Žabeň

Na východě hraničí Žabeň s Lískovcem, hranici tvoří řeka Ostravice. Na jihu je obce Sviadnov, na západě Staříč a na severu městečko Paskov.

Celá obec leží na rovině.

Na severozápadní straně obce se rozkládá na pozemcích, náležejících velkostatku, les. Na jižní straně bylo několik rybníků selských. Z těch pouze jeden v tomto roce byl naplněn vodou.

Podél říčky Olešná se rozkládají po obou březích olšiny, podél řeky Ostravice vrbina. Břehy Ostravice trpí zvláště v dobách povodní. Tu jindy tichá Ostravice odnáší křoviny a celé stromy. Tok její se tím často mění. Za tím účelem vystavěn před lety dlouhý vodní předěl „fašina“, čímž její silný tok je oslaben. Za „fašinou“ pak se usazuje po každé povodní mnoho písku, který zdejší hospodáři dobře zpeněží, odvážejíce jej do měst sousedních neb na okresní silnici. Říčka Olešná se často z břehu vylévá a zplavuje cestu, vedoucí obcí podél ní, jakož i sousední zahrady. Za panským dvorem se rozlévá tak, že teče podél samé okresní silnice. V té době domky, na levém břehu stojící, jsou nadobro od ostatní obce odříznuty. Tři hodně jednoduché lávky, jež vedly přes potok po dlouhá léta, neboť teprve 1930 byl postaven most, neměly v tomto čase žádného významu. Z té příčiny usneslo se obecní zastupitelstvo, že postaví přes Olešnou most spolehlivý v době povodní. Most byl původně zamýšlen dřevěný, ale vzhledem k tomu, že byl příliš drahý, a přece jen ne trvalý, usneseno postaviti most železný na betonových pilířích. Je 17 m dlouhý a 4 m široký. A jelikož je oproti dosavadní lávce hodně vysoký, muselo se na obou březích mnoho navážeti.

V našich řekách bývalo mnoho ryb. Jakmile však v nedalekém Místku byly postaveny v textilních továrnách různé barvírny a výtoky z nich voda v řekách znečišťována, ryby a raci mizeli. Ty, které se přes to udržovaly, byly různými chemikáliemi tak prosáklé, že jejich maso nebylo k jídlu. Před několika lety na základě toho vznikl soudní spor mezi místeckými továrníky (hlavně Elzerem) a zdejšími, jakož i paskovskými chovateli ryb, též i nájemci rybolovu v Olešné. Spor, který stál asi 130.000 Kč, továrník Elzer prohrál. Voda musí býti v továrenských rezervoárech náležitě filtrována a pak teprve do Olešné vypouštěna.

Jelikož obec naše leží na rovině a potok Olešná má nízké břehy, a k tomu veškerá půda je náplav, za povodní i nepříliš velikých mají občané ve svých sklepích vždy vodu. To působí ovšem mnoho nepříjemností, zvláště na podzim, kdy jsou sklízeny brambory a řepa.

Obec Žabeň leží 265 m vysoko nad hladinou mořskou.

Obec Žabeň nemá významnějších budov. Jedinou takovou budovou je obecná škola. Byla vystavěna v roce 1904 nákladem 22.000 Kč. Kromě učebny je v ní byt pro správce školy a menší kabinet pro učebné pomůcky.

Ježto v obou třídách je polodenní vyučování už několik let, usneslo se obecní zastupitelstvo ve své slavnostní schůzi, konané 7. 3. 1930 u příležitosti 80tých narozenin pana presidenta T. G. Masaryka na návrh řídícího učitele postaviti druhou učebnu. Snad uplyne ještě hodně vody než bude postavena.

Památnou budovou je malá kaple uprostřed obce poblíž Naiserova mlýna. Je zasvěcena sv. Fabiánovi a Šebestiánovi. V ten den se koná procesí do Paskova na památku přestálé morové rány, která ve zdejší obci zuřila. Původně stál na tom místě dřevěný sloup se stříškou a zvonem – tedy zvonice. Reversem z r. 1838 žabenští občané se zavazují, že postavenou kapli budou v náležitém pořádku udržovati. (Revers ten uschován na faře v Paskově).

Větší budovy v obci jsou:

1. mlýn Adolfa Naisera čí. 14,

2. bývalé fojtství, nyní čís. 8, náležející Arnoštu Haladejovi

3. čís. 64, patřící Frant. Mynářovi,

4. hostinec Ludvíka Neussera čís. 3, patřící nyní Robertu Weissmannovi,

5. hostinec Ludvíka Stachy čís. 22, jejž má v nájmu Frant. Rozehnal

6. dvůr Dr. Stolberga z Paskova čís. 1.

Vedle těch jsou větší selské usedlosti:

čís. 7 Josef Tyleček

čís. 15 Arnošt Paluzga

čís. 16 Alois Chlebovský

čís. 21 Frant. Chlebovský

čís. 10 Frant. Brož

Archivu obecního není, rovněž ne starých listin. Nejstarší listinou, která se v obci nachází, je listina, chovaná ve mlýně Adolfa Naisera. Pochází ze dne 26. 8. 1699, dle níž tehdejší majitel mlýna, Matúš Fuňák, osvobozuje se hrabětem Frant. Josefem z Oppersdorfu od roboty, má však každoročně o sv. Jiří a sv. Václavu odváděti vrchnosti 2 rýnské stříbra, 1 husu, 1 vejce, půl měřice ovsa, chovati panského chrta (jinak odváděti 3 měřice ovsa), půl štučky přástavy a při prodeji mlýna z každého 100 po 10 rýnských platiti vrchnosti. Listina ta je psána česky švabachem. Kromě této listiny chová majitel ještě několik listin z 19. století, pojednávajících výhradně o záležitostech, týkajících se mlýna.

Název obce

Obec Žabeň je asi tak pojmenována, protože v okolí a samostatném Žabni bylo hojně rybníků a močálů a v nich mnoho žab. Ještě doposud ve zbylých rybnících je jich hojně.

Naše obec se jmenovala před lety Žabno, též Žabná.