Veselí

V r. 1536 se v názvu Veselí poprvé objevuje přívlastek "odrané". Proč? V 15. a první polovině 16. století bylo Veselí celé součástí choltického panství. Jeho majitelé se často střídali. V r. 1532 byl majitelem části choltického panství s Veselím Pavel Choltický z Újezda. Hodně se zadlužil a na úhradu svých dluhů použil mimo jiné také Veselí. První část dlužné částky tvořily tři grunty, které se v r. 1559 vrátily do choltického panství. Druhou, větší část Veselí získali věřitelé. V roce 1536 se tato část Veselí dostává do držení bratrů Jindřicha a Petra z Dobřenic. Ti nedostávají Veselí celé, ale ochuzené - odrané o zmíněné tři grunty.

První zmínka o tvrzi se objevuje v souvislosti se Zdeňkem starším z Dobřenic (zakoupil "ves Veselí Odrané s dvory kmetcími, rybníky, robotami, poustkou václavíkovskou a krčmou" za 750 grošů). V r. 1602 Zdeněk starší z Dobřenic a jeho syn Petr starší Dobřenský z Dobřenic prodává 28. února 1613 Veselí Marušce Dobřenské z Dubna - současné majitelce valského statku. Tuto část Veselí kupuje 13. prosince 1703 Romedius František, hrabě z Thunů v Cholticích, a po dlouhých 171 letech je Veselí opět spojeno v jeden celek. Až do moderní doby je v majetku choltického panství Thunů.

Vraťme se ale ještě o několik desetiletí zpět - do období třicetileté války (1618 - 1648). Vojsko - jak nepřátelské tak císařské se zde ubytovávalo, násilím potraviny a krmení pro koně vymáhalo, loupilo a pálilo. Lidé se před nimi schovávali nebo utíkali. Zaniklo mnoho vesnic - v okolí nejblíže Lepějovice a Nezchleby. Veselí mělo po třicetileté válce pouze 22 obyvatel.

Koncem 18. století se malé obce z nařízení úřadů spojovaly v tzv. berní obce s voleným rychtářem a konšely. Takovou politickou obcí s rychtou se pro okolní obce Valy, Klenovka a Štěpánov stalo Veselí. Valy se osamostatnily v r. 1902, svazek s Klenovkou a Štěpánovem přetrval až do r. 1913.

V r. 1821 má Veselí již 40 popisných čísel. Bydlí v nich 54 rodiny - 273 obyvatelé. Roku 1825 byla v obci na hrázi rybníka Návesníka postavena kaplička.

V čase francouzké revoluce r. 1848 byla v Cholticích zřízena národní garda, jejímiž členy bylo i 7 občanů Veselí. Choltická garda s Veseláky do žádných revolučních akcí nezasáhla a v r. 1851 byla rozpuštěna. V r. 1848 také choltický hrabě stavěl novou silnici z Choltic do Valů. Nová silnice měla vést z Choltic přes Veselí rovně po západním břehu rybníka Návesníka, ale vzhledem k vejsadní hospodě v č. 5, které by se tak vyhnula se stavělo po východním břehu, a proto ty zatáčky kolem Návesníka.

V roce 1866 zažilo Veselí velké pozdvižení. Rakousko-Uhersko ve válce s Pruskem prohrálo bitvu u Hradce Králové (3. července 1866). Přes Veselí směrem na Moravu přes valský brod na Labi táhlo poražené rakouské vojsko. V sousedních Valech se utábořil celý pruský pluk - část také ve Veselí. Vojáci spali po stodolách, kradli na polích brambory atd. Některým sedlákům vzali Prušáci koně a vozy. Naproti tomu někteří vojáci dávali našim lidem maso, takovou vzácnost jako kávu a tehdy zcela neznámou rýži.

V roce 1868 začal choltický hrabě Thun se stavbou cukrovaru (v okolí se hojně pěstovala řepa). V letech 1881 a 1882 se stavěla kolem Veselí lokální železniční trať z Přelouče k choltickému cukrovaru, dále do Heřmanova Městce směrem do Železných hor k Vápenému Podolu a do Práchovic. 18. 10. 1882 - po roce stavebních prací byla 23,6 km dlouhá trať dána do provozu. Díky střetům zájmů hraběte Thuna, obcí a sedláků vznikla klikatina, jakou ji známe dodnes. Nutno podotknout, že ve Veselí zastávka vystavěna nebyla.

Kolem roku 1894 se v obci strojově vyráběly perleťové knoflíky. Tovaryšům a učedníkům se říkávalo "čamrdáři"

V lednu 1898 zakoupila obec od firmy Havelka a Mesz Praha za 750 zlatých novou hasičskou stříkačku. Téhož roku byla pro novou stříkačku vystavěna hasičská zbrojnice. Zároveň byl založen Hasičský sbor ve Veselí.

