Vrbice

Do historie se později neblaze zapsal známý loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna. Na počátku 14. století vládl hradem a panstvím a mstil příležitostně pohanu, kterou na něm kdysi Němci spáchali, přepadáváním německých kupců. Mladému Karlu IV., který tehdy zastával funkci markraběte, se toto jednání nelíbilo. Vyzval Mikuláše, aby vedl pokojný život, a když tento Karlovy výzvy podpořené vojenskou výpravou nedbal, přitáhl opět se svým vojskem ke hradu, za devět týdnů jej dobyl a úplně rozbořil. Mikuláš v troskách podkopané věže zahynul. Jeho manželka dala později na protilehlém kopci postavit hrad Velešov. Trosky hradu braly rychle zkázu, proto je Karel IV. nechal obnovit a zastavil je knížatům Opolským. Před rokem 1396 obnovil zástavu král Václav IV. a za nezletilého dědice potštejnského panství ustanovil správcem Jindřicha řečeného Lacenboka, který spravoval zároveň panství košumberské. Královi nepřátelé se, ale roku 1399 pokusili o dobytí hradu. V jejich čele stál Boček z Kunštátu a na Liticích. Po roce 1409 zapsal král hrad i celé panství své manželce Žofii. Ta určila za purkrabího Rafaela, rychtáře z Hradce nad Labem. Zmíněný Lacenbok byl velkým příznivcem Jana Husa a jeho učení. Dokonce ho doprovázel i do Kostnice. Od roku 1427 byl novým majitelem hradu Půta z Častolovic. Po jeho smrti se na panství vystřídalo krátkodobě mnoho majitelů. V letech 1454 až 1471 byl pánem na Potštejně, a tedy i v Kostelci nad Orlicí, Jiří z Poděbrad. Koncem 15. století koupil od Jindřicha, syna krále Jiřího z Poděbrad, zboží litické a potštejnské Vilém z Pernštejna. V této době, přesně 24. října 1495, se vypisuje ve zboží potštejnském i název naší obce, ves Vrbice. Proto v roce 1995 uplynulo neuvěřitelných 500 let od první zmínky o Vrbici.

Ale jistě starší původ má již zmiňovaný kopec nad Vrbicí nazývaný Kastel, vysoký 444 metrů. V roce 1988 Klub archeologů z Rychnova nad Kněžnou prozkoumal tuto lokalitu a objevil zde zbytky sakrální stavby nedaleko silnice do Suché Rybné. Průzkumem bylo zjištěno, že se jedná o pozůstatky zdiva z jednolodního kostela s plochým závěrem a věží. Celá stavba byla orientována směrem na východozápad a zaujímala plochu asi tak 35 x 15 m. Našli se zde i zbytky keramiky, podle kterých byla stavba datována do 13. století. Usuzuje se tak proto, že kostel nad vsí byl vybudován v průběhu 13. století a na počátku následujícího zanikl. Protože při jeho delší působnosti by se o něm jistě dochovaly písemné zprávy. Na zbytky stavby upozorňoval již historik J. G. Lašek v roce 1884 a podle ústní tradice byl kostel prý zasvěcen svatému Apolináři. Podle doložených zpráv z roku 1348 byl tomuto světci zasvěcen i kostel v nedalekých Chlenech. Je tedy nepravděpodobné, že by stály dva kostely zasvěcené stejnému patronu tak nedaleko od sebe. Z historických pramenů se dozvídáme o staré obci Čeřeny, která existovala v letech 1558 až 1695. Ta údajně splynula s osadou Chlínka.

A nyní se vrátíme opět do historie naší obce před 509 lety. Původně tvořily osadu dva grunty a lesy sahaly až do středu obce. S přibývajícím počtem obyvatel bylo nutno lesy vykácet. Na zbylých pasekách rostla snad již tehdy vrbka, rostlina červeně kvetoucí, od níž může pocházet jméno naší obce. Tak píše v roce 1937 o Vrbici spisovatel Stanislav Dvořák ve své knize Pověsti Rychnovska. A budeme opět pokračovat ve sledování historického dění, které prožívala naše obec a její obyvatelé v minulosti. V roce 1556 prodal Jindřich z Pernštejna zboží potštejnské a část Doudleb knížeti Arnoštovi, falckraběti rýnskému. Tento bavorský princ, který se stal ve svých sedmnácti letech pasovským biskupem a později salzburským arcibiskupem, aniž byl vysvěcen na kněze, prodal brzy zakoupená panství v roce 1558 Václavu Staršímu Okrouhlickému z Kněžic. A tak i naše obec změnila pána. Ale již v roce 1562, 28. října, opět Václav Okrouhlický podstoupil rozsáhlá panství za 21 000 českých grošů Mikuláši Staršímu z Bubna. A od tohoto času příslušela Vrbice robotou panství doudlebskému.