Řezbář Jan Švadlenka vytvořil monumentální sochu kašpara na vlkovské návsi. S výškou 2,85 m je největším kašparem v České republice. Rodina Hladečkových otevřela pro veřejnost ve své zahradě polygonální stodolu z roku 1783.

Hledat firmy v obci Vlkov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 601 firem

Na Okrouhlíku 1681/28, Pražské Předměstí, Hradec Králové11,86 km

Resslova 1281/8, Hradec Králové11,87 km

Wonkova 432/1b, Hradec Králové11,89 km

Vocelova 1334/9, Pražské Předměstí, Hradec Králové11,92 km

Československé armády 216/41, Hradec Králové11,94 km

K Dolíkám 830, Svobodné Dvory, Hradec Králové11,97 km

Karla Čapka 1731/7a, Pražské Předměstí, Hradec Králové11,97 km

Za Škodovkou 305/5, Kukleny, Hradec Králové12,00 km

Dlouhá 101/13, Hradec Králové12,03 km

Dlouhá 211/10, Hradec Králové12,05 km

Drtinova 175/2, Plotiště nad Labem, Hradec Králové12,06 km

Na Hradě 91/3, Hradec Králové12,08 km

Československé armády 300/22, Hradec Králové12,08 km

Hořická 23/13, Pražské Předměstí, Hradec Králové12,10 km

Na Hradě 90/2, Hradec Králové12,11 km

Nezvalova 265/15, Hradec Králové12,11 km

Špitálská 183/2, Hradec Králové12,13 km

Říkov č. 26512,14 km

Chelčického 1640/1, Pražské Předměstí, Hradec Králové12,15 km

Komenského 234/6, Hradec Králové12,17 km

Historie obce Vlkov celá historie

Vesnice Vlkov vznikla asi ve 12. - 13. století na návrší v lese Rasošky na levém břehu řeky Labe v době tzv. velké kolonizace, tj. osídlování lesů, přeměny lesní půdy, kdy povolaní kolonisté lesy žďářili (vypalovali), mýtili, klučili a přeměňovali na zemědělskou půdu, pastviny a pole. Na nových pozemcích zakládali nová města a vesnice.

Voda a úrodná půda se staly základem zdejšího zemědělství. První písemná zmínka o někdejší vsi Vlkovyje je v poněkud pochybné listině z 6. února 1228, resp. z roku 1229 (RMB I, 337, č. 725; CDB II, 328, č.324), v níž český král Přemysl Otakar I. (1197-1230) schvaluje a rozmnožuje majetek a práva kláštera v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. V latinsky psaném pergamenu se doslovně praví: „Matheus coquus noster Wilcowiczie [Wilcowigie] de nostra licencia addidit”, což se dá do češtiny přeložit, že „náš kuchař Matouš (Matheus) z mé vůle přidal (asi ves) Wilkowiczie(!) (Vilkoviczije), tedy Vlkovyje, klášteru v Opatovicích.” Historikové (A. Sedláček, Fr. Roubík) si nevěděli rady s bližší lokalizací. V Libri erectionum (V, 721) se k 16. 12. 1406 uvádějí in Lyssowecz (asi Lejšovka), Mezericz (Meziříčí), Wilkowygiech (asi Vlkovyje). Ale ještě v listině z 5. října 1448, kdy purkmistr, konšelé i celá obec města Jaroměře se poddávají Jiříkovi z Kunštátu, slibujíce mu i jeho potomkům věrnost a oddanost, je mj. zmínka o páté louce „pod Vlkovyji” (AČ 15, 1896, s.204). Z kontextu lze usuzovat, že louka pod vsí Vlkovyje musela být poblíž města Jaroměře a že se tedy lze domnívat, že jde o pozdější naši a touž ves Vlková a Vlkov, že tedy lokality Vlkovyje, Vlková i Vlkov jsou totožné. Je-li naše hypotéza správná, může si obec Vlkov u Jaroměře, někdejší Vlkovyje a Vlková, připomenout v únoru 1999 celkem 770 let od první historické zmínky o vsi Vlkov u Jaroměře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.