Řezbář Jan Švadlenka vytvořil monumentální sochu kašpara na vlkovské návsi. S výškou 2,85 m je největším kašparem v České republice. Rodina Hladečkových otevřela pro veřejnost ve své zahradě polygonální stodolu z roku 1783.

Hledat firmy v obci Vlkov, část obce Vlkov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 600 firem

Piletická 55/36, Piletice, Hradec Králové8,53 km

Letiště 515, Pouchov, Hradec Králové8,54 km

Školská 279, Předměřice nad Labem8,59 km

Piletická 486, Věkoše, Hradec Králové9,00 km

Letiště 422, Věkoše, Hradec Králové9,13 km

Petra Jilemnického 813/154a, Plotiště nad Labem, Hradec Králové9,43 km

Stavební 889, Slezské Předměstí, Hradec Králové9,46 km

Vážní 465, Pouchov, Hradec Králové9,52 km

Vážní 400/2, Pouchov, Hradec Králové9,68 km

Vážní ul., Slezské Předměstí, Hradec Králové9,75 km

Vážní 456, Pouchov, Hradec Králové9,76 km

Kladská 916/65, Slezské Předměstí, Hradec Králové9,77 km

Kladská 1082/67, Slezské Předměstí, Hradec Králové9,82 km

Vážní 957, Slezské Předměstí, Hradec Králové9,85 km

Vážní 1171, Slezské Předměstí, Hradec Králové9,96 km

Kladská 17/44a, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,02 km

Hřibojedy č. 6510,03 km

U Mostku 496, Pouchov, Hradec Králové10,09 km

Jana Černého 8/28, Věkoše, Hradec Králové10,12 km

Dubenec č. 3410,14 km

Historie obce Vlkov celá historie

Vesnice Vlkov vznikla asi ve 12. - 13. století na návrší v lese Rasošky na levém břehu řeky Labe v době tzv. velké kolonizace, tj. osídlování lesů, přeměny lesní půdy, kdy povolaní kolonisté lesy žďářili (vypalovali), mýtili, klučili a přeměňovali na zemědělskou půdu, pastviny a pole. Na nových pozemcích zakládali nová města a vesnice.

Voda a úrodná půda se staly základem zdejšího zemědělství. První písemná zmínka o někdejší vsi Vlkovyje je v poněkud pochybné listině z 6. února 1228, resp. z roku 1229 (RMB I, 337, č. 725; CDB II, 328, č.324), v níž český král Přemysl Otakar I. (1197-1230) schvaluje a rozmnožuje majetek a práva kláštera v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. V latinsky psaném pergamenu se doslovně praví: „Matheus coquus noster Wilcowiczie [Wilcowigie] de nostra licencia addidit”, což se dá do češtiny přeložit, že „náš kuchař Matouš (Matheus) z mé vůle přidal (asi ves) Wilkowiczie(!) (Vilkoviczije), tedy Vlkovyje, klášteru v Opatovicích.” Historikové (A. Sedláček, Fr. Roubík) si nevěděli rady s bližší lokalizací. V Libri erectionum (V, 721) se k 16. 12. 1406 uvádějí in Lyssowecz (asi Lejšovka), Mezericz (Meziříčí), Wilkowygiech (asi Vlkovyje). Ale ještě v listině z 5. října 1448, kdy purkmistr, konšelé i celá obec města Jaroměře se poddávají Jiříkovi z Kunštátu, slibujíce mu i jeho potomkům věrnost a oddanost, je mj. zmínka o páté louce „pod Vlkovyji” (AČ 15, 1896, s.204). Z kontextu lze usuzovat, že louka pod vsí Vlkovyje musela být poblíž města Jaroměře a že se tedy lze domnívat, že jde o pozdější naši a touž ves Vlková a Vlkov, že tedy lokality Vlkovyje, Vlková i Vlkov jsou totožné. Je-li naše hypotéza správná, může si obec Vlkov u Jaroměře, někdejší Vlkovyje a Vlková, připomenout v únoru 1999 celkem 770 let od první historické zmínky o vsi Vlkov u Jaroměře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.