dnes Zámecká ulice č. 36. Vyhořelo 20 statků a 42 domků.

1845 Vyhořel arcikněžský dvůr na Třebovské ulici, stával tam kde prochází dálnice, vpravo od nadjezdu směrem k Libivé.

1849 Propukla ve městě epidemie cholery, během níž zemřelo 300 lidí.

1850 Mohelnice se stala sídlem okresního soudu a berního úřadu.

1851 Epidemie cholery v Mohelnici, která si vyžádala 50 obětí.

1853 Založena firma Gessner, Pohl. a spol., továrna na výrobu pšeničného škrobu. Před tím roku 1840 koupil jeden ze společníků firmy doly na tuhu ve Svinově (byly pak prodány roku 1913 za 150 000 knížeti Schwarzenbergovi). Firma Gessner, Pohl a spol. dolovala také tuhu v Janoušově u Moravské Třebové. Roku 1914 byla přepsána na společnost s ručením omezeným. Dnes jsou v renovovaných objektech bývalé škrobárny garáže ČSAD.

1855 Byla epidemie cholery v Mohelnici, která si vyžádala 130 lidských životů.

1856 Vyhořelo v Mohelnici na Třebovské ulici kolem budovy "Edelhofu" 19 domů.

1857 Během tohoto roku byly tři požáry. Dne 18. září vyhořela Loštická a Špitálská ulice, celkem 32 domů a 23 stodol. Druhý požár byl jen o 10 dní později dne 28. září a to vyhořelo 24 domů a 18 stodol a dne 6. října vyhořely 4 domy a 4 stodoly.

1866 Byla v Mohelnici cholera, kterou do města zavlekla pravděpodobně pruská vojska.

1860 Kolem roku 1860 se v Mohelnici začala pěstovat cukrovka.

1863 Začala se postupně budovat městská kanalizace. V roce 1866 dostala i hlavní kanalizační stoku.

1866 Dne 1. června, těsně před vypuknutím rakousko - pruské války, zastavil se v Mohelnici při cestě ke své armádě polní zbrojmistr Benedek. Zapsal se tehdy do pamětní knihy městské střelecké společnosti slovy: /Vytrhněte tento list budu-li poražen. Z chocholu své přilby vytrhnul péro, které k zápisu přiložil. Jeho armáda byla však poražena a již 8. a 9. července viděla Mohelnice Benedekovy armády zmateně ustupující přes Mohelnici před prušáky.

1870 Založena městská spořitelna, která byla otevřena roku 1871.

1870 Založeno německé zemědělské a lesnické společenstvo pro mohelnický spodní okres.

1871 Založena v Mohelnici na Třebovské ulici továrníky Sieglem a Langerem barvírna kůží.

1874 Byla v Mohelnici otevřena první měšťanská škola.

1875 Salomonem Friedem byla založena první průmyslová výroba rosolek a likérů.

1875 Založen v Mohelnici první sbor dobrovolných hasičů.

1876 Po velkém požáru města byla teprve v tomto roce věž farního kostela postavena do dnešní podoby.

1878 Stavba nové školy, nynější Střední průmyslové školy elektrotechnické na ulici generála Svobody.

1880 Rolnický akciový cukrovar v Mohelnici byl postaven podle vzoru rolnického cukrovaru v Drahanovicích. Vystavěl jej mohelnický stavitel J. Schmidt. Strojní zařízení dodala hutní a těžířská společnost Sobotín - Štěpánov za 90 000 zlatých. Další strojní součástky byly koupeny od firmy Brand a Lhuillier za 72 000 zlatých. Pozemky na stavbu v rozloze 30 měřic byly zakoupeny za 15 000 zlatých. Kolaudace nově postaveného cukrovaru se konala 29. listopadu 1880 a 30. listopadu téhož roku byl slavnostně vysvěcen. S výrobou se započalo 2. prosince roku 1880. Po krátké době, již roku 1885 uvalil krajský soud v Olomouci na cukrovar konkurs. Konkursní řízení skončilo roku 1888 a rok na to byla Rolnická akciová společnost v Mohelnici vymazána z obchodního rejstříku. Cukrovar koupil již v době konkursu i se zásobami za 215 000 zlatých M. Frolich Edler von Feldau ze Štýrského Hradce. Za rok po koupi je prodal bez zásob V. Brassovi ze Zábřeha za 150 000 zlatých. Roku 1904 přešel do vlastnictví firmy Müglitzer Zuckerfabrik Kirchner a spol. ze 460 000 korun. 18. června 1913 koupila cukrovar firma Zentralmährische Zuckerfabrik & Okonomie Aktiengesellschaft ve Vídni za 2 220 000 korun. Poslední cukerní kampaň byla roku 1925. Od toho roku se v cukrovaru nepracovalo.

1881 Byl odhalen pomník císaře Josefa II., který stával v prostoru dnešního náměstí Tyrše a Fügnera. Tento pomník byl roku 1922 odstraněn. 1882 Byl založen městský park.

