Hledat firmy v obci Únětice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Únětice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ZŠ A MŠ Únětice - Školní 2/1, Únětice

VAŠE ZAHRADY - Školní 149/8, Únětice

HOLUBOVÁ LENKA - Náves 168/2, Únětice

Historie obce Únětice celá historie

Únětice jsou historicky i kulturně jednou z nejstarších osad, známých na území Čech, o kterých se dochovaly písemné zprávy. Okolí dnešních Únětic bylo osídleno již ve starší době bronzové (1900 až 1500 let před naším letopočtem). Toto dokazují nálezy čtyř kostrových pohřebišť, objevených při archeologických výzkumech, které v roce 1880 zahájil roztocký lékař MUDr. Čeněk Rýzner u polní cesty vedoucí okolo Holého vrchu do Roztok za pomoci únětických občanů, z nichž nutno jmenovat alespoň Gustava Jenče. Ve více než 70 řadových hrobech 1,5 m širokých a asi 1 m od sebe vzdálených, byly kostry skrčenců obličejem k východu a u každé hliněná nádoba. Nebožtíci byli pohřbíváni jak v prostých hrobových jamách, tak v dřevěných rakvích, kamenných hrobkách i pod mohylami. Většinou ženské kostry byly zdobeny bronzovými náramky, jehlicemi, náušnicemi a jantarovými korály. Dr. Rýzner prováděl podobné výzkumy i v dalších okolních obcích. Objev těchto pohřebišť vytvořil základní oporu pro vyčlenění zvláštní skupiny archeologických pramenů, pro něž se v archeologické odborné literatuře postupně ujal název únětická kultura.

Promísením a tvůrčím rozvinutím různorodých kulturních tradic a prvků tak vzniklo v Čechách na sklonku pozdní doby kamenné prostředí schopné vytvořit novou svéráznou civilizaci - civilizaci doby bronzové. V době svého největšího rozkvětu sjednotila kulturně Čechy, Bavorsko, Durynsko, Meklenbursko, Velkopolsko, Slezsko a Moravu, jihozápadní Slovensko a Dolní Rakousko. Jednotlivé nálezy bronzových předmětů svědčí o kontaktech tvůrců únětické kultury i se severní Itálií, Francií, Britskými ostrovy, jižní Skandinávií a Balkánem.

Zatímco nejstarší únětická kultura je dosud známa jen na základě hrobů, její další vývoj v době bronzové můžeme studovat i na základě hromadných nálezů bronzových předmětů a výjimečně je doloženo i využívání jeskyní. Hroby na Holém vrchu i poklad sedmi nádherně zdobených dýk objevený v r. 1928 náhodně v rokli na nedalekých Kozích hřbetech pochází shodně z tohoto mladšího období únětické kultury. Základními archeologickými prameny ke studiu kultury jsou keramické nádoby a bronzové výrobky (zbraně, šperky, nástroje). K výrobě nástrojů se na počátku doby bronzové dosud hojně užíval i kámen, kost a paroh. Ozdoby zhotovovali únětičtí šperkáři nejenom z bronzu, ale také z jantaru, zlata a skla. Na základě archeologických pramenů víme, že společnost tvůrců únětické kultury tvořili zemědělci, řemeslníci, obchodníci a snad i horníci z měděných a cínových dolů.

Obec Únětice leží v nadmořské výšce 240-260 m severozápadně od Prahy v tzv. Pražské kotlině v údolí Únětického potoka a její katastr sousedí jednak přímo s katastrálním územím Prahy, jednak s chráněným územím Tichého údolí.

Za starodávna byly Únětice majetkem knížat Pražských. V období let 1125 až 1140, v době vlády knížete Soběslava I. náležely knězi Zbyhněvovi, pražskému kanovníkovi u Panny Marie, který zde v roce 1132 založil kostel a tzv. "únětickou listinou" u kostela osadil dva kanovníky, Ráže a Bezděda, jimž zřídil k obživě samostatný statek. V roce 1233 král

Václav I. listinu únětickou potvrdil a Únětice se vší příslušenstvím předal pražské kapitule. V roce 1421 se Únětic zmocnili husitští Pražané, kteří je držely až do doku 1547, kdy byl všechen dosavadní majetek v Úněticích pro vzpouru proti

Ferdinandovi I. pražským měšťanům zkonfiskován a od té doby náležely Únětice Kapitule u svatého Víta.

Podle urbáře z roku 1610 před třicetiletou válkou byl v Úněticích dvůr, 8 gruntů, 2 krčmy výsadní, 2 mlýny, pivovar a kovárna. Na konci války třicetileté v roce 1648 byly Únětice zcela vypáleny, právě tak Suchdol i Horoměřice.

Nejstarší matrika únětická počíná se psát rokem 1667 jako první ze všech okolních obcí (např. v Roztokách až od 7.7. 1784). Podle ní měly Únětice v roce 1700 pouze 81 obyvatel, když krátce předtím zemřelo 200 obyvatel hladem či nemocemi (mor). v následujících dobách byl vývoj počtu obyvatel tento: roku 1850 - 394 obyvatel, roku 1900 - 481 obyvatel a roku 1930 - 539 obyvatel.

Ve třicátých letech 20. století část obyvatel hledala zaměstnání mimo obec, hlavně v Praze. Část obyvatel pracovala v místě, kde k tomu bylo poměrně dost příležitostí, např. na statku svatovítské kapituly a u osmi sedláků a rolníků, až 35 pracovních míst bylo v pivovaru, několik "skaláků" pracovalo v kamenolomu za Holým vrchem. Živnosti byly v obci zastoupeny 3 obchody, 2 řezníky, 2 mlynáři, 2 pekaři, 2 hostinci, 1 kovářem, 1 kolářem, 1 krejčím, 1 ševcem, 1 holičem a 1 trafikantem.

OBEC Únětice

Sídlo úřadu

Náves 17/4, Únětice, 25262, Horoměřice

Osoby

  • Ing. Vytiska Vladimír, starosta

Kontakty

1 části obce: