Řezbář Jan Švadlenka vytvořil monumentální sochu kašpara na vlkovské návsi. S výškou 2,85 m je největším kašparem v České republice. Rodina Hladečkových otevřela pro veřejnost ve své zahradě polygonální stodolu z roku 1783.

Hledat firmy v obci Vlkov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 601 firem

V Kopečku 86/11, Hradec Králové12,18 km

Československé armády 295/23, Hradec Králové12,18 km

Dukelská třída 1354/12, Pražské Předměstí, Hradec Králové12,20 km

Velké náměstí 151/10, Hradec Králové12,20 km

Zámostí 683/3, Malšovice, Hradec Králové12,21 km

Choustníkovo Hradiště č. 8912,23 km

Československé armády 287/19, Hradec Králové12,23 km

Dukelská třída 1713/7, Pražské Předměstí, Hradec Králové12,23 km

Rokitanského 169/3, Hradec Králové12,24 km

Švehlova 308/5, Hradec Králové12,27 km

Chelčického 1054/15, Pražské Předměstí, Hradec Králové12,29 km

Karla Hynka Máchy 747/9, Hradec Králové12,30 km

Riegrovo náměstí 1494/4, Pražské Předměstí, Hradec Králové12,30 km

Velké náměstí 37/46, Hradec Králové12,32 km

Rokitanského 62/26, Hradec Králové12,34 km

Rokitanského 62/26, Hradec Králové12,34 km

Rokitanského 62/26, Hradec Králové12,34 km

Komenského 264/5, Hradec Králové12,34 km

Úprkova 13/30, Malšovice, Hradec Králové12,34 km

Gočárova třída 516/18, Hradec Králové12,34 km

Historie obce Vlkov celá historie

Vesnice Vlkov vznikla asi ve 12. - 13. století na návrší v lese Rasošky na levém břehu řeky Labe v době tzv. velké kolonizace, tj. osídlování lesů, přeměny lesní půdy, kdy povolaní kolonisté lesy žďářili (vypalovali), mýtili, klučili a přeměňovali na zemědělskou půdu, pastviny a pole. Na nových pozemcích zakládali nová města a vesnice.

Voda a úrodná půda se staly základem zdejšího zemědělství. První písemná zmínka o někdejší vsi Vlkovyje je v poněkud pochybné listině z 6. února 1228, resp. z roku 1229 (RMB I, 337, č. 725; CDB II, 328, č.324), v níž český král Přemysl Otakar I. (1197-1230) schvaluje a rozmnožuje majetek a práva kláštera v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. V latinsky psaném pergamenu se doslovně praví: „Matheus coquus noster Wilcowiczie [Wilcowigie] de nostra licencia addidit”, což se dá do češtiny přeložit, že „náš kuchař Matouš (Matheus) z mé vůle přidal (asi ves) Wilkowiczie(!) (Vilkoviczije), tedy Vlkovyje, klášteru v Opatovicích.” Historikové (A. Sedláček, Fr. Roubík) si nevěděli rady s bližší lokalizací. V Libri erectionum (V, 721) se k 16. 12. 1406 uvádějí in Lyssowecz (asi Lejšovka), Mezericz (Meziříčí), Wilkowygiech (asi Vlkovyje). Ale ještě v listině z 5. října 1448, kdy purkmistr, konšelé i celá obec města Jaroměře se poddávají Jiříkovi z Kunštátu, slibujíce mu i jeho potomkům věrnost a oddanost, je mj. zmínka o páté louce „pod Vlkovyji” (AČ 15, 1896, s.204). Z kontextu lze usuzovat, že louka pod vsí Vlkovyje musela být poblíž města Jaroměře a že se tedy lze domnívat, že jde o pozdější naši a touž ves Vlková a Vlkov, že tedy lokality Vlkovyje, Vlková i Vlkov jsou totožné. Je-li naše hypotéza správná, může si obec Vlkov u Jaroměře, někdejší Vlkovyje a Vlková, připomenout v únoru 1999 celkem 770 let od první historické zmínky o vsi Vlkov u Jaroměře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.