1883 Byla provedena provisorní oprava městského vodovodu. Dosavadní dřevěné potrubí bylo nahrazeno železným. Ani takto opravený vodovod nestačil rostoucí potřebě vody. Proto byla roku 1913 zahájena stavba nového městského vodovodu.

1884 Po celé délce Vodní ulice byla zregulována říčka Mírovka.

1885 Začalo se s dlážděním ulic ve městě. Nejdřív byla vydlážděna ulice Loštická (dnešní třída Rudé Armády) a Uničovská (Nádražní ulice).

1887 Bylo v Mohelnici zrušeno vybírání mýta. Šraňky na Loštické a Třebovské ulici ještě po řadu let připomínaly toto starobylé městské právo a teprve roku 1902 byly odstraněny.

1889 Byly postaveny tyto dvě silnice: Mohelnice - Moravičany - Doubravice a druhá silnice: Mohelnice - Újezd - Líšnice.

1890 J. N. Langer založil malý podnik - drátovnu a výrobu vozových brzd. Roku 1910 zaměstnával pouze 10 zaměstnanců a krátce po první světové válce provozovna zanikla.

1890 Byla zřízena u mohelnického nádraží parní pila Maxe Zeitschka, kterou roku 1904 koupila firma Felix Lechner. Roku 1932 upadla do konkursu a podnik byl zrušen.

1890 Byla postavena silnice Mohelnice - Křemačov a dále do Řepové.

1891 Roku 1891 byla v Mohelnici zřízena továrna na zápalky, a sice pod firmou Niederle a Haschke. Roku 1910 přešla do majetku brněnské akciové společnosti Hochner, Niederle a Haschke. Z obchodního rejstříku byla tato firma vymazána roku 1913 (byla prodána akciové společnosti Helios).

1891 Výrobu vaty v tomto roce zavedl v Mohelnici Abeles Israel a Antonín Unzeitig (později tato vatárna přešla na firmu Antonín Kargel). V roce 1945 byla dána pod národní správu a její firma se během doby několikrát změnila. Ke dni 31. prosince roku 1976 byla výroba vaty zrušena a budovy koupila firma MEZ Moravské elektrotechnické závody Mohelnice a zřídila si tam dvě dílny provozu č.4.

1892 Byla zahájena výstavba druhé etapy nového městského vodovodu.

1893 V Uničovské ulici byla postavena parní pila Jerzabka a Fritschera, která roku 1945 přešla pod národní správu Jana Kotrle a Ot. Říhu a roku 1949 zrušena. Horní mlynář František Turschner roku 1894 přistavil ke svému mlýnu, který stával v dnešní sadové ulici menší pilu.

1894 Během tohoto roku byly tři požáry. Dne 18. září vyhořela Loštická a Špitálská ulice, celkem 32 domů a 23 stodol. Druhý požár byl jen o 10 dní později dne 28. září a to vyhořelo 24 domů a 18 stodol a dne 6. října vyhořely 4 domy a 4 stodoly.

1899 K oběma barvírnám kůží přibyla též jirchárna.

1899 Vznikla v Mohelnici malá továrnička na výrobu obuvi Wilhelma Slezaka. Kolem roku 1910 zaměstnávala asi 15 dělníků. Zanikla pod tlakem Baťovi konkurence v polovině dvacátých let.

1899 Založena první Moravskoslezská továrna na kosticové a kostěné zboží Emunda Zieglera.

1899 M. Sekanina založil ve městě tovární výrobu sýrů spojenou s velkoobchodem s máslem a vejci.

1900 Byla zřízena parní rolnická mlékárna na Mlýnské ulici.

1902 Byla otevřena městská mateřská školka.

1902 Byly v Mohelnici již čtyři menší výrobny na lihoviny, z nichž jedna byla současně i sodovkárna.

1902 Franz Scherner založil v Mohelnici malý podnik na výrobu elektroisolačních potřeb. V roku 1918 měl údajně 30 zaměstnanců.

1903 Bylo na Třebovské ulici zřízeno jirchářství Leopoldem Mayerem. Roku 1910 podnik koupila a rozšířila firma Hickl a Munk.

1904 Postavena elektrotechnická továrna firmy Ludwig Doczekal & Company. Později podnik koupila firma Siemens - Schukert a od roku 1945 nese název MEZ Moravské elektrotechnické závody, národní podnik Mohelnice.

1904 Založena výroba dehtového papíru a stavebních isolačních materiálů bratří Fritscherů.

1905 Dne 3. prosince byl vysvěcen nový hřbitov u moravičanské silnice.

1906 Byla vystavěna dívčí Zemská výchovna na tehdejší Loštické ulici.

1906 Byl na tehdejší Loštické ulici postaven evangelický kostel.

1907 Byl postaven "Chmelův" chudobinec, na místě starého chudobince postaveného roku 1589 mohelnickým rodákem a pražským arcibiskupem Martinem Medkem. Nyní na místě tohoto chudobince stojí Dům služeb.

