Hledat firmy v obci Záboří nad Labem
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Záboří nad Labem
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

COOP JEDNOTA Záboří nad Labem - Záboří nad Labem č. 50

COOP JEDNOTA Záboří nad Labem - Záboří nad Labem č. 232

OBEC Záboří nad Labem - Školní 164, Záboří nad LabemFotografie u firmy

Historie obce Záboří nad Labem celá historie

Záboří nad Labem je jednou z nejstarších osad v širokém okolí. Své jméno má od lesa Bor, zvaného též Markový les, jenž určoval hranice země. Okolí této osady, většinou bažinaté pro rozčleněné ústí řeky Doubravky, chránilo bezpečně osadu na založenou vyvýšeném místě. Zároveň mohutný borový les, oplývající lovnou zvěří, řeky s hojností ryb a úrodná nížina poskytovaly obyvatelstvu obživu.

O raném osídlení svědčí pohanský hrob otevřený v roce 1977 v objektu místního cukrovaru při hloubení studny. Byla v něm nalezena bronzová koňská udidla, postranice k udidlu opatřené dutými knoflíky, knoflík vypuklý a dutý s ouškem, dutá puklice z bronzového plechu. Mimoto nalezl v roce 1987 jeden dělník při dobývání pařezu v lese velkou popelnici, která však byla zničena. Je tedy zřejmé, že osada, jakož i osady okolní, vznikala s příchodem slovanských kmenů po roce 500 před n. l.

Krajina byla z větší části pokryta lesem. Zmíněný Bor patřil rodu Slavníkovců, který sídlil v nedaleké Libici nad Cidlinou. V roce 995 dobylo vojsko Boleslava III., vedené Vršovci, Libici a rod Slavníkovců vyvraždilo. Bor přešel do držení Přemyslovců, nejprve knížat a potom králů. Roku 1278 prodal Přemysl Otakar II. les Bor sedleckému klášteru, v jehož držení zůstal až do roku 1421, kdy byl klášter vypálen a jeho statky rozebrány. V roce 1436 (18.listopadu) zapsal císař Zikmund zboží kláštera sedleckého - Nový Dvůr, Ovčáry, Sv. Jakub, Sv. Kateřinu, Sv. Mikuláš a Záboří husitskému knížeti Bedřichu ze Strážnice. Záboří se tím dostává do majetku Kolína, kde bylo Bedřichovo sídlo. (Smlouva z 18.12.1436).

Roku 1454 se vrátil do zpustlého sedleckého kláštera opat Theodorik a vymáhal odcizené statky zpět, ovšem marně, neboť Záboří bylo v držení knížete Bedřicha, jemuž český král Ladislav Pohrobek mimoto připsal za zásluhy 3.000 kop grošů a 3.000 uherských zlatých. Město Kolín s výše jmenovanými osadami bylo později se svolením krále Ladislava právem zápisným postoupeno Jiřímu z Poděbrad. Po smrti krále Jiřího byly statky rozděleny jeho synům. Kolín a Záboří připadly Viktorínovi a později jeho bratru Hynkovi. Ten v roce 1476 předal za 20.000 zlatých panství kolínské uherskému králi Matyášovi, který je v roce 1486 postoupil králi Vladislavovi. Zemský sněm v roce 1487 povolil obecnou berni na vyplacení Kolína s příslušnými osadami, mezi nimiž bylo jmenováno i Záboří. Panství kolínské bylo později postoupeno znamenitému válečníkovi Karlu ze Žerotína. Po jeho smrti 20.9.1560 bylo vdově Veronice, rozené Trčkové z Lípy, vyplaceno 5.000 kop grošů a panství kolínské přešlo na nejstaršího syna Karla. Ten je držel až do své smrti 1588, kdy se ujal vlastnictví jeho bratr Kašpar Melichar, který byl majitelem panství Nový Dvůr.

Z panství Žerotínů přešlo Záboří v roce 1636 do vlastnictví Švihovských. Když Bedřich Švihovský v roce 1654 zemřel, bylo Záboří popsáno takto:

Osedlých gruntů selských 11, pustých 5, Lanžovský mlýn byl úplně zpustlý. (Postaven byl znovu roku 1604 Kašparem Melicharem a pronajat téhož roku J. Kohejlovi za 150 tolarů.)

