Zámek ve Velkých Hošticích náleží k jedněm z mála památkových objektů na Opavsku zařazených ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Je situován do rozlehlého parku.

Hledat firmy v obci Velké Hoštice, část obce Velké Hoštice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Velké Hoštice, část obce Velké Hoštice 43 firem

Pekliska 40, Velké Hošticezavřeno
Realizujeme projekty všech velikostí, od drobných stavebních pracích na rodinných domech, realizujeme stavby v rámci zelených střech až po velké stavební projekty.

Opavská 429, Velké Hošticezavřeno
Restaurovat kulturní památky znamená ovládat především tradiční technologie, mít trpělivost a cit pro tuto práci.

Pekliska 55, Velké Hošticezavřeno
Textilní a kovová galanterie.

Výhon 127, Velké Hošticezavřeno

Zámecká 74, Velké Hošticezavřeno

Zámecká 207, Velké Hošticezavřeno

Opavská 199, Velké Hošticezavřeno

Zámecká 512, Velké Hošticezavřeno

Nádražní 202, Velké HošticeZavřeno

Zámecká 195, Velké HošticeZavřeno

Zámecká 186, Velké HošticeZavřeno

Zámecká 195, Velké Hošticezavřeno

U Hřiště 482, Velké Hošticezavřeno

Opavská 199, Velké Hošticezavřeno

Výhon 182, Velké Hošticezavřeno

Akátová 460, Velké Hošticezavřeno

Zámecká 195, Velké Hošticezavřeno

Výhon 182, Velké Hošticezavřeno

Opavská 428, Velké Hošticezavřeno

Historie obce Velké Hoštice celá historie

Přibližně 5 kilometrů východně od Opavy v nevelké vzdálenosti od levého břehu řeky Opavy leží Velké Hoštice. Obec má velice dlouhou a bohatou historii. Patří k nejstarším osídleným obcím na Hlučínsku i v rámci celého Slezska. Archeologické vykopávky dosvědčují přítomnost obyvatel na katastru obce již v 6. tisíciletí před n.l. - byli zde zemědělci tzv. lineární keramiky.

Z 5. tisíciletí před n.l. je prokázána přítomnost dvou sídlišť lidu tzv. hornoslezské lengyelské skupiny. Ve 4. až 3. tisíciletí před n.l. zde sídlil lid s nálevkovitými poháry. Z doby 2. tisíciletí před n.l. nejsou dochovány žádné důkazy osídlení, od 13. století před n.l. zde po dobu tisíce let sídlil lid lužické kultury - rozsáhlá pohřebiště s převahou popelnicových hrobů se našla na sever od silnice Opava - Hlučín. Okolo roku 400 př. n. l. až do počátku našeho letopočtu je prokázána přítomnost historických Keltů.

V 1. až 2. století n. l. se zde nacházelo sídliště ze starší doby římské, později sídliště z mladší doby římské a doby stěhování národů (3. - 5. století). Tyto nálezy prokazují přítomnost germánského obyvatelstva. Od 6. století je pak území obce osídleno trvale slovanským etnikem. Nejstarší známé nálezy přítomnosti slovanského obyvatelstva ve Velkých Hošticích jsou z 11. století a dokazují, že od této doby až do současnosti byla obec osídlena nepřetržitě.

První písemná zmínka o existenci obce Velké Hoštice pochází z roku 1222. V listině z tohoto roku kněz Radoslav nařizuje, aby jeho majetek v Hošticích připadl po jeho smrti velehradskému klášteru. Kněz ve zmíněné listině uvádí, že statek "Hossicz" mu vynáší 18 hřiven, z čehož se dá usuzovat, že vesnice měla v té době 18 usedlostí. Na tehdejší poměry to tedy byla velká ves, jedna z největších v okolí - větší než například Kravaře a jiné.

Velehradský klášter prodal Velké Hoštice v druhé polovině 13. století opavskému měšťanovi. Již od roku 1269 jednali o koupi obce také páni z Kravař, později ji koupili a vlastnili více než 100 let.

Roku 1420 prodali páni z Kravař obec pánu z Vyškovic, a ten pak opět jednomu z opavských měšťanů. Již roku 1460 ale získávají Velké Hoštice (tentokrát jako dědictví) opět páni z Kravař, a to až do roku 1579, kdy obec kupuje opavský měšťan Daniel Macák z Ottenburga, později povýšený do šlechtického stavu. Po jeho smrti dědí majetek syn Jiří a poté opět jeho syn Jiří II. Macák z Ottenburga. Tomu byl jako evangelíkovi za třicetileté války vyvlastněn majetek včetně obce Velké Hoštice. Zkonfiskovaný statek pak vlastnily jeho sestry. Obec byla převážně protestantská, rozšířilo se luteránství.

V roce 1639 byla polovina vesnice včetně dřevěného kostela zničena ohněm. Vlastnická práva přecházela na různé nájemce, až roku 1655 koupil panství císařský podplukovník Baltazar Zikmund Církevský z Tybí. Po delší době se tak majitelem Hoštic stal opět katolík.

