Obec Veselé se rozprostírá podél levého i pravého břehu potoka Bystrá, mezi městy Česká Kamenice a Benešov nad Ploučnicí. Nachází se v Ústeckém kraji, v jihovýchodní části okresu Děčín v Habartické kotlině (ve výšce 260 - 290 m n. m.).

Hledat firmy v obci Veselé, část obce Veselé
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 341 firem

Východní 2269, Varnsdorf23,15 km

Dolní nábřeží 3139, Varnsdorf23,38 km

Ostrov 12, Tisá23,42 km

Rozcestí 798/9, Krásné Březno, Ústí nad Labem23,52 km

Neštěmická 787/38, Krásné Březno, Ústí nad Labem23,62 km

Provodín č. 16523,70 km

Heřmanice v Podještědí č. 280, Jablonné v Podještědí23,88 km

Libouchec č. 40124,23 km

Liběšice č. 17024,24 km

Nový svět 100/52, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,34 km

Podmokelská 51/30, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,43 km

Liběšice č. 19924,47 km

Čelakovského 250/5, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,55 km

Liběšice č. 13324,61 km

Krčínova 801/6, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,76 km

Přístavní 432/8, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,82 km

Přístavní 432/8, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,82 km

Přístavní 432/8, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,82 km

Přemyslovců 653/24, Krásné Březno, Ústí nad Labem24,92 km

17. listopadu 1033, Šluknov25,13 km

Historie obce Veselé celá historie

Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce. Budou zmíněny především ty skutečnosti, které mohou být pro výběr heraldických figur do znaku obce inspirující. Obec Veselé je dnes tvořena dvěma částmi Veselé a Veselíčko (1. díl). Jména jsou novodobá a původně zněla Freudenberg a Freudenheim (lid. Freudenděrfel). Veselé se v písemných historických pramenech poprvé připomíná v roce 1381 v zápise městské knihy v České Kamenici. Z historických souvislostí lze dovodit, že počátky historie vsi Veselé jsou spojené se šlechtickým statkem v Markvarticích. Sledování historie Veselé není jednoduché a naráží na skutečnost, že ves byla současně držena několika vlastníky a obvykle ve spojení s rozdělením sousedních Markvartic až na tři díly s třemi tvrzemi a s třemi různými majiteli.

Po Markvarticích se v roce 1281 psal Jan z Michalovic, příslušník významného českého panského rodu a příbuzný pánů z Vartenberka, z Lemberka a z Valdštejna, purkrabí královského hradu v Děčíně, lenní držitel a pak i vlastník hradu Scharfenstein (Ostrý), měst Benešov (nad Ploučnicí) a Kamenice (Česká), držitel hradu Děvín a jihočeského panství Velešín. Hrad Ostrý s Benešovem a Kamenicí drželi potomci Jana z Michalovic do roku 1406, kdy Jan zv. starší z Michalovic a na Bezdězi vše prodal Hynkovi Berkovi z Dubé a na Honšteině (v Horní Lužici, dnes Sasko). V té době byly Markvartice rozděleny na dva samostatné statky s tvrzemi v dolní a horní části. Tyto statky byly z osterského panství zřejmě vyděleny pány z Michalovic a obsazeny jako výsluha jejich purkrabími. Dolní markvartická tvrz byla v roce 1423 držena Přibíkem Blektou z Útěchovic a jeho potomci zde byli až do 16. století.

Majitelem horní tvrze v Markvarticích byl v roce 1428 Jan z Lutic, který toho roku podával kněze k markvartickému farnímu kostelu sv. Martina. V první polovině 16. století se synové Jiřího z Lutic dělili o otcovský majetek tak, že Kryštof obdržel díl Markvartic, Kerhartice (Gerstdorf) a k tomu 13 osedlých ve Veselé. Ve Veselé měl také svůj díl Kryštofův bratr Bedřich. Ten společně s dalším z bratrů Zikmundem přijal v letech 1548 - 1549 od bezdětného Kryštofa jeho díl.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.