Při vpádu Švédů v době třicetileté války navštívil vojevůdce Baner v roce 1639 se svým vojskem zdejší kraj a mnohé vesnice zpustošil. Po třicetileté válce v roce 1666 připadlo panství a tím i naše osada Valdštejnům, a sice z důvodu sňatku Marie Švihovské. Zanedlouho, a to v roce 1674, bylo prodáno hraběti Kaunicovi, ale již v roce 1677 je koupil Kašpar z Montánů a v roce 1679 hrabě Věžník. Ten dal panství do pořádku, neboť bylo třicetiletou válkou a častou změnou majitelů ve velmi zanedbaném stavu. Před svou smrtí rozdělil své panství synům Romediovi a Josefovi. Záboří připadlo staršímu synovi Romediovi, který v roce 1720 zemřel, a majetek zdědila jeho matka Barbora.

Hraběnka Věžníková prodala panství hraběti Pachtovi a ten zase v roce 1728 hraběti Batthyanymu. Popis panství z této doby uvádí:

V Záboří byla panská hospoda v nájmu za 22 zlatých ročně, kovárna za 9 zlatých, masný krám za 12 zlatých a rybárna za 20 zlatých ročního nájmu. V této době zde bylo 20 sedláků platících vrchnosti 16 zlatých a 20 krejcarů úroků, 10 chalupníků platících 10 zlatých. Mýto z mostu v Záboří má právo vybírat Kutná Hora, která má také povinnost most udržovat.

Roku 1764 prodal Batthyany panství hraběti Janu Karlu Chotkovi. Ves Záboří byla tehdy popsána takto:

V obci 7 sedláků, a to rychtář Jan Tomášek čp. 24, Václav Sviták čp. 22, Jan Lacina čp. 28, Matěj Lacina čp. 32, Václav Karas čp. 29, Prokop Jursík čp. 39 a Jan Rak čp. 3. Tito všichni mají po 40 korcích, 3 věrtelích a 3 a 3 mázlíků polí. Daně platí po 30 zlatých 5 krejcarech a 2 denárech. Chalupníků je 10 a to Tomáš Topinka čp. 20, Václav Chyba čp. 8, Magdaléna Podlešáková čp. 4, Matěj Slepička čp. 31, Pavel Skalník čp. 19, Matěj Tatíček čp. 20, Václav Rak čp. 33, Václav Kácovský čp. 25, Jakub Mazač čp. 23 a Jiří Tatíček čp. 27. Každý platí daně po 7 zlatých 31 krejcarech a 2 denárech. Mimoto každý sedlák platil gruntovné daně 2 zlaté 20 krejcarů a přástevné 30 krejcarů. Roboty měl celoročně 3 dny v týdnu a čtyřmi koňmi, a byl-li v týdnu svátek, 1 osobu pěší po 3 dny. Od počátku senoseče, v otavách i ve žních 2 osoby pěší po tři dny, dle potřeby však i celý týden. Za různých okolností mohla být tažní robota zvýšena na 4 dny v týdnu, naproti tomu nebyla povinná v době senoseče, žní a otav ani v podzimním a jarním setí.

Rychtář měl pěší robotu poloviční jak v šesti měsících letních, tak zimních. Zato měl povinnost každou sobotu se dostavit na zámek.

Faráři každý sedlák odváděl ročně po třech věrtelích pšenice, ječmene, žita a ovsa, dále po jednom teleti a 2 ovcích. Chalupníci odváděli místo přástevného 22 a půl krejcaru, místo telete 1 zlatý. Robota celý rok po 1 osobě pěší a od 1. listopadu do konce února každý chalupník musel rozštípat 2 sáhy dříví. Při jarním a podzimním orání musel místo pěší roboty týdně orat anebo vláčet dvěma voly. Faráři odváděl chalupník po 1 věrteli pšenice, žita a ovsa. Tak tomu bylo až do roku 1848.

