Obec Vršovice se rozkládá asi 6,5 km jihovýchodně od Opavy na svazích Nízkého Jeseníku. Dominantou obce je kaple zasvěcená Božskému srdci Páně vystavěná v roce 1909. V roce 2001 byla rekonstruována do dnešní podoby, věž kaple osazena novým hodinovým

Hledat firmy v obci Vršovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Vršovice 7 firem

OBEC Vršovice - Vršovice č. 38Fotografie u firmy

ZDRAVÍ PŘÍRODY - Vršovice č. 48

GRYGAR TOMÁŠ-STAVEBNÍ PROJEKTY - Vršovice č. 65

ŘÍČNÝ ZBYNĚK - Vršovice č. 124

M-STŘECHY - Vršovice č. 46

JURÁSKOVÁ BRIGITA - Vršovice č. 40

KRBY OPAVA - Vršovice č. 64

Historie obce Vršovice celá historie

Podle vsi Vršovic se psal již v roce 1288 Slavibor z Vršovic. Další zmínka o existenci obce pochází z roku 1377, kdy při dělení Opavska mezi syny vévody Mikuláše II. připadly Vršovice k dílu opavskému knížat Václava a Přemka. Už tehdy byla jedna část vsi v držení opavské johanitské komendy a s výjimkou druhé části, která byla přechodně do 16. století součástí raduňského panství, zůstala jako tzv. "komendorská strana" v majetku řádu maltézských rytířů až do novověku. Před zrušením patrimoniálního zřízení v roce 1848 vykonával správu obce v zastoupení vrchnosti fojt. Od roku 1850, kdy se Vršovice staly samostatnou obcí, tvořily součást soudního i politického okresu Opava. Po zavedení obecní samosprávy řídil obec obecní výbor, který ze svého středu zvolil představenstvo v čele se starostou. Po vzniku ČSR vykonávalo správu obce obecní zastupitelstvo, které volilo ze svého středu obecní radu, v jejímž čele stál starosta obce. V letech okupace 1938 - 1945 převzal správu jmenovaný starosta s komisařskou pravomocí a jeho poradní sbor. Po osvobození obce převzal její správu nově utvořený národní výbor. V roce 1976 připadla obec pod správu Místního národního výboru v Raduni. Od roku 1990 má obec opět své sedmičlenné zastupitelstvo v jehož čele stojí starosta obce.

Vršovice byly středně velkou, téměř čistě českou obcí. V roce 1869 zde bylo 51 domů s 502 obyvateli, v roce 1900 zde bylo 62 domů, z 583 obyvatel obce se hlásilo 564 osob k národnosti české, 8 k národnosti německé. Podle sčítání lidu v roce 1921 se z 638 obyvatel hlásilo 637 osob k národnosti české, pouze 1 osoba k národnosti německé. Po 2. světové válce dochází k preferování sousední obce Raduň a část mladé generace si staví nové domy právě v Raduni. V 70. letech minulého století sílí snaha o sloučení obou obcí, což však obyvatelé Vršovic odmítají. Přesto v roce1976, ve snaze zřídit střediskovou obec Raduň, vzniká společný Místní národní výbor v Raduni pro obě obce.

Vršovice byly zemědělskou obcí s převahou lesů v katastru. Roku 1900 činila celková výměra hospodářské půdy 837 ha, z toho lesy tvořily 536 ha, pole 264 ha, louky 20 ha, pastviny 10 ha, zahrady 7 ha, bylo zde 42 koní, 277 kusů skotu a 66 kusů prasat, existoval zde mlýn. Lesní revír tvořil součást velkostatku řádu maltézských rytířů Opava a část lesů vlastnili místní sedláci a chalupníci. Tradiční způsob obživy, tj. zemědělství, byl po kolektivizaci v 50. letech minulého století postupně nahrazen prací místních obyvatel v průmyslových podnicích hlavně v Opavě, ale i v Hradci nad Moravicí, či v těžkém průmyslu na Ostravsku.

V minulosti existovala v obci škola, vzhledem k poloze obce navštěvovaly vršovickou školu i děti z Raduně a Chvalíkovic. V roce 1824 byly Chvalíkovice z Vršovic vyškoleny. Později školní budova konstrukčně neodpovídala daným požadavkům a byl v ní proto zřízen hostinec. V roce 1861 byla postavena škola v Raduni, kterou dále navštěvovaly i děti z Vršovic.

Obec byla přifařena nejprve do Komárova a po vzniku samostatného farního úřadu v Raduni roku 1859 zde. V roce 1880 byl založen společný raduňsko-vršovický hasičský sbor, v roce 1904 pak samostatný sbor pro Vršovice. Vedle hasičského spolku v obci vyvíjela činnost Omladina, DTJ a hospodářský spolek

V roce 1932 byla obec elektrifikována, v roce 1978 byl vybudován vodovod, v roce 1999 plynovod. V roce 2002 byla postavena dvě malá dětská hřiště.

V meziválečném období zde měly z politických stran největší význam Československá sociálně demokratická strana dělnická a Československá strana lidová.

Demografické údaje