1907 Zřídil mohelnický obchodník A. Simon nedaleko mohelnického nádraží výrobnu cementového zboží.

1907 Byla založena na tehdejší Loštické ulici, dnes Olomoucká ulice, tiskárna.

1908 Výstavba městské elektrárny. Dne 16. října roku 1910 se v Mohelnici poprvé rozsvítilo elektrické světlo.

1908 Byla postavena silnice Mohelnice - Podolí - Vyšehorky.

1908 Byl v Mohelnici založen první rybářský spolek.

1909 Byla postavena nová silnice Mohelnice - Žadlovice - Vlčice.

1910 Provedena demolice větší části hradeb (bývalého městského opevnění), pokud nebyly již odstraněny koncem 18. století při zrušení městského opevnění.

1911 Dolní mlýn (Vodní ulice č. 61, nová adresa: Zámecká ulice č. 36) byl rovněž velmi starý. Posledním majitelem byl Frant. Müllerem prodán mohelnickém stavebnímu a bytovému družstvu, které ze mlýna zbudovalo v roku 1923 obytný dům s 12-ti místnostmi.

1911 Bylo založeno první mohelnické stavební družstvo s názvem: "Obecně prospěšné dělnické stavební a bytové družstvo", které však svoji činnost plně rozvinulo až po první světové válce.

1912 Byl v Mohelnici založen první německý včelařský spolek.

1913 Město se rozhodlo postavit místní elektrickou dráhu, která měla vést přes město do Podolí a na druhou stranu do Újezdu. Realizaci tohoto plánu znemožnila první světová válka...

1913 Byl rozšířen nově postavený vodovod z roku 1892.

1915 Byl zahájen provoz na novém koupališti u městského parku.

1916 Dne 14. záři roku 1916 byly rakouskými úřady odebrány mohelnické zvony k vojenským účelům.

1918 Dne 31. října tohoto roku byl v Mohelnici ustanoven první 15-ti členný výbor, jehož předsedou se stal komisař politické správy ze Zábřeha Dr. Mezník.

1918 22. listopadu v osm hodin ráno obsadila Mohelnici jedna četa československých vojáků.

1919 Byla v Mohelnici zřízena první česká obecná škola.

1920 V místech dnešního kempinku, nechala mohelnická střelecká společnost postavit novou střelnici.

1921 V Uničovské ulici (Nádražní ulice) v budově ještě nedávno poštovního úřadu byl otevřen český hotel Slavie.

1921 Na farském poli po pravé straně silnice na Moravskou Třebovou, bylo v letech 1921 - 1939 postaveno místním německým stavebním a bytovým družstvem 21 rodinných domků se 24 byty a dva činžovní domy se 17 byty. Mimo tuto výstavbu bylo prodáno 40 stavebních míst členům družstva, kteří stavěli soukromě. Zastavená plocha má výměru 8 hektarů a 87 arů.

1922 Byla v Mohelnici otevřena zimní zemědělská škola.

1923 Dne 17. června roku 1923 bylo v Mohelnici slavnostně otevřeno okresní museum, které bylo instalováno v prvním poschodí, bývalé městské radnice domu č. 15, vpravo vedle hotelu Slavie, na nynějším náměstí Svobody.

1924 Byla nově upravena krypta pod kaplí sv. Anny, ve farním kostele, ve které jsou uchovány kosti mohelnických obránců, kteří padli proti husitům roku 1424. Krypta se nachází asi pět metrů pod dlažbou kaple.

1927 Bylo znovu otevřeno obnovené a rozšířené koupaliště u městského parku.

1928 Po celé délce říčky Mírovky byla provedena regulace a vyzdění břehů.

1933 Ve farním chrámu a ve filiálním kostele sv. Stanislava byly postaveny nové varhany. Varhany ve farním chrámu byly vestavěny do původní skříně starých varhan z roku 1734, které je chráněna památkovým úřadem.

1933 V tomto roce měl politický okres zábřežský 5 276 nezaměstnaných.

1938 V pondělí dne 10. října byla Mohelnice obsazena říšskoněmeckým vojskem.

1938 Dne 4. prosince roku 1938 byly v /Sudetech/ doplňovací volby do říšského sněmu. Tehdy se jen volilo lístky ano nebo ne.

1938 Dne 12. září 1939 padl první mohelnický německý voják.

1939 1. října tohoto roku byly zavedeny přídělové lístky na potraviny a mýdlo.

1939 1. listopadu tohoto roku byly zavedeny přídělové lístky na uhlí.

1939 Dne 15. prosince byly zavedeny šatenky.

1940 Od 1. ledna začali zemědělci povinně dodávat mléko a vajíčka.

1941 Dne 15. listopadu vyhořela parní pila a bednárna W. Jerzabka na tehdejší Uničovské ulici. (nyní Nádražní ulice).

1942 V březnu tohoto roku opět došlo na Mohelnické zvony. Podobně tak jako roku 1916 byly znovu odebrány k vojenským účelům. Z nichž zůstal zachován jen ten nejmenší zvon (sanktusáček).

1945 Dne 9. května Sovětská vojska obsadila Mohelnici. První tanky Rudé armády vjely do Mohelnice ve středu 9. května a to kolem 8. hodiny ranní. Kolem 9. hodiny dopolední byl sestaven první revoluční národní výbor v tomto složení: předseda Jan Drbal, politický vězeň z Mohelnice, Místopředseda: Karel Šincl, starousedlík z Mohelnice, pokladník: Josef Spurný, z Pavlova, zaměstnaný v Mohelnici. Členové: Jaroslav Hájíček, Josef Vachutka, Josef Tichý, František Glocar, Antonín Laštůvka, Jaroslav Hampl, Josef Kašpar, Emil Korkiš, František Skýpala, Zdeněk Kratochvíl, Josef Lang, Václav Kratochvíl, Zdenek Kratochvíl a František Bárta.

1945 Dne 20. června 1945 byla sestavena nová správní komise města Mohelnice a dne 3. září téhož roku opět správní komise s předsedou Petrem Kvapilem.

1945 První česká mateřská školka v Mohelnici byla zřízena krátce po válce v budově bývalé německé mateřské školky.

1945 Dne 3. záři se začalo vyučovat na obecné škole v dnešní ZDŠ na Fučíkově ulici. Vzhledem k tomu, že v budově byl nedostatek učeben, byly některé třídy umístěny v budově dnešní Střední průmyslové školy na ulici generála Svobody.

1945 Byla v Mohelnici otevřena měšťanská škola, ve školní budově na Fučíkově ulici.

1946 Dne 9. června 1946 byl zvolen řádný místní národní výbor, jehož předsedou se stal Theodor Ševčík, velitel stanice SNB.

1946 Dne 1. října byl otevřen v budově bývalého "Chmelova" chudobince internát průmyslové školy elektrotechnické.

1946 Stavba městského rozhlasu.

1946 Dne 1. srpna byl přestěhován poštovní úřad z budovy v Třebovské ulici č. 1 - dnešní drogerie, na místo v Nádražní ulici.

1946 Ve školním roce 1945 - 1947 byla v Mohelnici otevřena druhá obecná škola ve druhém poschodí dnešní Průmyslové školy elektrotechnické na ulici generála Svobody.

1947 Byla otevřena střední průmyslová škola elektrotechnická na ulici generála svobody.

1947 Byla zrušena výroba zemědělských strojů na Třebovské ulici, bývalá firma Julia Müllera, která měla dílny v prostoru dnešní Státní traktorové stanice. Do roku 1949 se zde vyráběly vyvíjecí přístroje pro autogenní svařování.

1947 Bylo založeno ČSD - autodoprava v objektech bývalé škrobárny.

1949 ČSD - autodoprava v objektech bývalé škrobárny, byla přejmenována na ČSAD - československá automobilová doprava.

1949 Byla založena Státní traktorová stanice na Třebovské ulici.

1949 Byla otevřena v dnešní budově SPŠE základní odborná škola při národním podniku MEZ Mohelnice.

1949 Dne 1. října 1948 převzaly Čsl. Stavební závody výrobu cementového zboží u nádraží a od roku 1949 patří tato cementárna k národnímu podniku Prefa.

1949 Byla zrušena tiskárna na třídě Rudé Armády č. 26, která byla pod národní správou.

1949 Byla zrušena pila na Nádražní ulici bývalých německých majitelů Jerzabka a Fritschera. Roku 1945 přešla pod národní správu Kotrleho a Říhu.

1949 Pro školní rok 1949 - 1950 bylo zapsáno na obou školách v Mohelnici 571 žáků. Protože nebylo možné tak velký počet žáků umístit jen ve dvou školách, byla výnosem KNV v Olomouci dnem 1. září 1949 zřízena v Mohelnici III. Národní škola, která byla umístěna v internátě zemědělské školy na Třebovské ulici č. 32. (v dnešní budově zvláštní školy). V této době se dostávalo mohelnické školství do velmi svízelné situace. Některé třídy národní školy musely býti umístěny mimo hlavní budovy. Tak se tehdy také vyučovalo v dnes již neexistujícím Dělnickém domě, který stával v místech dnešního autobusového nádraží a další třídy byly též v budově dnešní Střední zemědělské technické školy na třídě Rudé Armády, bývalá zemská výchovna. Rozšíření městského rozhlasu do všech částí města Mohelnice. Rozšíření městského parku.

1949 Byla provedena částečná rekonstrukce a vymalování kostela sv. Stanislava. Byla prováděna rekonstrukce elektroinstalačního zařízení. 1950 byl učiněn první pokus o založení JZD v Mohelnici. Byl vytvořen přípravný devítičlenný výbor jehož předsedou a později i předsedou JZD byl Boleslav Zapletal. Než však došlo ke scelení pozemků družstvo se rozpadlo.

1950 Byla zrušena výroba kartáčů na Uničovské ulici, která v objektech bývalého cukrovaru vybudoval Bořivoj Neset. V závodě bylo zaměstnáno 48 lidí. Byla zde také závodní jídelna, první tohoto druhu v Mohelnici. V roce 1950 byl tento podnik zrušen.

