Štěkeň

V roce 1784 byla Štěkeň povýšena na městys. Bylo zde mnoho známých osobností , mezi nimiž nejslavnější byla 8 denní návštěva císaře Františka Josefa I. Po vzniku republiky byl v rámci první pozemkové reformy velkostatek podle záborového zákona z 15.dubna 1919 rozparcelován. A to jako na prvním šlechtickém majetku byla provedena pozemková reforma v vzniklé České republice. Poté zámek získal výměnou za areál na pražské Malé Straně řád IBMV (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud.

Historie vzniku názvu obce

Jméno je odvozeno od mužského jména Sčeken. Kratší tvar Sček (psáno Scek), je doložen k roku 1052. Tvar jména zněl původně Sčken, psáno Sczken neb Sczeken (r. 1318), jednou i Czeken (r. 1344). Mimo to se vyskytoval i vedlejší tvar Štěkna, psáno Czekna (r. 1331) nebo Sczekna (r. 1337). Od roku 1353 se již psalo “ze Štěkně”. Tvar Sčekna se čte ještě roku 1398.

Štěkeň a její osídlení

Jak je uvedeno v historických spisech , první zmínky o tvrzi, která byla postavena na místě nynějšího barokního zámku jsou ze začátku 14.století. Historický výzkum ukázal, že osídlení bylo mnohem starší. Když vynecháme osídlení Slovany, jsou tu také zmínky ze starší doby kamenné. Již v raných dobách lidstva získal obchod značný vliv na rozvoj lidí. A tehdejším platidlem bylo zlato. A protože se v okolí Štěkně vyskytovali bohatá naleziště zlata, byl tento kraj již záhy osídlen Kelty. Ti zde budovali svoje sídla a těžili zlato. Mezi nejznámější naleziště zlata patří Modlešovické naleziště ( asi 1.5 km od Štěkně) a naleziště u Starých Kestřan . Musíme si uvědomit, že tehdejší řeka Otava nebyla (relativně) klidná řeka. V jarních obdobích tehdy zaplavovala rozsáhlé okolí. Proto se uchylovali tehdejší lidé do výše položených míst (např. okolí Štěkně). Proto je zde mimo jiných keltských pozůstatků i známé keltské pohřebiště u Přeštovic (asi 1 km od Štěkně).

Škola

předpokládá se, že škola ve Štěkni byla již v roce 1384. Potvrzuje to Nadání Mikuláše z Janovic a Vimperka , který hovoří o faráři, kaplanu a dvou "zpěvácích" . Pod pojmem "zpěvák" se tehdy rozumělo kantor. jiné staré podání vypravuje o škole bratrské ve Štěkni. Katolická protireformace po Bílé hoře zlikvidovala nejen bratry ale i školu. Dalších sto let škola ve Štěkni nebyla. první zmínky o škole tedy pocházejí z roku 1741, kdy učil ve Štěkni na jednotřídce v domě č.p. 66 (staré číslo) Vojtěch Pokorný. U učitelství vydržel 41 let. po něm přišel Jan Potřebný (učil 35 let) a Antonín Potřebný (učil 55 let). Výnosem c.k. Zemské školní rady ze dne 29.března 1871 byl jmenován na obecné škole ve Štěkni František Jílek a dalším výnosem z 21.října 1871 byl jmenován řídícím učitelem. František Jílek založil roku 1870 školní kroniku. další z učitelů který zde učil je Antonín Kubeš, u kterého prožil svých prvních pět let Josef Skupa . deset let zde učil Jan Jirka, který učil také mladého Františka Spilku hru na housle. od roku 1919 na pětitřídé škole ve Štěkni konal funkci ředitele otec Bohumila Ullrycha . délka novodobého školství ve Štěkni je 259 let. Od roku 1741 do roku 2000. v roce 1923 v obci byla zřízena Živnostenská škola pokračovací a měla dva ročníky. od 1.září 1939 zde byla zřízena měšťanská škola a začalo se učit ve dvou ročnících. soukromá škola cizích jazyků a hudby existovala v obci od roku 1922 do roku 1949. Vyučováno v zámku v Ústavu anglických pannen. v roce 1881 začala přestavba školy a trvala 3 roky. výstavba nové školní budovy v letech 1951-52. dne 27.května 1951 byl slavnostně položen základní kámen. k součásti školy patří tělocvična, sportovní areál, mateřská školka (samostatná budova) a společná jídelna.