Nejzajímavější údaje z historie Záboří nad Labem od roku 1868

Správa obce

Pokud sahají zápisy o schůzích obecního zastupitelstva a obecní rady naší obce (od 26. března 1868) je v nich uvedeno, že starostou byl Josef Hnilička (1868-1871), Jan Skalník (1871-1875), Václav Mazač (1875-1875), Josef Rosický (1875-1887), Josef Slavíček (1887-1891), Karel Skalník (1891-1893), Josef Tomášek (1893-97),

Antonín Volman (1897), Josef Tomášek (1807-1903), Karel Skalník (1903-1919), Vilém Svoboda (1919-1923), Bohumil Lacina (1923-1932), Karel Charvát (1932-1934), Bohumil Lacina (1934-1945), Václav Veber (1945), Jíří Říha (1945-1948), Josef Stříbrný (1948-1951), Gustav Skála (1951-1954), Josef Krupička (1954-1957), Zdeňka Jarošová (1957-1960), Bohumil Rosický (1960-1976), Jaroslav Dvořák (1976-1990), Miroslav Netolický (1990-1998), Bohumil Kačerovský (1998- nyní).

Počet obyvatel

Při všeobecném sčítání lidu bylo v roce 1890 v naší obci v 87 číslech 713 obyvatel. V tomto roce došlo k velkému požáru v obci, při kterém padlo za oběť 10 domů. V roce 1900 měla obec Záboří nad Labem v 91 číslech 753 obyvatel, v roce 1910 bylo už 110 domů se 784 obyvateli a v roce 1915 zde bylo 120 domů a 784 obyvatel.

Nejzajímavější události od roku 1948

1950-51 - 13.listopadu 1950 se poprvé ozval místní rozhlas. V obci bylo rozmístěno 15 tlampačů. Byla zahájena

oprava místního nadraží. Zbourána 80 let stará vodárna a provedena poloperonizace druhé koleje.

Místí hasičská jednota dostala od MNV školní stodolu na přestavbu hasičské zbrojnice.

1652- V květnu byl při MNV ustanoven Výbor žen. V zaří bylo založeno JZD které mělo zpočátku 30 členů.

V červenci došlo k zahájení provozu Uhelných skladů v naší obci.

1953- V dubnu byla zahájena pravidelná autobusová doprava do Kutné Hory a zpět. Došlo ke zrušení

potravinových lístků, byl proveden odstřel starého železničního mostu, byla slavnostně předána nová zbrojnice

pro požárníky k používáni.

1954- Bylo slavnostně do užívání dáno kino za účasti zástupců místích organizací a představitelům státního filmu.

Průměr návštěvovanosti 250 návštěvníků na jeden hrací den.

1957- Volby do ONV a KNV.

1959- Poslední vystoupení ochotnického divadla v Záboří nad Labem byla hra Obrácení Ferdyše Pištory od

F.Langra. Druhé jeji představení bylo sehráno ještě v Lipci. Otevření samoobsluhy, mlékarny, železářství.

1960- Byla ustanovena Československá socialistická republika. V rámci toho proběhla reorganizace a regionální

uspořádání okresů a krajů. K naší obci byla přiděleny obce Kobylnice a Habrkovice, které též byly zastoupeny

i ve všech orgánech MNV. Bylo konány volby do MNV.

1961- Celostátní sčítání lidu 1.3.1961. V naší obci (spojené) bylo 1 358 obyvatel, z čehož je 194 dětí do 15 let,

54% dělníci a zbytek úředníci, zemědělci atd. Naší občané pracující převážně mimo obec, a to v Kolíně,

Praze, Kutné Hoře, Chvaleticích, Přelouči a Pardubicích.

1962- Tento rok byla dobrá kulturní a výchovná práce v naší obci, Kino promítalo106 filmů s průměrnou účastní 27

osob, 21 kulturních akci, přítomno 1 700 občanů.

1963- Další zvelebování obce, rozšíření požární zbrojnice, úprava tělocvičny. 1. máje se naši občané poprvé

zúčastnili na Kačině.

1964- Volby do zastupitelských orgánů v našem státě.

1965- Celková rekonstrukce elektrického vedení v obci. Rekonstrukce místního rozhlasu.

1966- Provedena demolice "Galtolu". Otevření pánského a dámského kadařnictví.

1967- Místní hospodářství velmi aktivní, výroba tvárnic, započato s výstavbou chodníků. Byl uspořádán 1. Motocros

1968- Tento rok zaznamenalo místní hospodářství výrazný pokrok ve výrobě stavebního materiálu. Zakoupena

mícháčka a automobil.

