Hledat firmy v obci Vortová
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Vortová
Živé firmy - počet: 19, obec Vortová

BAUMOVÁ VĚRA Ing. - Vortová č. 118

ČESKÁ POŠTA Vortová, s.p. - Vortová č. 59

ING. MARTINA MRKVIČKOVÁ - Vortová č. 99

IVANA ŠÍRKOVÁ - Vortová č. 108

JOSEF DALECKÝ - Vortová č. 76

JOSEF NOVÁK - Vortová č. 20

JOSEF NOVÁK - Vortová č. 20

KOMUTEX, spol. s r.o. - Vortová č. 90

MARKÉTA ZDRAŽILOVÁ - Vortová č. 2

MILAN ENGLC - Lhoty č. 9, Vortová

MILAN ŠÍREK - Vortová č. 108

MRKVIČKA PETR - Vortová č. 99

OBEC Vortová - Vortová č. 95web

ŠMAHEL LADISLAV-VODOINSTALACE - Lhoty č. 20, Vortová

ŠULC JIŘÍ-EURACOM - Vortová č. 53

TEREZA SEDLÁŘOVÁ - Vortová č. 89

TJ SOKOL Vortová - Vortová č. 116

TURKE CZ s.r.o. - Vortová č. 37

VORTAP s.r.o. - Vortová č. 115

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

VORTAP s.r.o. - Vortová č. 115

ŠMAHEL LADISLAV-VODOINSTALACE - Lhoty č. 20, Vortová

KOMUTEX, spol. s r.o. - Vortová č. 90

Historie obce Vortová celá historie

Cesta za poznáním historie obce Vortová je poskládána pouze z kamínků nebo ústřižků historie jednotlivých panství, ke kterým v jednotlivých letech patřila, protože obec sama byla také pouze jednou z desítek položek na soupisech panství nebo na kupních smlouvách a nikdy žádného většího významu nenabyla.

Nejstarší zprávy uvádějí: když husité v roce 1421 vypálili klášter v Podlažicích, jeden z mnichů uprchl do lesů, do hor na okraji panství a posléze tam založil osadu zvanou Ortova.

Jiřík, syn Jakuba z Kroměšína spravoval mezi léty 1426 – 1433 rychmburské panství a dal stavět rybníky na horním toku Chrudimky. Právě z tohoto období může pocházet alespoň jeden rybník ve Vortové, protože v 15. století se uvádí ve Vortové již rychta a mlýn.

Nejstarší známé datum je ze správy direktorského úřadu Chrastského, kde je uvedeno, že roku 1543 byl držitelem osady Vortová šlechtic Edelman Hus, rodák podlažický, který patřil k benekditskému klášteru. Za něho byla v osadě pouze stavení čp. 1 mlýn a čp. 2 rychta.

Vortová tvořila s Chlumem samostatný chlumský statek, který ležel na rozhraní chrastského a rychmburského panství, což bylo také příčinou častého střídání majitelů. Roku 1558 dostal vsi Chlum a Vortovou Jindřich Střela z Rokyc. Roku 1596 koupil Václav Berka z Dubé a na Rychmburce od Jindřicha Střely z Rokyc vsi Chlum a Vortovou. Statek chrastecký byl r. 1601 připsán po manželovi Markétě Berkové z Lipy a Talmberka. Dle její poslední vůle byly uvedeny v dědictví dcery Trčkovy, a to Izabela a Johana roku 1648. Izabela Marie postoupila svůj díl sestře Johaně, vlastně švagru Janovi ze Švamberka. Po smrti manželů ze Švamberka roku 1650 obdržela obec Chlum a Vortovou Anna Eusebie ze Švamberka provdaná z Harrachu. Anna Eusebie z Harrachu prodala celý statek kardinálu Arnoštu Albrechtu z Harrachu. Od něho převzal celý velkostatek císař Ferdinand III. za 88.000 zlatých rynských k nadání nového královehradeckého biskupství.

