Smilovy Hory

Patrony místního kostela byli: Oldřich Kořec z Heřmanic († 1374), Bernard panoše z Hor, Miroslav a |Zdimír, plebán Šebířovský

1380

Patrony místního kostela byli: Reinhart a Miroslav panoši z Hor a jejich bratři a Zdimír

1394

Patronem místního kostele je pouze Reinhart

1415

Patrony místního kostela byli: Bušek z Noskova, Jan Měděnec z Ratibořic a Hereš z Hor († 1437)

1520

Část vsi koupil Mikuláš Řísnický z Řísnice, po něm držel statek syn Jiří, potom syn Jindřich.

1523

Vzpomínán je svobodník Jan Pisákův.

1542

Do zemských desek si nechávají zapsat bratři Mikuláš, Jan a Václav z Vobratic, synové nebožtíka Jana, dvůr osedlý, jiný pustý a poplužní dvůr v Horách, jak svého času Matěj z Vobratic prodal jejich dědu Kubovi.

1550

Ve vsi vlastnil dvůr Jan Zákostelní.

1560

Statku po Jindřichu Řísnickém z Řísnice se ujal jeho bratr Bohuslav.

1589

Po Bohuslavovi Řísnickém hospodaří na statku bratři Adam a Bohuslav

1600

Po Adamu a Bohuslavovi je na statku Řísnických Přech

1603

Ve vsi žijí a hospodaří svobodníci Boh. Zákostelní a Adam Vondráků

1638

Smil Řísnický z Řísnice přiznal k berni 3 poddané

1655

Ve vsi vlastnili svobodnické dvory: Jan Nosek, Matěj Kalina, Zikmun Zákostelní, Jan Zákostelní, Jan Maršů, Jan Klouba

1659

Ve vsi je zmiňována tvrz. V tomto roce prodává svoji polovici staku Jan Jiří Řísnický , na to jeho bratr Bohuslav a nakonec i jeho syn František Adam, který se z Hor vyprodal.

1670

Polovici Hor koupil Jindřich Albrecht Šiška z Jamolice a druhou polovici jeho manželka Anna Lidmila Vrchotická.

1676

Šiška a Vrchotická Hory prodali.

1677

V tomto roce rytíř Václav Budkovský prodal statek, ke kterému patřilo 12 domů, včetně kostela, fary, školy, poplužního dvora a hospody Jeronýmu z Hirnheimu, opatu kláštera Praemonstrátů v Praze, za 9.500 zlatých a statek byl připojen k praemonstrátskému statku ve Velké Chyšce.

Místní kostel se stal filiálním k faře ve Velké Chyšce

Objevuje se první zmínka o existenci školy ve Smilových Horách.

1777

Místní farnost se stala lokalií

1779

Byla obnovena činnost školy

1789

Drobením satků vznikla svobodství a v roce 1789 zde byly 3 živnosti a 20 chalup.

Ve vsi žili svobodníci: Josef Buřič, Mat. Lhotka, Pavel Vesecký, Josef Vesecký, Jan Vitovský, Martin Lhotka, Vojtěch Blažek, Antonín Mareš, Matěj Albrecht, Josef Novotný, Pavel Mrázek, Jan Vacek, Václav Blažek, Jan Zeman, Václav Vacek, Jan Kouba, Mat. Jindra, Jan Babický, Vojtěch Nosek

1812

Péčí opata Milona Gruna byl nově postaven kostel.

1858

Lokalie povýšena na faru.

1864

Vystavěna nová budova školy