Vendolí

Další zpráva se pojí s rokem 1501, kdy biskup Stanislav Thurzo obnovil privilegium dědičné rychty rychtáře Václava ve Vendolí, protože původní výsada rychty se během husitských válek ztratila. O několik let později bylo obci potvrzeno právo odúmrti. V roce 1572 takřka celá obec vyhořela, včetně kostela, který byl obnoven až v roce 1639. Za oběť požáru padly i nejdůležitější listiny o nejstarší historii obce. Během třicetileté války bylo Vendolí zasaženo průchody vojsk Po skončení války v roce 1648 a po pomalém obnovování obce se objevilo jiné nebezpečí v podobě tureckého vpádu na Moravu v roce 1663. Podle pramenů se mnoho obyvatel schovávalo v hlubokých lesích kolem obce. V té době žilo ve vesnici 83 usedlých, resp. 77 v roce 1677. Obyvatelstvo se převážně živilo zemědělstvím, řemesly a nádenickou prací.

Velkou pohromou byly i pruské války v 18. století, kdy Vendolím procházely sbory pruské a později ruské armády. V roce 1772 se objevil z nedostatku úrody hladomor. Období napoleonských válek znamenalo pro Vendolí další těžké roky, zejména v souvislosti s průchody ruských vojsk v roce 1799 a 1815. Totéž se opakovalo v roce 1866, kdy vsí projížděly kolony rakouské a pruské armády. V této době žilo v obci 1 474 obyvatel, z toho pouhých 13 Čechů.

Vendolí bylo do roku 1849 spravováno jako součást svitavského panství a od správní reformy z roku 1855 bylo začleněno pod pravomoc politického okresu v Moravské Třebové v rámci soudního okresu Svitavy.

Obec byla ryze zemědělská s mimořádně velikým katastrem. Od začátku 19. století zde začaly vznikat živnosti (fotograf, kováři, pekař, hostinští atd.). Kromě mlýnů zde pracovala výrobna cementového zboží, pila a výrobna olejů. Obrovským problémem se ukázalo získání pitné vody, což obyvatele Vendolí trápilo již od středověku. To se podařilo v roce 1945 nalezením obecní studny přímo ve středu obce. K oživení obce výrazně přispělo i zřízení zastávky na trati Svitavy – Polička v roce 1896. Po vzniku Československé republiky zde působila jediná politická strana Bund der Landwirte, která překvapivě zvítězila i ve volbách v roce 1935 nad Henleinovou SdP. Po skončení druhé světové války Vendolí ze 75% obsadili čeští zemědělci. Avšak i po osídlení zůstalo z jedné třetiny neobydleno.

Z významných spolků zde od 19. století působily spolek zemědělský, hasičský, Svaz Němců, Katolický lidový spolek, tělocvičný aj. Škola je připomínána v roce 1672 a byla společně s farou a kostelem takřka jedinými kamennými budovami v obci. Ve 20. století zde byla zřízena trojtřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem, po roce 1945 nově obnovena českými usedlíky.

Vypracoval Mgr. Radoslav Fikejz za pomoci pramenů archivu Městského muzea a galerie ve Svitavách, Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. Materiály k historii jednotlivých obcí převzaty z odborné literatury, obecních kronik, pamětních knih, za pomoci obecních úřadů a z místopisné části připravované publikace Vlastivědy moravské – Moravskotřebovsko a Svitavsko. Autor děkuje všem, kteří se na přípravě textu podíleli.