Dle výpisů z ruly královského úřadu berničního z r. 1654 bylo ve Vortové 5 selských usedlostí a 2 chalupníci. V Hamrech byli 4 sedláci a 1 chalupník, ve Studnicích 15 sedláků a chalupník žádný, v Kameničkách 6 sedláků a chalupník žádný, v Kameničkách 6 sedláků a chalupník žádný, v Jeníkově 9 sedláků a chalupník žádný. Sedláci byli ve Vortové jmenovitě: Jiřík Rychtář, Václav Matějů, Bartoloměj Pekařů, Stanislav Žoudlík a Jan Vojta, chalupníci byli: Tomáš Novotný a Jan Janský. V témže roce bylo ve Vortové 11 potahů, 29 krav, 21 jalovic, 10 vepřů.

V roce 1656 byla ve Vortové panská pila, panská hospoda čp. 3, mlýn čp. 1 a rychta čp. 2, na které byl rychtářem a nájemníkem Jan Hus, který pocházel z Podlažic. Když však se mu jeho jediný syn utopil v dolním rybníku, odtud jméno Utopenec, tak z této velké lítosti, ale i pro velkou robotu Vortovou opustil a odstěhoval se na Moravu.

Obec Vortová byla ve své minulosti několikráte osídlena a znovu opuštěna, protože nájemníci gruntů vortovských, ale také chlumských se pro velkou robotu často stěhovali, nejčastěji na Moravu.

Již v 16. století pracovala ve Vortové skelná huť, kterou lze nalézt na mapě J.A. Komenského z roku 1627. Její zakladatel není přesně znám. V roce 1732 vystavěl Josef Sewald, pán statku z Vejvanovic, ve Vortové skelnou huť, na které setrval až do roku 1762, kdy se odstěhoval do Rakous, odkud pocházeli jeho předkové. Po jeho odchodu skelná huť zanikla a z hutního zdiva bylo postaveno několik stavení, čímž se Vortová značně rozrostla.

Od roku 1697 patřila Vortová duchovní správou pod faru v Krucemburku, která tam byla v tomto roce založena. Ještě před zřízením fary v Krucemburku vykonávali duchovní správu v obvodu Krucemburk kněží z Hlinska, Vojnova Městce a Studence. V roce 1787 byla Vortová odfařena od Krucemburku a přifařena ke Kameničkám, spolu se Lhotami, jenž byly odfařeny od Hlinska. V roce 2001 byla Vortová na žádost obyvatel přifařena do Hlinska.

V osmdesátých letech 18. století přišel chlumský a košinovský dvůr do dražby, pozemky byly rozděleny mezi nájemníky a obec košinovská byla připsána pod vortovskou rychtu.

V roce 1827 se obec Košinov oddělila od Vortové a osamostatnila se. Košinov měl 17 čísel popisných a Vortová 55 čp. Zároveň byl vortovský dolní mlýn, horní mlýn u Velkého černého dědičně odprodán chrasteckou vrchností za cenu 700 zlatých.

V roce 1850 byla spojena osada Lhoty s Vortovou. Před tímto datem byl volen jeden starosta pro osadu Lhoty a druhý pro obec Vortovou. V roce 1896 byla postavena silnice Hlinsko – Vortová.

V roce 1905 byl položen biskupem královehradeckým Dr. Josefem Doubravou základní kámen nové myslivny, jež byla po svém staviteli pojmenována „Myslivna Doubrava ve Vortové“. Stavební plán na tuto budovu zhotovil slovutný architekt Josef Fanta z Prahy (mimo jiné navrhl budovu hlavního nádraží v Praze). Stavbu řídil stavitel František Šťovíček z Chrasti. Za pouhý jeden rok byla myslivna dokončena. Tím biskup přispěl k povznesení obce a jejich obyvatel.

