Vídeň

Místní jména vznikla převážně již za dob počáteční kolonizace tohoto kraje. Mnohá z nich byla postupem doby upravována a pozměňována. Často se tato jména odvozovala od přírodního prostředí, terénu a pod. Tak například můžeme uvést Bory, Olší, Ořechov, Loučky, Meziříčí, Záblatí a tak dále. Jiná jména vznikla zase podle hradů, tvrzí, dvorů.

Tak nějak podobně tomu patrně bylo i u obce Vídně, s tím rozdílem, že může jít o název převzatý z němčiny a počeštěný. V německém slovníku najdeme slovo Weiden, což znamená v češtině pasení, pásti, nebo také pastvina. Z toho bychom mohli usuzovat, že šlo původně o německý název, což by ukazovalo na velké staří tohoto jména, nebo nějaký pozdější obecný německý vliv v tomto prostoru.

Věc není však tak jednoduchá a jsou tu k zamyšlení ještě jiné pozoruhodnosti., které nelze při hledání původu jména pominout. Na staré i nové pečeti obce Vídně je ve znaku svatoštěpánská věž v rakouské Vídni. Je možné, že některý ze zakladatelů obce měl nějaké rodové nebo jiné vazby na zmíněnou rakouskou Vídeň. Přesto se nedomníváme, že naše Vídeň dostala jméno přenesením z Vídně rakouské.

Nahlédnutím do II. Svazku „Místní jména na Moravě a Slezku“ se dovídáme, že na území našeho státu byla ještě jedna ves toho jména a to u Znojma. Vznikla před rokem 1499 a v r. 1524 je uváděna již jako pustá a přifařená do Oleskovic. Dále čteme:“ Jméno nevzniklo přenesením názvu cís. Vídeň, něm. Wien. Jeho původ může být od staroslavného VIDĚTI.“