1950 Roku 1933 byla v Mohelnici založena brusírna skla bratří Geislerů. Roku 1945 přešla pod národní správu Jaromíra Vachutky. Po roku 1945 bylo zde zaměstnáno 21 lidí. Roku 1950 byla tato brusírna zrušena.

1950 Byla bývalá zlatnická továrnička Frant. Franka rozšířena a byla včleněna do podniku Kovoslužba Olomouc. Od 1. ledna 1969 převzal provozovnu národní podnik Plastima v Liberci. Roku 1975 bylo zde zaměstnáno 21 lidí. Roku 1950 byla tato brusírna zrušena.

1950 Byla provedena rekonstrukce elektrorozvodní sítě v celém městě z napětí stodvacíti na dvěstědvacet voltů.

1950 Dne 1. července byl v Mohelnici ustanoven Sdružený komunální podnik, který sloučil některé obory, jako zahradnictví, holičství a kadeřnictví, pohřební službu a autotaxi. Prvním vedoucím byl Josef Kopřiva.

1951 Oprava vnitřku farního chrámu. Byla provedena nová elektroinstalace a vymalování nákladem 150 000 Kčs.

1951 Byly zřízeny městské jesle na Medkově ulici.

1951 Po zrušení městských jatek v roce 1951 bylo zde zřízeno veterinární středisko, které bylo po adaptaci budovy rozšířeno.

1951 Ve školním roce 1951 - 1952 bylo utvořeno učňovské středisko při národním podniku MEZ Mohelnice. Pro přespolní učně byl vystavěn nový internát.

1951 Přesídlilo museum z budovy na náměstí Klementa Gottwalda č. 15 do budovy dnešního domu pionýrů. A odtud v roce 1960 do budovy bývalé mohelnické fary.

1952 Byla v Mohelnici zřízena těžba štěrkopísku, národní podnik Olomouc do něhož byla včleněna i provozovna Mohelnice.

1952 Byla rozšířena čalounická výroba a provozovna byla přemístěna do objektů bývalého "Arbeitsdienstu" u parku.

1952 Byla otevřena nová učňovská škola při národním podniku MEZ Mohelnice.

1952 Otevření Střední zemědělské technické školy v budově bývalé výchovny na třídě Rudé armády.

1952 Založen Závodní klub ROH ve Smetanově ulici. V témže roce byla stará budova bývalého hostince adaptována pro klubovní účely.

1952 V tomto roce nechal místní národní výbor v Mohelnici obnovit celou fasádu věže u farního kostela a její střechu, která byla v roce 1945 poškozena dělostřeleckým zásahem nechal nově pokrýt. Zajímavá je ta skutečnost, že věž není majetkem církve, jak by se snad někdo mylně domníval, ale snad již od poloviny 14. století, kdy byla Mohelnice opevněna kamennými hradbami, ale spíše již mnohem dříve se věž stala součástí obranného systému města a od té doby je jeho majetkem.

1952 V letech 1952 - 1955 byla provedena stavba nových částí silnice Mohelnice - Studená Loučka. Staré serpentýny byly vynechány a místo nich byly postaveny nové úseky silnice. Stavba plynovodu kolem Mohelnice a zavedení plynu do města.

1953 K prvnímu září roku 1953 byly národní a střední školy sloučeny v osmileté střední školy (OSŠ). V důsledku toho byly v Mohelnici zřízeny dvě OSŠ a to první na Fučíkově ulici a druhá zůstala v budově Střední průmyslové školy v ulici generála Svobody. Ke dni 1. září 1958 měla tato škola 6 tříd se 184 žáky. A o rok později přesídlila do budovy nové učňovské školy na Novém sídlišti. Naprostý nedostatek tříd na konec vyústil v požadavek MNV na postavení nové školy.

1954 V budovách bývalé koželužny na Třebovské ulici zřídil Oldřich Baják roku 1945 soukromou firmu na výrobu krumpáčů, motyk a pluhů pro koňský potah. Roku 1948 převzalo firmu družstvo Drupol z Prahy a v roce 1954 družstvo Kodruko se sídlem v Příkazech.

1954 Byla v Mohelnici založena hudební škola, která má od svého založení sídlo v budově na kostelním náměstí 1954 Byla rozšířena a zmodernizována těžba štěrkopísku v Mohelnici.

1955 V Mohelnici byla zřízena domovní správa. Prvním jejím vedoucím byl Stanislav Majer.

1955 Bylo dáno do provozu nové obilní silo u nádraží.

1955 Dne 9. května 1955 byl odhalen pomník Rudoarmějce na Třebovské ulici.

1955 Roku 1924 zřídil stolař Schüch v dnešní ulici Vrchlického stolárnu v níž zaměstnával asi 6 dělníků. Tato dílna byla roku 1945 dána pod národní správu Hynkovi Půrovi a zůstala nadále stolařskou provozovnou. Do roku 1955 změnil závod asi dvanáctkrát svůj název. V roce 1955 se stala součástí nového národního podniku Jesenických dřevařských závodů v Šumperku a stále se zvětšuje.