V roce 1908 byl v obci zřízen obecní hřbitov, protože hřbitov v Kameničkách, kamž se dosud pochovávalo, již nevyhovoval. Stavební plán a rozpočet zhotovil stavitel František Fiala z Hlinska. Stavba byla skončena za léto a na podzim byl hřbitov vysvěcen farářem Františkem Teskem z Kameniček. Prvním pochovaným byl František Hladík z čp. 53, který zemřel na záškrt ve věku jeden a půl roku a byl pochován 23.9.1908.

V roce 1920 byla v obci založena obecní knihovna, na kterou obec poskytla 250 Kč.

Roku 1921 byl pořízen a 16. května odhalen pomník padlým v 1. světové válce za obnos 3.650 Kč, který hradila obec.

15. srpna 1922 byl svěcen nový zvon, který věnovala skupina katolické mládeže ve Vortové místo dosavadního zvonu neposvěceného a ulitého ze železa, který provizorně pořídila obec za 400 Kč od firmy z Ranska, jako náhradu za zabavený zvon v roce 1917. Nový zvon vyrobila fy. R. Manoušek a spol. Brno a byl svěcen a pokřtěn na jméno Sv. Václav.

Ze dne 26. na 27. října 1930 vznikly následkem silného sněžení mokrého sněhu a vichřice v okolních lesích velké polomy, které ani staří pamětníci nikdy nepamatovali. K likvidaci polomového dřeva byla v Lánech vystavěna parní pila a ke snazšímu dopravování dřeva na pilu byla postavena od Herálce a z Kamenného vrchu úzkokolejná dráha s lokomotivou na benzinový pohon. Na tomto polomu pracovali mimo místních také dělníci ze Slovenska a Podkarpatské Rusi.

V roce 1931 rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbě Obecního domku, lidově zvaného „Chudobinec“ čp. 95. Domek byl postaven nákladem 5700 Kč.

Roku 1934 se začala stavět silnice Vortová – Herálec, na kterou obec připlácela částku 32.420 Kčs. Následující rok byla stavba silnice dokončena, stavbu řídil ing. Potůček z Chrudimi.

Dne 27.6.1948 byl slavnostně otevřen místní letní „Pavilon“. K tanci a poslechu hrála Kmochova hudba z Kolína. Slavnosti se zúčastnilo mnoho lidí včetně 7 hasičských sborů z okolí. Podnět ke stavbě „Pavilonu“ dal a největší zásluhu na stavbě měl Vilém Šmahel čp. 99, tehdejší předseda NV. V září roku 1949 se na „Paviloně“ oslavilo zavedení elektrického proudu do naší obce, tzn. „rozsvícená“. Dále se zde pořádaly různé taneční zábavy, kácení máje, dožínky, ale také se zde hrálo divadlo pořádané komunistickou stranou.

V roce 1968 začal fotbalový klub na „Paviloně“ provozovat letní restauraci, která dostala název „Vitoň“, a pod tímto názvem vešla ve známost do širokého okolí.

V roce 1981 z důvodu neobsazení místa hostinského restaurace zanikla. SSM zde potom pořádal ještě několik tanečních zábav, poslední kácení máje v roce 1985, a tím hlavně z důvodů špatného technického stavu objektu neslavně skončila slavná letní restaurace „Vitoň“ ve Vortové.

V roce 1958 byl ave Vortové zřízen poštovní úřad a byl umístěn v domě čp. 40.

V noci ze 7. na 8. listopadu 1982 se nad zdejšími lesy přehnal vítr o rychlosti 138 km/hod. Tento živel si vyžádal jenom na lesní správě Vortová 50.000 m3 polomového dřeva.

Strašlivou noc zažila obec z 5. na 6.května 1987, kdy se přihnala strašlivá povodeň. Nad lesy v okolí Kamenného vrchu se odehrála průtrž mračen a v důsledku toho se několikanásobně zvýšila hladina vortovského potoka. Současný betonový most nestačil a voda tekla po silnici přes most.

OBEC Vortová

Vortová č. 95, 53961, Vortová

Osoby

  • p. Šmahel Ladislav, starosta

Kontakty

2 části obce: