Vysoký Újezd

Obec leží na náhorní planině vyvyšující se nad okolní krajinu z úvalu tvořeného tokem řeky Berounky, potoku Kačáku (Loděnice) a údolím, jímž kdysi vedla císařská silnice a kudy nyní vede dálnice D5 z Prahy do Plzně. V samé blízkostí vesnice je její nejvyšší místo - kopec Čížovec vysoký 424 m/m. Katastr obce měří 364 ha.

Praha rozšiřující se mohutným tempem se k naší obci stále víc přibližuje. Tisíce světel jejich západních sídlišť je možno v noci pozorovat jako nádhernou kulisu. Protože však přes naši obec nevede žádná významná komunikace, podařilo se nám i v blízkosti hlavního města uchránit naše tradiční zvyklosti. Nesmíte si však představovat, že bydlíme v nějakém skanzenu! Naše obec žije moderním životem. Mnoho našich lidí jezdí pracovat do hlavního města, mladí lidé jezdí do Prahy do škol, za sportem i za kulturou, ale dosud se všichni vracejí domů, do svého Vysokého Újezda. Všichni společně se snaží obnovit staré kulturní a společenské tradice obce. Tak se společně scházíme při masopustním průvodu, velikonočních koledách, při stavění máje, pouťových a posvícenských zábavách. Po posvícenské zábavě se v pondělí drží pěkná", scházíme se při fotbalových utkáních a po nich, při různých zájezdech a mnoha dalších příležitostech, obnovilo se vánoční zpívání u kapličky a další akce.

Podívejme se nyní na historii naší obce. Podle kroniky obce Vysoký Újezd: Vysoký Újezd se objevuje v mnoha pramenech v různých formách - Wysoký Aujezd, Wysoký Aujezdec, Oujezd Wysoký, Oujezdec Wysoký, Hochaugezd .... Jméno Újezd nebo Újezdec patří v Čechách více než 80 obcím. Újezd (objezd) byl větší kus země s poli, lesy a lukami, který byl dán vrchností (královskou, knížecí, církevní nebo panskou) do nájmu nebo darem. Měrou pozemku byl smluvený čas, za který obdarovaný obešel nebo objel na koni kus pozemku. Obdarovaný byl povinen přidělený pozemek obdělávati a založiti na něm dvorec a osadu. Pro jejich rozlišení byla Újezdům dávaná nejrůznější přízviska. Náš Vysoký Újezd dostal svůj přívlastek patrně za svou polohu výrazně vyvýšenou nad ostatní krajinu. U Berouna" je jen upřesnění místa, protože i Vysokých Újezdů je několik.

Studovat historii naší obce je velmi zajímavé. Zmínky o obci Vysoký Újezd u Berouna v nejrůznějších obdobích najdeme v řadě dokumentů. Někdy je i trochu obtížné se v nich orientovat, protože autoři často přejímají prameny a už těžko můžeme určit, který byl původní. Přesto se z nich dovídáme důležité údaje, které nám umožňují představit si, jak život našich předků vypadal. Tak například když se v listinách dočteme, že majitelka Újezda a Chrustenic v 17. století berni platila ze čtrnácti osedlých, ovčáckého mistra a třech mlýnských kol", můžeme se dostat až k tomu, že Chrustenic se týká zmínka o mlýnských kolech (v Újezdě nikdy nebyla mlýnská kola) a zmínky o ovčáckém mistrovi nám připomínají oblibu chování ovcí v Újezdě a zároveň objasňují i v současné době používaný lidový název pro Újezd Bačalákov.

Setkáme se zde i s archaickými slovy, která se už dnes nepoužívají, protože podstata jejich významu vymizela - například dědina (ve smyslu zděděný majetek), poplužní dvůr a popluží (rozsah pozemku daný velikostí, kterou je schopen obhospodařit hospodář s jedním párem volů), drnomistr - (pohodný), čtrnáct osedlých (pojem osedlý" byl berní jednotkou. Sedlák se počítal za jednoho osedlého. Za jednoho osedlého se dále počítali čtyři chalupníci nebo osm zahradníku zahradník" - chalupník s minimem půdy, ) atd. Najdeme zde i podrobnosti jako například dochované inventáře z let 1692-1695 obsahující vybavení kuchyně a soupis dobytka, soupis řemeslníků atd.