1957 Dne 29. dubna bylo v Mohelnici založeno JZD, které na počátku mělo 26 členů a prvním předsedou byl Josef Honig. 9. června 1958 bylo již do nového kravína svedeno 98 dojnic.

1958 V budově bývalé výchovny na třídě Rudé armády byla otevřena Střední zemědělská škola technická oboru ekonomického.

1958 Dne 1. září roku 1958 byla otevřena v budově bývalé zemědělské školy na Třebovské ulici zvláštní škola pro duševně slabší žáky.

1958 1. září tohoto roku byla slavnostně otevřena nová školní budova na Mlýnské ulici. V této době mělo mohelnické školství celkem dvě OSŠ a to jednu na Fučíkově ulici, novou na Mlýnské ulici a jednu pětitřídní národní školu na Novém sídlišti.

1959 Dne 27. listopadu 1959 se v zasedací síni MNV sešlo prvních zakládajících členů bytového družstva, kteří přijali stanovy, zvolili první představenstvo a první kontrolní komisi. Jako první družstevní majetek byl získán dům o šesti bytech ve Staškově ulici č. 26 a to odkoupením ze stálé výstavby.

1959 Dne 11. října se poprvé uskutečnily motocyklové závody ve starém kamenolomu v Křemačově.

1959 Dne 1. září přesídlila pětitřídní národní škola z internátu zemědělské školy na Třebovské ulici do budovy učňovské školy na Novém sídlišti. 1959 Byla otevřena za domem služeb nová prodejna Jednoty. Tuto prodejnu potravin vystavěl místní národní výbor v akci Z. Po dokončení stavby je Jednota od MNV odkoupila.

1960 Byl zřízen v budově bývalých městských jatek sklad a prodej lahví plynu propan - butanu. Od roku 1969 je v provozu instalované zařízení na plnění lahví tímto plynem.

1960 Dne 28. srpna bylo slavnostně otevřeno museum v renovované budově bývalého mohelnického děkanství.

1960 Byl zrušen zábřežský okres a Mohelnice se stala součástí nového okresu šumperského.

1960 Bylo na sídlišti v letech 1960 - 1961 vybudováno nové koupaliště z finančních prostředků města (vedle dnešního krytého bazénu).

1962 Oprava krytiny věže u farního kostela. Oprava byla prováděna bez lešení. Pokrývači při práci seděli v sedačkách, které byly zavěšeny na věži.

1962 Byla dokončena elektrifikace dráhy z České Třebové do Olomouce.

1963 Byla otevřena nová mateřská školka a jesle na Novém sídlišti.

1964 Na kostele sv. Stanislava byla opravena a nově oplechována celá větší věž.

1964 Byla provedena generální oprava tělocvičny u kina.

1966 Bylo dostavěno a dáno do provozu autobusové nádraží.

1966 Byly vybudovány v areálu sportovního hřiště tenisové kurty.

1967 1. září byly na třídě Rudé armády otevřeny domovy mládeže (internáty) pro školu zemědělskou a průmyslovou školu elektrotechnickou. 1968 Prostřední mlýn na Mlýnské ulici odkoupilo ke skladovacím účelům místní JZD od firmy mlýny a těstárny národní podnik Pardubice, závod Olomouc. Se stávajícího zařízení mlýna si nový majitel ponechal jen to co mu mohlo sloužit ke skladování obilí a ostatní mlýnské zařízení bezezbytku vyboural.

1969 S realizací družstevní výstavby v prostoru Zámeček se započalo roku 1969. Tato výstavba spojí Nové sídliště se starým městem. Byla zde zbourána spleť starých ulic a uliček, s většinou nevzhledných nízkých domků. Celkem má být v prostoru Zámeček postaveno 1150 bytů. Mimo tuto výstavbu vznikla řada rodinných domků mezi staršími (domina) domy například v ulici Boženy Němcové, generála Svobody, kde též místní JZD postavilo 16 nových bytů.

1969 Ve skladě topného plynu propan - butanu v budově bývalých městských jatek bylo instalováno zařízení na plnění lahví tímto plynem.

1969 Dne 1. února byl otevřen dům služeb na náměstí Tyrše a Fügnera.

1970 Dne 1. ledna se JZD Mohelnice sloučilo s JZD ve Studené Loučce.

1970 Byl slavnostně otevřen mohelnický autokempink u městského parku.

1971 V letech 1971 - 1976 bylo vystavěno 26 soukromých rodinných domků v ulici Lidových milicí. První kdo zde začali stavět byli členové místního JZD ing. Paulus a pan Hroch František. S největší části výstavba skončila v roce 1976. Dále v této době byly postaveny tři domky na ulici Květné a 10 atriových domků a 12 bytů v řadové výstavbě na ulici Antala Staška.

