Všeradice

Horní část obce, směrem k Bykoši, bývala samostatnou obcí a jmenovala se Trnová. I v této části stával zemanský statek a poplužní dvůr. Na rozhraní obou vesnic, u cesty, stojí od starých časů dnes nevyužívaná hospoda - Krčma haldecká.

Všeradická kamenná, šindelem krytá tvrz stávala v místech dnešního statku ještě v sedmnáctém století. Ves odvozuje svůj název od vladyky Všerada. Ve třináctém století byla z části v držení pánů z Valdeka a na Valdeku. Roku 1262 je ves uvedena v darovací listině Oldřicha Zajíce z Valdeka. Touto listinou Zajíc daruje statek Všeradice klášteru svaté Dobrotivé. Poté, neznámo jak, přešel klášter do rukou světských, což je doloženo písemně ze čtrnáctého století. (Albert a Vojslav ze Všeradic jsou zmiňováni roku 1371, Zachař ze Všeradic roku 1380). Roku 1510 prodal Bedřich z Donína Všeradickou tvrz, dvůr i ves a dále celé vsi Trnová, Hlážovice a Nesvačily a podíl v Bykoši a Drahlovicích Litvínovi z Klinštejna, pánu na Hořovicích. Roku 1569 získali tvrz, dvůr a ves Všeradice s mlýnem, ves Trnovou, Nesvačily a Hlážovice Kunata a Pešík z Komárova a na Valdeku. Roku 1640 byla ves vypálena švédským vojskem, přičemž horní část Trnová na čas zanikla. Opět byla osídlena, avšak roku 1809 její jméno zaniká a tamní čísla usedlostí přecházejí pod jméno a čísla Všeradic. Od roku 1840 měli celé osovské panství včetně Všeradic Schwarzenbergové. V polovině devatenáctého století měly Všeradice 104 domy, 722 obyvatel, z toho osm židovských rodin, roku 1924, kdy bylo panství na základě pozemkové reformy rozparcelováno, byl dvůr ve Všeradicích za nízkou cenu prodán tzv. sociálnímu družstvu Sociálně-demokratické strany. Ostatní pozemky byly rozparcelovány malozemědělcům. Indikační skicy z roku 1840 ukazují, že osídlení bylo soustředěno kolem dvou center, z nichž jedno tvořila horní náves v Trnové, obklopená bohatými statky, druhé okolo křižovatky u bývalé synagogy a kostela svatého Bartoloměje. Na plánech je patrné velkorysé založení zámku, velkostatku a okolní krajiny včetně zámeckých parků. V polovině devatenáctého století již nejsou vůbec znatelné zbytky tvrze původního osídlení před třicetiletou válkou. Centrální čtvercové nádvoří dvora bylo na západě ohraničeno jednoposchoďovým obytným stavením. Na straně jižní stály stodoly, na východě stáje pro dobytek, tažné koně a řezárny, v nichž se připravovala píce. Na straně severní byly obilní špýchary, seníky, dřevníky a lednice na chlazení mléka. Dvoru vévodila kašna, kam se podzemním dřevěným potrubím přiváděla voda z potůčku Velice. Přebytečná voda odtékala do rybníčku pro chov domácího ptactva. Teprve pak odtékala dále.

K obytné budově přiléhal koncepčně založený park, uzavřený na západní straně rozsáhlou přízemní budovou ovčína (č.p. 44). Tato velkorysost, s kterou byly kdysi zakládány hospodářské "výrobní" komplexy, je bohužel v naší době již nevídaná.

Pozůstatek původního založení u tvrze dokládala veřejná cesta, která procházela ještě v 19. století statkem. Ta byla v pozdějších dobách nahrazena novou silnicí, vybudovanou podél vnější hrany hospodářských budov.

Ovčín byl zrušen před koncem 19. století a po přeměně na stodolu, během pozemkové reformy, prodán do vlastnictví třem majitelům, kteří jej upravili pro obytné účely.

V současné době má obec základní vybavenost v rozsahu odpovídajícím její velikostní kategorii. Do kostela svatého Bartoloměje, který je součástí řevnické farnosti, docházejí i obyvatelé z okolních obcí. Pro širší okolí nabízejí Všeradice i omezený počet pracovních příležitostí, především ve výrobě. Mimo katolického kostela sv. Bartoloměje, stojí v obci i nefunkční kostel církve husitské.

V současnosti má obec 420 obyvatel.