Obec Ostroměř se nachází v okrese Jičín, 7 km západně od Hořic, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel.

Hledat firmy v obci Ostroměř, ulice Zahradní
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 531 firem

Husova 152, Valdické Předměstí, Jičín14,90 km

Riegrova 1148, Valdické Předměstí, Jičín14,91 km

Sv. Čecha 266, Valdické Předměstí, Jičín14,93 km

Husova 79, Valdické Předměstí, Jičín14,98 km

Sedličky č. 1, Jičín15,03 km

Husova 393, Valdické Předměstí, Jičín15,05 km

Šafaříkova 1059, Valdické Předměstí, Jičín15,06 km

Pod Koželuhy 570, Nové Město, Jičín15,06 km

Pivovarská 1020, Nový Bydžov15,10 km

U Památníku 1147, Nový Bydžov15,15 km

Havlíčkova 56, Valdické Předměstí, Jičín15,17 km

Pod Koželuhy 100, Nové Město, Jičín15,17 km

Pod Koželuhy 100, Nové Město, Jičín15,17 km

Havlíčkova 21, Valdické Předměstí, Jičín15,20 km

Lidické náměstí 48, Nové Město, Jičín15,23 km

Žižkovo náměstí 18, Valdické Předměstí, Jičín15,24 km

Žižkovo náměstí 18, Valdické Předměstí, Jičín15,24 km

Třída Čsl. armády 1552, Nový Bydžov15,26 km

Tylova 90, Staré Město, Jičín15,29 km

Železnická 1056, Valdické Předměstí, Jičín15,32 km

Historie obce Ostroměř celá historie

Osídlení Ostroměřska je známé už v pravěku. Z konce starší doby kamenné pocházejí nálezy, označované jako "ostroměřská skupina". O osídlení v době bronzové svědčí nález bronzových náramků v lese u Hrozného buku. Ale nejzřetelnější odkaz minulosti zanechalo slovanské osídlení v době hradištní.

Nedaleko říčky Javorky, v místech, kde hřbet Chlumů zakončuje rovinu táhnoucí se daleko do Polabí, vybudovali Slavníkovci z kmene Charvátů rozsáhlé hradiště v podobě nepravidelného čtyřúhelníku o rozloze 25 ha, s místy až 8 m vysokými valy. Do této doby spadají nejcennější nálezy jako je legendární "černá perla", nebo roku 1903 při kopání cihlářské hlíny objevený "poklad" 415 stříbrných denárů z X. století, spojený pravděpodobně s pádem Libice roku 995.

Na slavníkovské období navazuje středověké osídlení, kdy se ostroměřské hradiště stává součástí sjednoceného českého státu. Na ploše 15 ha byl v prostoru Na zámkách postaven opevněný (v XI. století již opuštěný) přemyslovský dvorec. Na jeho místě vzniká ves, uvedená v roce 1143 v první písemné zprávě o Ostroměři, kdy bylo Hradišťsko věnováno pražským biskupem Janem strahovskému klášteru. To tvořilo jen jednu část dnešní Ostroměře, druhá se rozkládala u Javorky kolem starohorské tvrze a nazývala se Ostromiř (v dřívějších dobách Stará Hůra).

Prvním historicky známým rodem, sídlícím v Ostroměři, byl rod Kdulinců. U něho se setkáváme poprvé s místním názvem Ostroměř v roce 1382. Z tohoto rodu pochází vyznamný představitel politické reprezentace českého státu, hofmistr krále Jiřího z Poděbrad, Petr Kdulinec.

Další slavnou kapitolu píše zemanský rod Ostromiřských z Rokytníka. Synové velišského hejtmana Heřmana Ostromiřského si po jeho smrti roku 1553 rozdělili dědictví tak, že Václavovi připadla Ostromiř a mladšímu Janovi krátce předtím postavená tvrz hradišťská.

Za účast na protihabsburském povstání roku 1618 byl majetek Ostromiřských konfiskován a stal se součástí panství frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti se dostává, jako celé Hořicko, pod panství italského rodu Strozziů a později kartuziánského kláštera ve Valdicích.

Po zrušení řádu Josefem II. přechází v r. 1827 Ostroměř po koupi knížetem Trautmannsdorfem pod správu Kumburského panství, kterému se vykupuje i z roboty. Do poloviny 19. století má Ostroměř vysloveně zemědělský ráz. Vývoj po roce 1848, projevující se v politickém uvědomování národa, provází její hospodářský a kulturní rozvoj. Zásluhu na tom má i roku 1869 vybudovaná železnice z Chlumce nad Cidlinou do Staré Paky jedna z prvních tratí v našem kraji. Postupné rozšíření o odbočku na Jičín (1871) a na Hořice (1882) povyšuje Ostroměř na důležitou železniční křižovatku. Ke kulturnímu povznesení obce přispěla stavba obecné školy v roce 1874 a čile se rozvíjející spolkový život. Roku 1915 dostává Ostroměř i církevní stánek v podobě kaple Nejsvětější Trojice, která je jedinou stavbou během 1. světové války.

Po vzniku ČSR v roce 1918 byla rozšiřena dosavadní průmyslová výroba, založená na zpracování místních surovin (kamenoprůmysl, cihelna, výroba kávových náhražek), o továrnu na nábytek a odvětví drobného podnikání, jako byla výroba knoflíků, korkových zátek, mýdla a limonád.

V roce 1922 zahájená elektrifikace a v roce 1925 vybudovaná regulace Javorky zlepšují životní podmínky obyvatel obce. V r. 1961 byla otevřena nově vybudovaná základní a v r. 1977 mateřská škola. Po roce 1989 se obnovuje soukromé podnikání a dochází k rozšiření sítě obchodů a služeb. V r. 1991 se znovu vrátila na osiřelý podstavec v pořadí již třetí socha prezidenta T. G. Masaryka, tentokrát od ak. sochaře Ladislava Zívra (autorem předchozích byl akademický sochař Josef Bílek). V roce 1998 bylo na památku významných rodáků otevřeno muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.