Na jaře r. 1902 bylo rozhodnuto postavit novou, zděnou kapličku. Na oltář byl použit základní kámen z původní kapličky z r. 1825. Slavnostní vysvěcení kaple se konalo téhož roku1902 o posvícení, poprvé konaném třetí neděli v září. Do té doby se posvícení ve Veselí drželo poslední naděli v říjnu. Změna termínu byla provedena na přání obyvatel obce. Důvod - v říjnu bývá moc práce a zima.

První roky XX. století přinášely významný technický pokrok, projevující se i na Veselí: r. 1903 - první jízdní kolo ve Veselí, r. 1904 - v srpnu projel Veselím první automobil, r. 1906 - při pohřbu byl na hřbitov do Lepějovic odvezen první zemřelý z Veselí pohřebním vozem, r. 1908 - první odstředivka na mléko a první gramofon (v hostinci), r. 1911 - při opravě silnice z Choltic do Valů byl poprvé použit parní válec a v obci poprvé použita mlátička poháněná benzínovým motorem. 13. května 1911 přeletěl nad Veselím první aeroplán řízený ing. Kašparem z Pardubic na Prahu.

Roku 1911 se provádí sčítání lidu a Veselí vykazuje 59 popisných čísel a 301 obyvatel. V tomto roce je Veselí převedeno pod poštovní úřad Choltice.

27. července 1914 - den poté, co Rakousko-Uhersko vypovědělo Srbsku válku, nastoupilo k 98. a 30. plukům do Vysokého Mýta 16 mužů rezervistů z Veselí. V prvním roce války nastoupilo k vojsku 42 mužů a hochů z naší obce.

8. listopadu 1917 obecní zastupitelstvo rozhodlo, že ve Veselí postaví školu.

Nadešel 28. říjem 1918. Rakousko-Uhersko kapitulovalo, byla vyhlášena samostatná Československá republika. Ve Veselí byla ten den většina občanů zaměstnána sklizní řepy a o vyhlášení samostatnosti se lidé dozvídali téhož dne večer, kdy se z pardubického lazaretu začali vracet do rodné obce vojáci. Radost ale kazil vysoký počet padlých a válečnými útrapami zemřelých mužů. Zrekapitulujme si: Z Veselí bylo v I. světové válce 75 mužů, z toho 15 jich skončilo v ruském zajetí. Padlo a zemřelo 13 příslušníků obce. Nejmladší 22 letý, nejstarší 46 letý. V legiích jsme měli 7 příslušníků obce.

Válka skončila, máme samostatnou republiku. V červnu r. 1919 probíhají v nové republice první volby do obecního zastupitelstva. Ve Veselí je zvoleno šest republikánů (agrárníků) a stejný počet národních sociálů.

2. ledna 1920 se ve Veselí začíná učit v sále místního hostince. Prvním učitelem se stává Josef Čech z Přelouče. Jeho zásluhou je v obci sehráno první ochotnické divadelní představení. Dal tím základ bohaté tradici ochotnického divadla v naší obci. V následujících letech jich bylo sehráno desítky. Veselští ochotníci, známí i v okolí, si troufli i na operety.

Sčítání lidu v únoru 1921- Veselí má v 59 číslech 293 obyvatele.

V září 1924 začal stavitel Netušil z Heřmanova Městce kopat základy pro novou školu. 23. srpna 1925 se ve Veselí otevírá nová jednotřídní škola. Od hostince, v jehož sále se děti učily pět a půl roku, šel průvod. V čele děti nesly symbolicky do nové školy tabuli, jednu lavici, obraz prezidenta T. G. Masaryka a transparent " S radostí do nové školy".

7. března 1926, při oslavě narozenin T.G.M. mají ve škole účastníci oslavy poprvé příležitost poslouchat z vypůjčeného radia přímý přenos koncertu.

V srpnu 1926 svolává Elektrárenský svaz občany a u příležitosti pokládání kabelu přes obec nabízí elektrifikaci obce. Je rozhodnuto akci odložit, protože finance občanů jsou zatíženy výstavbou školy.

V r. 1928 byl v obci ze sbírek občanů a rodáků, dále ze zisku divadelních ochotníků a nájmu za honitbu, postaven před školou památník padlým v I. světové válce. Slavnostní odhalení se konalo 16. září za velké návštěvy, za přítomnosti četných legionářů, hasičů v uniformách a Jelínkovy dechovky.

1. prosince 1928 byl zrušen samostatný okres Přelouč a Veselí se stalo součástí okresu Pardubice.

30. prosince 1929 je kolaudována nová silnice do Klenovky.

K prosinci 1930 bylo ve Veselí napočítáno 344 obyvatel, ve výstavbě bylo číslo 71.

