Větřkovice

Těchto 6 případů chtěl probošt vždy soudit osobně.

Z listiny je zřejmo, že původní název nepochází ani od jména zakladatele (probošta Vlka) ani lokátora (osídlovatele Waltera), jak bývalo tehdejším zvykem, ale na počest olomouckého kanovníka Dětřicha z Fulštejna.

V soudních listinách se psalo o Jetřichovicích.Nejstarší matrika březovská píše Větřichovicích, což přešlo později na Větřkovice.LIstina nám také ukazuje jak jednoduše a pevně byl vydán řád nově vzniklé obci.

Osvobození od daní v době zakládání bylo rozumné opatření.Ve skutečnosti to byla náhrada za těžkou práci při vyklučování pralesa.Osídlenci ani neměli z čeho platit, dokud neměli pole a úrodu.Přijeli na vozech zakrytých plachtami, v nich bydleli, dokud si nepostavili srub na svém přiděleném pozemku.

Pak se postupně zakusovali do lesa a stavěli dům, chlévy, stodoly apod.

Lokátoři i osadníci byli většinou pozýváni z Německa.Větřkovický Walter byl zřejmě také Němec, ale našlo se dosti českých osídlenců, protože dle urbáře z r. 1574 bylo mezi 44 majiteli gruntů jen 7 německých rodin.Vždy zde převládalo české obyvatelstvo.

Původně tedy od r. 1298 patřily Větřkovice k proboštství Benediktinskému v Březové.Později přešly pod panství Hradce nad Moravicí.Ve 14. a 15. století vykonávali na hradě vojenskou službu manové z okolních vesnic, i z Větřkovic.Další listiny hovoří o privilegiích hradeckých knížat Viktorina (syna Jiřího z Poděbrad) z r. 1482 a Kazimíra, resp. krále Ludvíka z r. 1525.V r. 1700 dostaly Větřkovice svou pečeť jako ostatní vesnice panství hradeckého.Na pečeti byl znak - muž s kosou - byl to příznačný znak pro toto území, kde bylo vždy hlavní obživou zemědělství a chov dobytka.

Hradecké panství končí v r. 1945.