1969-Pokračování v úpravě obce, výstavba chodníků

1970- Všeobecné sčítání lidu: Naše obec měla 399 mužu a 413 žen. Domů bylo v Záboří 224, z toho rodinných 160

a zemědělských událostí 46.

1971- Zahájena přestavba nové prodejny potravin. Mnohostranná činnost svazů zahradkářů.

1972- Přístavba buduvy MNV, prodejna potravin, oplocení mateřské školy, veřejné osvětlení, kanalizace

povrchové vody.

1973- Dokončena úprava starého národního výboru pro nový poštovní úřad, který byl dokončen 23. července.

1974- Ohodnocení naší knihovny v okrese 5. místo z 84 knihoven.

1975- Zdárně pokračuje regulace Labe.

1978- Záboří spojeno s Týncem novým mostem. Zahájena přeprava uhlí po Labi do Chvaletic.

1979-Úprava a rozšíření silnice v obci.

1980-1989 - výstavba veřejného osvětlení, rozšíření chodníků a dlažby, dešťové kanalizace, rozšíření MŠ na 2 třídy,

výstavba samoobsluhy, vybudování bezprašných vozovek

1990-1998 - rekonstrukce veřejného osvětlení, provedení nové fasády na ZŠ a OÚ

1998- 99 - výstavba vodovodu - zdroj vody- Hloubkové vrty u Mokošína

2000-01 - výstavba plynofikace (společně Habrkovice a Kobylnice), schválen územní plán obce Záboří nad Labem

a Habrkovice.

2002- rekonstrukce na plynové vytápění ZŠ, MŠ, OÚ

2001-03- výstavba první etapy kanalizace s ČOV + 78 domovních přípojek

2004- v rámci výstavby železničního koridoru postaven nový železniční most, rekonstrukce nádraží a přilehlých

budov

2003-05- výstavba truhé etapy kanalizace + 222 domovních přípojek

2004-07- Oprava Mariánského sloupu se sochou Panny Marie Immaculaty

2003-05- Vyčištění koryta řeky Doubravy od ústí do Labe až po jez v Habrkovicích

2007 - výstavba rošíření sítí k novým parcelám u hřiště, dokončení bezprašných vozovek, zahájení Komplexních

pozemkových úprav.

Zajímavosti z historie obce

Již přes 160 let má Záboří nad Labem železniční spojení se světem. Je to úctyhodné číslo, uvědomíme-li si, že v době, kdy do Záboří příjel přijel první vlak (1.9.1845), byla na území dnešní ČR jediná parostrojní železnice z Vídně do Olomouce se dvěma odbočkami (do Brna a do Lipníku nad Bečvou). Také dlouho potom byla trať Olomouc - Praha jedinou železnicí v širokém okolí. Další tratě v blízkosti Záboří např. Kolín- Jihlava nebo Kolín - Nymburk byly otevřeny celé čtvrtstoletí později.

Spojení Prahy s Vídní přes Olomouc umožnovalo použít tratě Severní dráhy, které již byly v provozu. Dalším důvodem byl fakt, že všechny kratší trasy vedly náročnějším hornatým terénem a jejich realizace by byla značně nákladnější. Autor projektu tratě Olomouc - Praha, český Ing. Jan Perner (synovec tehdejšího týneckého mlynáře) uvádí na schůzkách Vlastenecké průmyslové jednoty další důvod: "Přímou dráhu mezi Vídní a Prahou dostaneme vždy, to nemůže dlouho trvat a bude postavena, ale nedostali bychom spojení se slovanským světem. Proto navrhujeme trať na Olomouc, tak budem mít spojení na východ, s Polskem a Ruskem."

Třetího srpna r. 1842 dal císař souhlas ke stavbě tratě Olomouc - Praha, v červnu 1843 byl vedením stavby v úseku Kojice - Praha (dnešní Praha - střed) pověřen autor projektu Ing. Perner, který také navrh výstavbu nádraží čtvrté třídy v Záboří nad Labem. V souvislosti se stavbou železnice byla postavena i nová silnice ze Záboří do Týnce, silniční most přes Labe (do té doby byla možná cesta do Týnce jen přívozem) a byla provedena i částečná regulace Labe. Ing. Perner, aby zachránil mlýn svého strýce před likvidací, vtěsnal trať i silnici do úzkého koridoru. Následky toho jednání pociťujeme do dnes. Ze strany státu byl vyvíjen neustálý tlak na rychlé a laciné provedení stavby. Proto při stavbě došlo k řadě neštěstí a dělníkům byly vypláceny nepatrné mzdy (denní mzda dělníka byla 20 krajcarů, bochník chlepa stál 12 krajcarů).