Porovnejte si teď s námi několik historických dat: Čerpali jsme z několika pramenů: Monografie Hořovicka a Berounska, Minulostí Berounska (6 díl), Jiří Úlovec - Kronika obce Vysoký Újezd. První zmínka o naší obci pochází z roku 1310, kdy byla ves označena jako statek Kunrádův (Kunrátův). Byl tím patrně míněn Konrád, syn Konráda, bývalého komořího královny Guty, manželky Václava II. Poprvé se s ním setkáváme v období kolem roku 1310, kdy asistoval a svědčil při vyměřování hranice lesů náležejících zbraslavskému klášteru. Tehdy ještě nepoužíval žádný přídomek. K tomu došlo až roku 1324, když 6.listopadu svědčil při dalším ověřování průběhu hranice lesů téhož kláštera v Brdech, psal se již jako Conrádus guondam Conradi regine cameraii de Vgesd filius", tj. Konrád z Újezda, syn někdy Konráda komořího paní králové". I tento pramen uvádí, že právem se můžeme domnívati, že obec je daleko starší, najít další, starší písemný doklad nebude snadné, protože patří k nejrozšířenějším v Čechách."

V roce 1583 - dává majitel Jakub Berbek z Kunvaldu, přepsat svůj majetek na svoji manželku Kateřinu rozenou Kašpárkovou z Pallatinu, připsal jí samostatný statek, na vsi Vysokým Oujezdci a dvořích kmetcích s platem, s kovárnou a krčmou vejsadní".

Jindřich Píchl z Pichlberka koupil statek 2.srpna 1598 za 7000 kop míšenských grošů. Jiří Pichl z Pilchberka patřil ke starému rodu, který obdržel nový erb již od císaře Friedricha roku 1471, ale konečné polepšení znaku vydal císař Rudolf pro jeho příbuzné Daniela s Janem 11.června 1596. Od roku 1590 zastával Jiří Pichl nejdříve úřad registrátora při královské kanceláři, poté místo nejvyššího dvorského pošmistra. Kromě Vysokého Újezda vlastnil chrustenický zámek se stejnojmenným centrem, ležícím jen 4km západně od Vysokého Újezda.

Roku 1603 byl povinen platit zemskou berni z obou statků sestávajících ze čtrnácti osedlých, ovčáckéko mistra se třemi pacholky a třech mlýnských kol.

Do roku 1622 se v držení Oujezda vystřídalo několik dalších majitelů, v roce 1622 uvedeno v soupisu o prodeji: Tvrz Vysoký Aujezdec se starým stavením, při též tvrzi dvůr poplužní s poplužím, s dědinami ornými i neornými, se štěpnicemi, zahradami, s vápenicí, s cihelnou, ovčínem, s lesy, háji a lomy kamene, s pastvištěmi v Lipovci, s kovárnou a krčmou vejsadní, tudíž ves Vysoký Aujezdec s dvory kmetcími, s chalupami, s platy".

Po 60 letech - 20.května 1682 se z dalšího kupního" protokolu o obci dozvídáme: Rytířské sídlo Vysoký Újezd je od spodku až po střechu vystavěno z kamene a pokryto šindelem. Dole je předsíň s pokojem, mimo to klenutá kuchyně, spižírna, dále dvě koňské stáje, na něž navazuje sýpka, nahoře pak předsíň, dále malá chodba, pět pokojů a dlouhý sál, pod střechou je na jednom konci dostavěný pokoj a na druhém pokoj nedostavěný. Odhadní cena tvrze byla stanovena na 600 kop míšeňský grošů".

Už v roce 1693 kupuje Vysoký Újezd od Marie Markéty Slavatové, která Vysoký Újezd držela" 11 let, František Josef Šlik z Holíče za 15000 zlatých rýnských zámeček a k němu náležející ves s krčmou, poplužním dvorem, pivovarem a sladovnou, mastným krámem, cihelnou, lomem kamene a vápenicí, se všemi pozemky a dalšími součástmi". Ze zprávy tachlovického faráře z roku 1700 je zřejmé, že Šlikové původní tvrz ihned přestavěli na jednoduchý zámek s kaplí sv.Jana. V kapli farář pro zámeckého pána sloužil každý všední den mši svatou.

František Josef Šlik setrval v držení Vysokého Újezda až do roku 1740.

Poté se v držení statku vystřídalo několik majitelů, v roce 1825 jej koupila za 48 236 zlatých Valburga Bergerová, dříve provdaná Lacknerová, držitelka nedalekého statku Svatý Jan pod Skalou.

V roce 1870 se stává novým majitelem Heliodor František Heid. Následné období přineslo statku několik rychlých změn majitelů.

20. dubna 1875 kupuje statek Jakub Krása za 170 050 zlatých. Jakub Krása vlastnil Vysoký Újezd následujících sedm let.

Smlouvou ze 7.listopadu 1882 o smlouvě budoucí si zajistil předkupní právo Jan František Kreisl, který jej od něho koupil definitivní smlouvou ze 6.února 1883.

Jan František Kreisl, majitel od roku 1883, řídil správu statku po dlouhá léta (45 roků). 25.ledna 1909 byl dokonce povýšen do šlechtického stavu s právem užívat přídomek Edler von Kreisl".

