Hledat firmy v obci Verměřovice, část obce Verměřovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 421 firem

Václavské náměstí 50, Letohrad5,82 km

Václavské náměstí 10, Letohrad5,85 km

Nekoř č. 1396,03 km

Komenského 216, Letohrad6,19 km

Na Stráni 785, Letohrad6,40 km

Komenského 472, Letohrad6,42 km

Nekoř č. 296,77 km

Nekoř č. 2816,91 km

Výprachtice č. 2887,54 km

Těchonín č. 1767,68 km

Nekoř č. 297,94 km

Orličky č. 1168,08 km

Lanšperk č. 29, Dolní Dobrouč8,37 km

Ostrov č. 768,54 km

Písečná č. 1368,92 km

Líšnice č. 2048,97 km

Obora 540, Ostrovské Předměstí, Lanškroun9,42 km

Králická 1007, Žichlínské Předměstí, Lanškroun10,37 km

Oldřichovice č. 163, Ústí nad Orlicí10,42 km

Dobrovského 1115, Žichlínské Předměstí, Lanškroun10,46 km

Historie obce Verměřovice celá historie

Název obce pochází od jména jejího lokátora - Wernhera. (Wernhersdorf - Verměřovice). Vesnice vznikla při kolonizaci povodí Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. stol. Část vsi na levém břehu řeky byla kolonizována pány z Drnholce, jako součást lanšperského panství, část na pravém břehu vznikla v souvislosti s kolonizací panství žamberského. Lanšperská část je doložena poprvé v roce 1304, kdy ji král Václav II. daroval zbraslavskému klášteru. Osudy Lanšperka sdílela až do konce 15. stol., potom se blíže neznámým způsobem stala součástí statku Orlice (pány Orlické tvrze a tohoto samostatného zboží byli v letech 1406 - 1565 Strachotové z Kralovic, patrně stavebníci gotické části Orlické tvrze, v letech 1565 - 1638, pak Sudové z Řeneč, za nichž bylo sídlo koncem 16. století přestavováno).

Část žampašská se poprvé připomíná v roce 1553, v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna připadla k nově vytvořenému panství kyšperskému (Letohrad). Když v r. 1650 spojili Vitanovští z Vlčkovic Kyšperk a Orlici v jeden celek, došlo také ke spojení obou částí Verměřovic. Dvůr v žampašské části osady byl ještě v roce 1836 nazýván "Žampachem". Osudy kyšperského panství sdílely Verměřovice až do zániku patrimoniální správy v r. 1848.

Patrně z 18. století pochází otisk nejstaršího známého verměřovického obecního pečetidla, nalézající se v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea v Praze. V kulatém pečetním poli vidíme tři květy na stoncích, kruhopis, provedený majuskulou zní : DEDINA . WER. CE.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.