Věteřov

Za malé předhradí se považuje rozšířený val na jihovýchodě. V roce 1923 zde bylo při archeologických vykopávkách nalezeno rytířské brnění, zbraně a další drobnosti.

S kopcem zvaným Vala je spojena ještě jedna důležitá historická skutečnost a to působení náboženské sekty novokřtěnců nazývaných Habáni. Žili v ideálním společenství – měli všechno společné (i dům) a jejich název zřejmě pochází právě z německého Haus-haben (míti dům). Habáni byli výbornými zahradníky, štěpaři, sadaři, hospodáři i řemeslníky ale hlavně hrnčíři. Nálezy kvalitních krásně malovaných keramických výrobků podaly hlavní důkaz o jejich řemeslné vyspělosti a přispěly k potvrzení existence „věteřovské kultury“.

Lidé ve Věteřově měli odpradávna jako hlavní zdroj obživy zemědělství – úrodná půda činí téměř 60 % výměry celého katastru, les pak zabírá necelou třetinu této plochy. Na nejstarší zachovalé pečeti obce Věteřova z roku 1714 jsou symboly radlice a krojidla dokládající, že obec byla v té době zemědělskou a sadařskou vesnicí. V katastru obce existovala v místě dodnes nazývaném „U cihelny“ kruhová cihelna, založená v roce 1913 Václavem Uhýrkem. Zrušena byla v roce 1950, když se přes veškeré úsilí nepodařilo oživit klesající výrobu. K výrobě cihel byla prováděna těžba hlíny v místě cihelny – dodnes sem stále jezdí hrnčíři, kteří používají tuto hlínu jako nezbytnou a ničím jiným nenahraditelnou přísadu pro přípravu suroviny k výrobě svých uměleckých děl.

Nedaleko Bílé kapličky stával také větrný mlýn vlastněný Josefem Naizrem, tento byl zrušen roku 1927.

V obci Věteřov se každoročně pořádají malé a velké hody.

Cyrilometodějské (tzv. "malé") hody, se slaví při příležitosti svátku patronů místního kostela. V letech zejména před druhou světovou válkou byly tyto oslavy doprovázeny velkými poutěmi za účasti až 3.000 poutníků ze širokého okolí – vynahrazovali si tak dalekou pouť na Velehrad a proto se věteřovskému kostelu říká „Malý Velehrad“.

Od roku 2000 se také stalo tradicí, že je Věteřov pravidelnou zastávkou poutníků na trase jednoho z proudu celostátní akce Pěší pouť na Velehrad, která se koná v druhé polovině srpna.

Velké hody se slaví na památku dne vysvěcení místního kostela ve Věteřově (26.října 1902) pravidelně poslední říjnový víkend.

Počet trvale obydlených domů se pohybuje kolem 160.

K významným budovám v obci patří kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1902, secesní fara z roku 1908 a budova školy postavená v roce 1950.

Výraznou lokalitou katastru je nejvyšší kopec v okolí, zvaný „Babí lom“ s nadmořskou výškou 417 m.

Z lidových řemesel charakterizujících Věteřov stojí za povšimnutí pletení ošatek-slaměnek nazývaných také „věteřovský porculán“, který obec proslavil v širokém okolí. Ve 30. letech (hospodářská krize) je pletly téměř v každém domě.