Když byla ve Vysokém Újezdě prováděna v roce 1925 pozemková reforma, bylo jí podrobeno celkem 321 ha veškeré půdy, poplužní dvůr a zámek ve Vysokém Újezdě. Přídělový komisař Ing.F.Kolář s technickým úředníkem B.Urbánkem tehdy rozhodli, že drobným nabyvatelům bude přiděleno 58 hektarů půdy, kdežto velkostatek s dvěma sty třiašedesáti (263) hektary dostal zpět vlastník. Jan František Kreisl řídil správu majetku až do sklonku svého života.

Poslední vůlí z roku 1926 a dodatkem z 11.ledna 1928 pak odkázal majetek na polovinu svým dvěma synům, Janovi a Viktorovi, kteří ovšem již 11.května 1929 Vysoký Újezd prodali. Jeho kupci se stali: Václav Stome s manželkou Irmou, statek rozdělený mezi sebe na ideální poloviny drželi manželé do roku 1935, kdy jej prodali Jaroslavu Heinitzovi a jeho manželce Vilhemíně. Tito majitelé převedli vlastnické právo ke statku, 31.října 1938 na dceru Marii, 19.února 1939 provdanou Šnajdrovou.

Ta poté zůstala v jeho držení do roku 1948. Teprve tehdy v souvislosti tzv. revizí první pozemkové reformy, jí byl statek zabrán a předán do správy státu.

Všimli jste si, jak se v průběhu dějin rozmnožoval majetek v Újezdě? Od statku přes samostatný statek s kovárnou, od tvrze a rytířského sídla, přes zámeček se vsi až po zámek s velkostatkem v předválečné době. Měnili se majitelé, svým působením ovlivnili vzhled zámku i krajiny, odešli, přišli jiní a působením času se zámek dostal do své dnešní podoby. V publikaci Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - oddíl Západní Čechy se na straně 399 uvádí: Zámek je jednopatrová stavba nepravidelného půdorysu, uzavírající spolu vjezdovou branou a nižšími hospodářskými budovami obdélníkový dvůr. Hlavní obytný trakt je s přilehlou kulisovou branou obrácen štítovým průčelím do vsi. Z jeho protáhlého nádvorního průčelí vybíhá kolmo krátké, ale široké křídlo na způsob mohutného rizalitu s hlavním vchodem. Na jeho opačné straně do parku je přistavěna polygonální hodinová věž s plechovou zvonovitou bání, lucernou, makovicí a korouhví na vrcholu. Celý zámek je jednotně upraven v novorenezančním slohu a opatřen velkým množstvím bohatě zdobených štítů a vikýřů různých velikostí a tvarů. Sedlové střechy jsou kryty taškami, podstřešní římsa je bohatě zdobena profilovými maltovými šabránami. Přízemí je z části valeně klenuté, patro plochostropé. Poslední adaptace probíhala za majitele statku Jana Františka Kraula koncem 19.století.

Takto zámek vypadal ještě v roce 1948, potom tento majetek převzalo komunistické vedeni státu. Byly zde zřízeny kanceláře ČSSS (státní statek), kancelář MNV, úřadovna pošty a několik bytů pro zaměstnance státního statku, posléze jednotného zemědělského družstva. Od roku 1976 patřil statek Jednotnému zemědělskému družstvu Československo-sovětského přátelství se sídlem v Mořině. Tento majitel se o údržbu příliš nestaral, a tak se statek v devadesátých létech ocitl ve velmi špatném až katastrofálním stavu. V roce 1990 byl v restituci vydán posledním předválečným majitelům - rodině Šnajdrových. Nájemci v bytech byli vystěhováni a rodina majetek brzy prodala. Zatím zámek ani zámecká zahrada nejsou přístupné veřejnosti.

Jak se k nám dostanete ? Podle toho, odkud jedete. Při cestě autem můžete odbočit z dálnice D5 na sjezdech v Rudné nebo v Loděnici - z obou míst jsou to 4 km. Z Berouna můžete jet po silnici přes Hostím a Bubovice (12km z Tachlovic jsou k nám pouhé 3km. Obec je také průsečníkem cyklistických stezek po silnicích s malým provozem, vedoucím k atraktivním turistickým cílům jako jsou Karlštejn, skály Českého krasu, lom Amerika, Karlické údolí, údolí Berounky nebo Kačáku, Svatý Jan pod Skalou atd.

Možnost občerstvení: Místní malá hospůdka v sokolovně otvírá denně od 17 hodin, v so a ne od 13 hodin prodejna a bistro u Škopíků, krám Makra - otevřeno denně.

V dalších vstupech vás seznámíme s bájemi a pověstmi, vztahující se k Vysokému Újezdu, s historii újezdské školy, s nejstaršími rody ve vsi, s plánováním blížících se oslav 700.výročí, s plánovanými změnami ve výstavbě obce a s dalšími zajímavými skutečnostmi.