17. června 1931 koupil hostinský jako první veselák motocykl. 30. června 1931 v obci poprvé viděli biograf (kočovný). 26. dubna 1932 si řídící učitel koupil nové auto. Bylo to první osobní auto ve Veselí.

V r. 1934 začal tehdejší majitel historického hostince zaměstnávat lehká děvčata (číšnice) a několik následujících let hostinec slouží před obyvateli obce k různým neřestem. Scházejí se tu i "skořápkáři". V březnu 1935 okresní úřad zakázal obecnímu zastupitelstvu v této "vykřičené" hospodě schůzovat.

V r. 1936 - tři roky po nástupu Hitlera k moci v sousedním Německu je z obav před novým válečným konfliktem v obci založena civilní obrana (CO). Obec kupuje tři plynové masky, organizují se přednášky a cvičné letecké poplachy. Obec zpracovává ubytovací plán pro armádu.

Na prahu roku 1939, prvního roku II. světové války, má obec Veselí 76 popisných čísel, v nich v 82 rodinách 318 obyvatel.

Za zmínku stojí osud historického hostince, který nyní vlastní Hospodářská záložna v Přelouči. Poslednímu hostinskému byla odňata koncese, protože - cituji:"Ač upozorněn, předržoval v hostinci číšnice nevalné pověsti".

Přišel 15. březen 1939, hitlerovská vojska nás okupují. V odpoledních hodinách začínají Veselím projíždět německé vojenské motorizované kolony. Týž den kupuje historickou hospodu nový majitel a hned dostává od okresního úřadu koncesi k provozování hostinské živnosti.

První měsíce Protektorátu Böhmen und Mähren. Jsou zakládána Národní souručenství - jediná povolená politická organizace. Vzniká postupně i ve Veselí. Je zajímavé, že v prvních letech okupace se lidem na venkově nevede po hmotné stránce nijak zle. V obci se objevuje první traktor, zemědělci si pořizují nové stroje jako sečky, kultivátory, sekačky. Lidé dostavují rozestavěné domy, dokonce se začínají stavět nové od základů.

V prosinci 1939 je zvolen první výbor HC Veselí. Tím byl dán základ bohaté sportovní činnosti. Zásluhy o dobrou úroveň hokeje ve Veselí patří Oldřichu Tučkovi z Prahy, aktivnímu hráči hokejového studentského ligového týmu ČSAK Praha. Jezdil do Veselí k příbuzným a učil naše hochy abecedě hokejové techniky a taktiky.

20. června 1940 odesílá obecní zastupitelstvo žádost o zakoupení nové motorové stříkačky pro hasičský sbor. Je v ní mj. uvedeno, že obec má 80 čísel a 339 obyvatel. V lednu 1941 je koňským potahem přivezena přímo od výrobce ze Slatiňan nová motorová stříkačka.

V následujících letech odjíždějí někteří veselští občané na práci do Říše - většina z nich nuceně. Ve Velkoněmecké říši je po prohrané bitvě u Stalingradu smutek, ve Veselí se pilně pracuje na elektrifikaci. V květnu r. 1943 je spuštěn el. proud v jižní části obce, od 1. července je na elektrický proud napojena i severní část obce a celá elektrifikace je tak dokončena.

Ve Veselské škole je spuštěn obecní rozhlas se dvěma ampliony na střeše.

Píše se rok 1944. V nejbližším okolí se lidé stále častěji setkávají s uprchlými sovětskými zajatci a nosí jim do lesa jídlo.

Začátkem léta se naváží nástupní perón u železničního přejezdu na Lepějovskou. Veselí si vymohlo zřízení železniční zastávky.

Přichází rok 1945, konec II. světové války. Nutno konstatovat, že na rozdíl od I. světové války vyšlo Veselí z této války neobyčejně šťastně, bez jediné ztráty na lidských životech. Takových obcí nebylo mnoho.

Po skončení II. světové války se život v obnovené Československé republice pomalu vracel do normálních kolejí. Prezident Dr. Eduard Beneš se 16. kvetna 1945 vracel vlakem z Košic do Prahy. Kolem trati ho vítaly davy lidí, ve Valech bylo i hodně občanů z Veselí. Pan prezident jim zamával z okna.

15. června 1945 byla v obci založena mládežnická organizace Svaz České Mládaže (SČM). 23. července byl v obci založen Junák - skaut.

V roce 1946 byl do Veselí zaveden telefon. Jediný aparát byl umístěn do veřejné telefonní hovorny do hostince.

Po únoru 1948 byla ve státě - tzn. i ve Veselí zrušena dětská organizace Junáka. Všechny mládežnické organizace byly sjednoceny do SČM. Po květnových volbách je reorganizován MNV Veselí. Z MNV odešla většina členů, zastupujících čsl. stranu lidovou a národních socialistů.