Poté vlastnili panství dědici pána Církevského a dědickým řízením se roku 1754 stal vlastníkem panství jeho nejvýznamnější majitel Ignác Dominik Chorynský z Ledské. Byl nejen velmi zámožným hrabětem, ale také například zemským hejtmanem a c.k. tajným radou. Z Velkých Hoštic učinil významné středisko kulturního dění. Roku 1764 začal s přestavbou svého sídla a nechal vystavět zdejší barokní zámek, ve kterém zřídil knihovnu, obrazárnu, v parku oranžérii. Zasloužil se o vznik zámeckého divadla a kapely, kterou vedl skladatel Josef Puschman. Častým hostem zde byl nejslavnější Mozartův současník Karl Dittersdorf. V roce 1765 zasáhl obec rozsáhlý požár. Byla zničena téměř celá obec včetně rozestavěného zámku a přilehlých budov. Hrabě Chorynský se zasloužil o obnovu obce po požáru a roku 1772 začal se stavbou místního kostela sv. Jana Křtitele. Zásluhou hraběte Chorynského tedy vznikly obě dominanty obce - zámek a kostel, v jehož kryptě byl hrabě také pohřben. Ještě před jeho smrtí získala Velké Hoštice do vlastnictví dcera Marie Anna provdaná za hraběte ze Sprinzensteinu. V majetku hrabat ze Sprinzensteinu bylo pak panství až do roku 1945.

Na konci 18. století prohrála císařovna Marie Terezie Slezsko v prusko-rakouských válkách, a tak obec Velké Hoštice připadla Prusku. Obyvatelstvo nadále mluvilo moravským dialektem, oficiálním jazykem však byla němčina. Hranice mezi Pruskem a Rakouskem se nacházela v Malých Hošticích, přirozenou hranici tvořila řeka Opava. Příslušnost k Prusku se projevila v první světové válce, kdy místní občané museli narukovat do pruské armády a 40 mužů padlo. Již v té době začíná docházet ke střetům mezi občany stojícími na straně Pruska, tedy Německa, a občany tíhnoucími k Čechům.

Po skončení první světové války bylo celé Hlučínsko včetně naší obce na základě Versailleské smlouvy roku 1920 přičleněno k nově vzniklému Československu. Nastávající hospodářská krize citelně zasáhla i zdejší obyvatelstvo. Obec se tehdy sice snažila zaměstnávat obyvatele alespoň při obecních akcích - například se začalo se stavbou kanalizace a silnice, roku 1932 se v obci poprvé rozsvítily elektrické žárovky - přesto nezaměstnanost stoupala. Mnoho obyvatel proto odjíždělo za prací do Německa.

Roku 1938 byla obec přičleněna k Německé říši, což sice přineslo určité hmotné výhody, ale pro muže později znamenalo povinnost narukovat do německé armády. Ve 2. světové válce padlo 154 mužů, 105 jich bylo nezvěstných, o život přišlo dalších 38 občanů. Válka tak zcela změnila život v obci, také hmotné škody byly obrovské. Celá vesnice byla silně poškozena, kostel zasáhla bomba a téměř zcela podlehl požáru, zůstalo zde pouhých 66 obýváníschopných domů. Konec války znamenal kruté boje o obec mezi Rudou armádou a německým Wehrmachtem ve dnech 17. - 20. dubna 1945.

Válkou poničenou obec obyvatelé příslovečnou pracovitostí a pílí brzy obnovili. Specifický historický vývoj obce v rámci celého Hlučínska ale často působil potíže a nedorozumění při jednání s československými úřady. Novým úředním jazykem se opět stala čeština, vliv německých předků však zůstal nadále patrný.

Poválečná a tedy již novodobá historie obce Velké Hoštice je samozřejmě spjata s vývojem celé republiky. 40 let budování socialismu spolu s kolektivizací zemědělství a dalšími jevy se pochopitelně odrazily na vzhledu obce i chování jejích obyvatel. Zjednodušeně můžeme říci, že většina obyvatel se k novému režimu chovala vlažně a mnohdy nedůvěřivě. Lidé měli navíc historické vazby a kontakty na přátele a známé v tehdy kapitalistické cizině, takže měli informace o tom, že jinde jde mnohé lépe a rozumněji. Jako většina obyvatel Československa se ale i zdejší občané naučili mlčet, nekomentovat, ale i nevěřit.

V novodobé historii došlo pochopitelně bez ohledu na politické poměry v mnoha směrech k rozvoji obce. Mnohé bylo vybudováno, opraveno, zkrášleno. Jako příklad uveďmě alespoň rekonstrukci zámku či výstavbu nové školy, která po desetiletí nesla dnes již neuvěřitelně znějící název "Československo-kubánského přátelství".

Po roce 1989 se Velkým Hošticím daří stále lépe. V obci v současnosti působí přes 50 soukomých firem a živnostníků, ze spolků uveďme alespoň dobrovolné hasiče, fotbalový klub, tenisový klub, chovatele, zahrádkáře, ČČK, myslivecké sdružení. Obec doslova rozkvetla a stává se skutečně příjemným místem k životu. Přes ničivé povodně v roce 1997 byl zveleben dolní konec obce, krása upraveného zámeckého parku láká obyvatele i návštěvníky k procházkám, zrestaurované fasády zámku a kostela tvoří neoddělitelnou dominantu obce. V dolní části obce je čistička odpadních vod, obecní kanalizace prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Na území obce jsou tři fotbalová hřiště, hřiště pro basketbal a míčové hry, tenisové kurty, dětské hřiště. V současné době se opravuje škola, chodníky, náves, na západní straně obce vyrůstá množství nových domů, připravuje se rekonstrukce hasičské zbrojnice, mateřské školy a obecního úřadu.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.