1972 Bylo vybudováno letní kino v areálu stadionu na Sídlišti. Takže v létě roku 1973 zde bylo zahájeno promítání.

1972 Dne 1. června byl otevřen dům pionýrů na Zábřežské ulici.

1972 V době od 27. dubna do 15. srpna byla provedena nová fasáda na farním chrámu.

1972 V letech 1972 - 1975 byla stavěna nová čtyř proudová silnice kolem Mohelnice (obchvat).

1973 Bylo otevřeno nově vybudované dětské dopravní hřiště v areálu mohelnického autokempinku.

1973 V letech 1973 - 1974 byl v západní části města, na Třebovské ulici počínajíc od pomníku Rudoarmějce a ve všech přilehlých ulicích zaveden plyn a byla vybudována nová kanalizace.

1973 V letech 1973 - 1976 bylo postaveno 16 rodinných domků v Příčné ulici.

1973 Byl dokončen a otevřen velký sportovní stadion s krytou tribunou a atletickou dráhou.

1973 V letech 1971 - 1973 bylo místní kino modernizováno a přestavěno na širokoúhlý film. Znovu otevřeno bylo v jubilejním roce 1973.

1973 Byly v Mohelnici velkolepé oslavy 700. výročí trvání města Mohelnice.

1973 Dne 5. května 1973 byl odstartován první ročník mohelnické padesátky. Na startu se sešlo 269 účastníků.

1973 V Mohelnici byly původně dvě cihelny. Bývalá Kitnerova cihelna, která stávala u silnice do Moravičan v prostoru dnešní firmy VYLA. Tato byla v roku 1973 pro naprostý nedostatek pracovních sil dána do klidu a v jejím prostoru byly vystavěny budovy Technických služeb. Druhá Zuckova cihelna stávala v místech tam kde jsou umístěny prodejny uhelných skladů a stavebnin. V této cihelně se v prvých letech po osvobození pálily jen cihle vyrobené v Kintnerově cihelně. Cihelna byla roku 1958 zbourána.

1974 Od 1. ledna roku 1974 byly k JZD Mohelnice připojeny okolní JZD: Podolí, Újezd, Líšnice a Vyšehorky.

1975 Byla dokončena adaptace budovy hudební školy na Kostelním náměstí.

1975 Odprodalo mohelnické JZD budovy bývalého Prostředního mlýna firmě Jesan v Šumperku.

1976 Byla zbourána budova Horního mlýna v Sadové ulici. Cihel z této demolice bylo použito ke stavbě domku v Sadové ulici. Tak po více jak sedmisetletém trvání zmizel nejstarší mohelnický mlýn. Posledním mlynářem, který na tomto mlýně mlel byl Jan Vašek, který pocházel z Rádnice.

1976 Byly zřízeny dětské jesle národního podniku MEZ Mohelnice na ulici generála Svobody č. 13 v domě, který firma od majitele Jaroslava Janíčka odkoupila a k stávajícímu účelu adaptovala.

1976 V letech 1976 - 1977 byla provedena nová fasáda a nové pokrytí celé střechy kostela sv. Stanislava.

1976 V dubnu byly k Mohelnici připojeny okolní vesnice: Podolí, Újezd, Křemačov, Libivá, Květín a Studená Loučka.

1976 V letech 1976 - 1977 byla vybudována nová kanalizace na Krčmách.

1977 Dne 6. listopadu byl slavnostně otevřen mohelnický krytý plavecký bazén.

1977 Dne 12. listopadu bylo slavnostně otevřeno nově vybudované zdravotní středisko na Okružní ulici.

1977 Byla zahájena výstavba vývařovny a jídelny při druhé ZDŠ na Mlýnské ulici.

1977 Byla zahájena výstavba nové restaurace "Motorestu" v mohelnickém kempinku.

1978 Byla provedena rekonstrukce bývalé školy v Řepové na mateřskou školku, která od ledna 1979 slouží dětem z Řepové a Křemačova.

1978 Budova bývalé fary ve Studené Loučce byla rekonstruována a od února 1979 je využívána občanským výborem.

1976 Byla zahájena výstavba 24 rodinných domků v ulici Pionýrů.

1979 V létě byla obnovena fasáda na mohelnické bráně.

1975 Bylo přeloženo koryto řeky Moravy od mostu na Mýtě směrem na Stavenici. Voda z nového koryta se vlévá do starého řečiště řeky Moravy pod lesem Doubravou. Důvod proč byla řeka Morava v Tomto prostoru přeložena byl, že dosavadní staré koryto znemožňovalo v tomto prostoru těžbu štěrkopísku.

1977 V letech 1977 - 1978 na Sídlišti v prostoru mezi kotelnou národního podniku MEZ a krytým bazénem bylo přeloženo koryto říčky Mírovky asi o čtyřicet metrů směrem k bazénu. Starý most byl stržen a byl postaven nový, nynější most. Nová úprava řečiště a nové vyzdění obou břehů začalo od Lidické ulice, tam, kde stojí desetipodlažní dům.

1978 V měsíci dubnu byla zahájena adaptace staré části zdravotního střediska na Okružní ulici.

1978 V lednu byla zahájena výstavba první etapy nového městského vodovodu.

1978 V důsledku další výstavby /Zámeček/ byl v letech 1978 - 1979 zbourán zbytek levé strany Vodní ulice, celá Jánská a Ztracená ulice a pravá stran Zábřežské ulice od č. 20 až po č. 34.