Zatímco v zimě se ve Veselí stále hraje hokej, v letních měsících se provozuje především volejbal. Družstvo odbíjené se zúčastňovalo mnoha turnajů.

V r. 1952 byla přes naší obec poprvé vyasfaltována silnice.

Dne 26. listopadu 1953 byla na bázi hokejového družstva založena tělovýchovná jednota DSO Sokol. Ve stejném roce bylo založeno JZD. Vstoupili do něj téměř všichni drobní i větší zemědělci, někteří dobrovolně, jiní z nevyhnutelnosti.

Na prostranství před školou byla v r. 1965 brigádnicky vybudována nová požární zbrojnice. Stará byla v r. 1967 zlikvidována.

K 1. prosinci 1970 při sčítání lidu a domů má obec Veselí 336 obyvatel, 97 popisných čísel.

Na plenárním zasedání MNV byl pro nedostatek žáků schváleno od 1. září 1974 uzavření školy ve Veselí. Obec měla v r. 1975 99 popisných čísel a 328 obyvatel.

V roce 1978 se započalo s přípravami adaptace bývalé školy na mateřskou školku. 31. srpna 1980 byla slavnostně otevřana Mateřská škola.

V březnu 1984, při vypalování suché trávy kolem rybníka Horního chytlo suché rákosí a musel zasahovat městský požární sbor z Přelouče. Veselí vešlo do dějin jako obec, ve které schořel rybník...

Rybník uprostřed obce - Kuchyňka je již téměř zlikvidován zavážkou.

Zimní sezóna 1984-85 byla velmi úspěšná pro veselské hokejisty. HC Veselí se stal mistrem Okresu.

K 31. prosinci 1988 má obec 296 obyvatel. 19. ledna 1989 podnikli přítomní zástupci ONV na veřejném zasedání MNV druhý neúspěšný pokus o integraci obce Veselí s Cholticemi nebo Přeloučí. Listopadové události "sametové revoluce" se do života Veselí do konce roku nijak výrazně neprojevily.

V průběhu roku 1991 je místní hostinec bez hostinského, tudíž mimo provoz. Veselští řeší situaci pořízením výčepního pultu do hasičárny. V dubnu stejný občan jako posledně opět vypálil rybník Horní. V květnu je otevřena v novodobé historii první řemeslnická živnost ve Veselí - opravna obuvi.

V dubnu 1995 je OHES úředně zavřen náhradní šenk v hasičárně. Společenský život se přesunul do narychlo postaveného vojenského stanu a k čepování piva posloužila moštárna. Podle právě probíhajícího seriálu se tomuto občerstvovacímu stánku začalo v obci a okolí říkat M.A.S.H..

V červenci 1995 byl založen fotbalový klub FC M.A.S.H. Veselí.

3. srpna 1995 byla zahájena přístavba k hasičárně - nová společenská místnost - hospoda. Koncem srpna navštívila provizorní stánek M.A.S.H. opět pracovnice OHES a výsledkam byl přísný zákaz točit pivo kdekoliv v obci. Vydrželo to týden a točilo se opět. Tentokrát zasáhla ČOI a to už přestávala legrace. Byl vyhlášen "šibeniční" termín kolaudace přístavby k hasičárně 15. prosinec. Finiš byl impozantní a úkol splněn. Slavnostní otevření Hostince M.A.S.H se konalo 22. prosince 1995 za účasti hostů a hudby - 141 den od kopnutí do země!

Každý rok se zástupci obce účastní setkání obcí Veselí. Ve dnech 17. - 18. srpna 1996 se toto setkání uskutečnilo v naší obci. Při této příležitosti byla vydána kniha VESELÍ 1401 - 1995.Na podzim tohoto roku byla dokončena telefonizace Veselí, konečně si mohl každý pořídit telefon - do té doby věc nevídaná (na zřízení telefonní přípojky se do té doby čekalo několik let).

Na jaře roku 1997 se začíná stavět plynová přípojka do Veselí, na podzim téhož roku - přesně 21. října 1997 je plynofikace obce dokončena a kolaudována. Po telefonech další významná událost

Přichází rok 1998 a s ním další "rána" pro veselské ulice a chodníky - začíná se s výstavbou vodovodu. Dokončen je na jaře 1999 a z Veselí se za posledních několik málo let stala moderní obec - máme obchod, restauraci, vodovod, kanalizaci, plyn, telefony, hokejové i fotbalové mužstvo, autobusové i vlakové spojení s okresním městem - málokterá obec v okolí se tím může pochlubit.

V roce 2000 jsou opraveny fasády a střechy na domech, které jsou ve vlastnictví obce, začínají přípravy na červen 2001 - oslavy 600 let vzniku Veselí.