Obec Vinařice se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 9 km jižně od Berouna.

Hledat firmy v obci Vinařice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 992 firem

Lidická 384, Dobříš13,28 km

28. října 66, Dobříš13,39 km

V Chaloupkách 60, Vysoký Újezd13,41 km

Pražská 112, Dobříš13,46 km

náměstí Komenského 536, Dobříš13,52 km

Vysoký Újezd č. 5813,65 km

Za Poštou 1660, Dobříš13,69 km

Nižbor č. 7113,78 km

Pražská 746, Dobřichovice14,02 km

Pražská 586, Dobřichovice14,19 km

Stará Huť č. 514,23 km

K Nemocnici 1106/14, Hořovice14,35 km

Tovární 220, Žebrák14,85 km

Klostermannova 814/10, Hořovice14,87 km

Mezouň č. 214,97 km

Nová Ves pod Pleší č. 11014,99 km

Královky 197, Jince15,00 km

Pražská 988/35, Hořovice15,06 km

Za Dálnicí 601, Žebrák15,07 km

Jiráskova 602/3, Hořovice15,13 km

Historie obce Vinařice celá historie

První zmínka o Vinařicích je v zakládací listině Vyšehradského kostela a panství z roku 1088, které mělo mimo jiných osad i naši obec. V této listině je zmiňován poddaný Sveboš z Vinařic s dětmi Bathem, Děvanem a Miřenou. V této době vládl naší zemi Vratislav II s chotí Adelaidou Uherskou, později Svatavou Polskou.

Další zmínkou je písemná zpráva z roku 1170, kdy syn Vladislava Vojslav věnoval zboží Bykoš pražskému biskupovi Častovi a kde jsou jmenováni jako svědci Střezivoj z Chlustiny a a Všebor z Vinařic.

Z vladyk zdejších se r. 1382 nejdříve připomíná Oldřich řečený Slepec z Vinařic, ten byl na tvrzi vinařické v letech 1382 - 86, zboží to mu daroval Václav IV. Oldřich toto zboží prodal Anežce z Drulic, ale jen část, protože v letech 1386-1391 je tu na tvrzi i Zachař z Vinařic, který prodal nějaké dědictví kapitule kostela pražského, býval místopurkrabím Pražského hradu. Později se na poplužním dvoře ve Vinařicích připomíná Pech. Tento Pech na poplužním dvoře i s jeho příslušenstvím vázl s dluhem v Berouně na kostele Blahoslavené Panny Marie, výročním platem 30 kop grošů. Protože nemohl toto břemeno vyplatit, byl nucen r. 1406 odprodat plat na svém dvoře jmenovanému klášteru.

Ve Vinařicích měl v ten čas dědiny také Zdeněk Chajna, po jehož smrti r. 1417 padly tyto na krále Václava IV., jenž je daroval pak Chvalovi z Doker. V tomto období se také připomíná Habart v Vinařic, odjinud z Litohlav, který si přikoupil k tomuto zboží, jež držel, část vsi a tvrz, a v roce 1413 ještě statek Poříčí. Po jeho smrti někdy okolo roku 1437 tu zůstavil nezletilé sirotky. Jeho zboží, tvrz, dvůr a část vsi, najal si Hovorka ze Želkovic od poručníků sirotků na 3 roky. Za těchto držitelů naší obce probíhaly v českých zemích historické události, o nich se nedochovaly žádné zprávy jedná se zejména o období husitských válek (1419 - 1436. V roce 1444 měl v držení část Vinařic, která se tehdy nazývala Vinařičky, Jan Sláma z Bítova. Pak se na tvrzi i dvoře střídali majitelé i nájemci, pro rozvláčnost těchto majitelů uvedeme jen několik jmen - Anna z Pernova, Valkoun, Habart z Vinařic, Václav Matras, po kterém dědil Václav Žďárský z Chrastu, ten to odkázal Adamovi a Šebestiánovi Vikhartům ze Šanova na Smoleticích, který prodal část zboží Vinařic s částí Bykoše, Koněprus a Rájova Václavu Vratislavovi z Mitrovic a Vinařice zůstaly skoro celé století (1593-1648) v držení těchto majitelů. V roce 1648 prodal část Vinařic zákonný dědic Zdeněk Eusebius z Mitrovic Jar. Kuňatovi, hraběti z Bubna a Litic, který byl majitelem Litně, jeden díl Vinařic tedy od toho roku patřil až do roku 1709 k Litni (hrabě z Bubna) a druhý díl ke Všeradicům (Mitrovicům).

Jar. Kuňata, hrabě z Bubna, prodal r. 1680 židům v Litni místo pro hřitov.

Z kupní smlouvy se dozvídáme, že Vinařice se dostaly zástavou do rukou lichvářských rytířů", kteří pak museli r. 1711 prodat Vinařice panství Suchomastskému, panu Kazimírovi Ferdinandovi, hraběti z Kupperwaldu, který byl v ten čas královským hejtmanem kraje podbrdského.

V kronice máme celý opis kupní smlouvy, kde jsou zmiňováni pánové rytíř František Teofil Kleo z Roudné a na Kovanicích a pan František Ignác Zumsaude ze Saudberka, kde byl emeritním kancléřem a přísedícím arcibiskupské konzistoře.

Berní rula z roku 1654 nám dává přehled o tom, která část Vinařic se svými poddanými patřila do Všeradic a která část do suchomastského panství. Berní rula je psána česky, ale Tereziánský katastr, který upřesňuje pozdější přehled, je zcela německý. Z uvedeného je zcela zřejmé, že obec Vinařická celé století, až do zrušení roboty, patřila vždy dvěma pánům.

Z této doby se zachovaly i dva obecní spisy, ze kterých se dozvídáme, že dle rozdělení panství a katastru, měla naše obec i dva rychtáře. Prvně jmenovanými rychtáři byli:

pro stranu všeradickou Jan Frič, hořejší č. 2 nebo 36, starším obecním radním Bartoloměj Frič, dolejší č. 21.

na straně suchomastské byl rychtářem Matěj Duchoň č. 25, starším obecním radním Jiří Přibil, čp. 20.

Stalo se tak v roce 1777, za vlády Marie Terezie, císaře římského. Je přirozené, že kostelem a hřbitovem patřily Vinařice Všeradicům a Litni a po prodeji části Litně do suchomastského panství patřily celé Všeradicům, tedy i matriky a přehledy o narození, oddání i smrti jsou takto vedeny.

Berní rula nám dává přehledy i o majetku robotníků. Od roku 1649 se začaly psát matriky a tím se zvětšil přehled o lidech žijících v obci. S rokem 1848 přišlo zrušení roboty, když předtím Josef II r. 1781 zrušil nevolnictví. Víme, že v roce 1848 bylo celé Podbrdsko hodně revoluční, a tak 14.6.1848 vyjely podbrdské gardy k revoluční Praze. Touto nezapomenutelnou dobou končí "staré" dějiny naší obce a začínají se psát dějiny "nové", které byly mnohdy více kruté než století předtím. Přišla I. světová válka, následně německá okupace a únor 1948.

Nezapomeňme, že dějiny pro příští generace vytváříme nyní i my. A budou to naši potomci, kteří budou hodnotit naši práci, názory a vše, co jsme pro naši obec a její budoucnost vykonali.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.