1979 V únoru byla otevřena nová obřadní síň na místním hřbitově.

1979 Dne 3. února byl poslední pohřeb zemřelého Viléma Eisserta z náměstí Tyrše a Fügnera z farního chrámu z průvodem na hřbitov. Další pohřby a obřady, ať již rozloučení ke kremaci a nebo pohřby do země, byly z obřadní síně na městském hřbitově.

1979 Dne 15. února bylo první rozloučení se zemřelou paní Andělou Vaňáckovou z Robotnické ulice z nové obřadní síně na městském hřbitově. 1979 První pohřeb s církevním obřadem, zemřelého Jana Christa z Třídy Rudé armády z nové obřadní síně na městském hřbitově byl 10. března 1979. 1979 Dne 3. února byl v Mohelnici - Studené Loučce otevřen společenský dům z adaptované budovy bývalé fary.

1979 Dne 30. června byla otevřena nová restaurace "Motorest" v kempinku.

1979 Dne 31. července byla otevřena adaptovaná část starého zdravotního střediska.

1979 V dubnu byly zahájeny práce na výstavbě dvanácti bytových jednotek na Třebovské ulici.

1979 Během tohoto roku byly provedeny úpravy chodníků a komunikací, jak ve městě tak i v integrovaných obcích.

1980 V červenci byla otevřena nová prodejna Maso - drůbež -ryby na náměstí Klementa Gottwalda.

1980 V červenci téhož roku byla otevřena adaptovaná prodejna Kniha na náměstí Klementa Gottwalda.

1980 Byla provedena rekonstrukce motorestu ve Studené Loučce.

1980 V závěru roku byla zahájena výstavba prodejny potravin na třídě Rudé armády.

1979 V září byl zrušen závodní klub ROH MEZ Mohelnice ve Smetanově ulici a po adaptaci tam byl umístěn odbor odbytu závodu MEZ Mohelnice. 1979 V březnu byla zahájena výstavba druhé části řadové výstavby šesti bytů na ulici Antala Staška.

1980 Od 1. ledna byly v Mohelnici připojeny další vesnice: Mírov, Řepová a Třeština.

1980 V dubnu byla zbourána zbývající část Zábřežské ulice a to domy č. 36, 38, 40 a 42. V obou etapách bylo na Zábřežské ulici zbouráno celkem 14 domů.

1980 V únoru se nastěhovali první majitelé bytů do nově postaveného paneláku Zámeček č. 10.

1980 V dubnu se začala bourat druhá polovina Vodní ulice ( levá strana po proudu toku Mírovky).

1980 V červnu bylo započato s novým vyzdíváním břehů Mírovky, počínajíc od starého koupaliště.

1980 Během roku byly vystavěny dva další paneláky na Zábřežské ulici, sídliště Zámeček.

1980 V dubnu začala výstavba komínu pro novou kotelnu pro sídliště Zámeček.

1980 V dubnu začalo se stavbou nového koupaliště v mohelnickém kempinku.

1980 V září byla otevřena nová školka pro 30 dětí v adaptované budově na Fučíkově ulici.

1980 V únoru byla zahájena stavba nové silnice kolem hřbitova na Uničov.

1980 Ve druhé polovině roku byla dokončena výstavba kanalizace na Medkově ulici.

1980 Koncem roku byla dokončena výstavba první etapy nového městského vodovodu.

1980 Na podzim roku 1980 a na jaře příštího roku bylo vydlážděno prostranství kolem farního kostela.

1980 V letech 1980 až 1981 byla postavena spojovací silnice od závodu MEZ na novou silnici na Uničov.

1981 Dne 10. února 1981 bylo zahájeno vyvařování v nové vývařovně ve druhé ZDŠ na Mlýnské ulici.

1981 Dne 31. května bylo v parku v prostoru kempinku otevřeno nové koupaliště.

1981 Na jaře se začalo pokračovat s vyzdíváním břehů Mírovky, od mostu na Zábřežské ulici dále směrem po proudu toku Mírovky.

1981 V dubnu nechal MNV vybudovat nové schody z Mlýnské ulice, kolem fary a Kostelní náměstí.

1981 V dubnu byl zbourán dům v Sadové ulici.

1981 V červnu byla dána do provozu první etapa stavby nového vodovodu. Byla vybudována studna 4 m v průměru a 12 metrů hluboká, čerpací stanice a úpravna vody. Odtud bude voda dodávána do vodojemu podniku MEZ a do nadzemních vodojemů do Moravičan. A voda ze studny z podniku MEZ bude dodávána pro potřeby Sídliště.

1981 Koncem května byla zahájena výstavba kotelny na sídlišti Zámeček.

1981 Na podzim byla dokončena výstavba 24 rodinných domků na ulici Pionýrů.

1981 Byla zahájena výstavba rodinných domků v ulici Květná.

1981 Byla zahájena výstavba kanalizace na Fučíkově ulici.