1. září 1845 přijel do Záboří první vlak. K této události se sešli nejen Zábořští, ale i četné delegace a hudby z Kutné Hory - havíři, cechy, ostrostřelci a huláni. Co se dělo tentýž den na nynějším nádraží Praha - střed: - Okolo půl páté hodiny zazněla první rána z děla na vysokém Žižkově - rodostné zakřiknutí proletělo po celém množství a po hlučném hovoru nastalo ticho - doba napnuté zvědavosti. Rána zvěstovala příjezd párovozu Čechy, kterýž pak, veden od vrchního Ing. Pernera, za malou chvíli do prvního drážního dvora zašuměl - jakožto předchůdce velikého, slavného tahu, jedoucího asi 5 minut za ním. A opět zavzeněly hřímavé rány a zdáli přinášel vítr hlučné pokřikování jásajícího lidstva, okolo jehož udivených zraků nyní ten divomocný velikán šumivě letěl. I byl to vskutku velkolepý pohled na ty dva mohutné parovozy, Praha a Olomouc, ozdobné věncemi a praporečkami - ny ty dva báchorkovité obry, ješto ve svých šlápějích dlouhou řadu skvostných vozů, jako své zmožné porobence vlekli... .

Slavnostní fanfáry odezněly a nastaly všední dny. Zábořská stanice se stala součástí hlavního tahu. Pro Záboří a okolí má význam především pro odvoz zemědělských produktů, v první polovině tohoto století se nakládalo v sezóně až 20 vagónů zeleniny denně.

S rozvojem průmyslu v okolních městech se železnice stala pro řadu obyvatel Záboří součástí každodenního života, ať už jako dopravní prostředek nebo jako zaměstnání. Železniční stanice Záboří nad Labem měla šanci stát se i uzlovou stanicí - krátce před 1. svět. válkou se uvažovalo a již jednalo o stavbě železnice Kutná Hora - Záboří - Chlumec n.Cidl. Doba horečné výstavby lokálek však již byla pryč, stát na výstavbě takové tratě neměl zájem a prostředky z místních zdrojů se nesešly.

Zajímavou kapitolou je název stanice, který se několikrát měnil - nejprve Saborosch, potom Elbeteinitz, Labská Týnice, od rl 1918 až do nedávna kromě válečné přestávky "Týnec nad Labem - Záboří nad Labem." Správný název Záboří nad Labec se uplatnil teprve v součastnosti.

Zábořská stanice leží na nejdůležitější trati, které se právem říká hlavní tah, neboť tato trať je nejzatíženější v celé střední Evropě. Přes stanici přejíždí většina mezinárodních rychlíků, který spojuje naší vlast s mnoha jinými hlavními městy.

Po osvobození naší vlasti Sovědskou armádou v roce 1945 si nová republika uvědomila velký národohospodářský význam železniční dopravy, a během dalších let bere železniční stanice v naší obci jinou podobu. Staniční budova se přestavuje, opravuje a buduje se automatické zabezpečovací zařízení, je vybudován podchod a trať v Kojicích, považována v dřívější době za vrchol stavitelského umění, mizí, neboť oblouky v tomto úseku snižovaly rychlost jízdy vlaků a byly pro stálé houstnoucí železniční dopravu nežádoucí brzdou. Postupně mizí parní trakce a je nahrazováná elektrickou a dieselovou.

Od r.2003-2005 proběhla celková rekonstrukce nádraží v rámci stavby železničního koridoru byl postaven nový železniční most přes Doubravu, vyměněny všechny koleje, opraveny nástupiště, podchod a zmodernizována hlavní budova.

OBEC Záboří nad Labem

Školní 164, Záboří nad Labem, 28574, Záboří nad Labem

Osoby

  • Mgr. Smoček Ondřej, starosta

Kontakty