Obec Újezd leží na frekventované železniční trati ve směru Olomouc - Hanušovice. Vlakové spojení v obou směrech je zajištěno teméř v hodinových intervalech a umožňuje občanům návštěvu širokého okolí.

Hledat firmy v obci Újezd
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Posledně opravené/vložené firmyzobrazit více

VAVŘÍNOVÁ JITKA-KVĚTINY-OVOCE-ZELENINA - Újezd č. 82

OBEC Újezd - Újezd č. 83webFotografie u firmy

Obec Újezd leží na frekventované železniční trati ve směru Olomouc - Hanušovice. Vlakové spojení v obou směrech je zajištěno teméř v hodinových intervalech a umožňuje občanům návštěvu širokého okolí.

HLUŠÍ ROSTISLAV-AUTOOPRAVNA - Újezd č. 382

Historie obce Újezd celá historie

Název obce byl i v minulosti vždy Újezd. Poprvé se s ním setkáváme v listině olomouckého biskupa Zdéka z roku 1131. Ves vznikla slovanskou kolonizací a někdy v roce 1296 měla již vlastní faru. Pokud paměti sahají, patřil Újezd vždy k panství šternberskému a musel značně přispívat k rozkvětu nově založeného města Šternberk. V roce 1409 dostal Šternberk městské právo olomoucké, a aby rychle vzkvétal, bylo okolním obcím a tedy i Újezdu nařízeno, aby pouze ve Šternberku nakupovaly maso, sukno i pivo. Svobodné volby nákupu se obce domohly až o několik let později. V roce 1591 se Újezd domohl různých privilegií, o čemž svědčí i opis listiny na různé svobody a zvláštní vesnickou pečeť s kosou a votkou ve štítě a českým nápisem „Pečeť dědiny Újezda ke Šternberku náležijící.“

Za doby 30 leté války trpěl Újezd vpádem Mansfeldským r. 1626, ale ještě hůře mu bylo r. 1642, když Švédové obsadili Uničov. V roce 1667 ale již bylo ve vsi ze 82 usedlostí 19 Němců, ostatní byli Češi.

Farní kostel sv. Jana Křtitele stál v Újezdě již v roce 1296 pod patronátem pánů šternberských. V roce 1516 byl ještě dostavován a opravován. Po roce 1550 připustil Václav Berka z Dubé, ač katolík, kněze protestanského jménem Jana, který hned r. 1554 žaloval lidi z Rybníčka, že mu nechtějí dávati farní desátek: také biskup olomoucký domlouval č. 1557 Václavovi z Dubé, aby netrpěl kněze bez řádného svěcení na faře újezdské. Taktéž r. 1580 vytýkal biskup Stanislav Pavlovský vévodovi münsterberskému, že se odvážil do katolického Újezda dosazovati protestanské kněze. Nevyřídil však ničeho. Farníci byli po krátkém čase pro reformaci získáni a vévoda jim po r. 1585 vystavěl nový kostel, jehož věž bez krytu jako v Šumvaldě a Medlově dosud stoji. O době, kdy byla vystavěna, dává návod kamenná deska, zazděná v průčelní zdi. Jsou na ní 3 erby. Uprostřed je erb vévodů z Můnsterberka-Olešnice. Druhý erb vlevo od pozorovatele je pánů Berků z Dubé a Lipého. Třetí erb vpravo je vévodů z Břehu rodu piastovského, z kterého pocházela druhá manželka Karla II. z Münsterherka. Eliška Magdalena, dcera Jiřího vévody z Břehu, s niž byl oddán r. 1585.

Farní matriky se česky začínají psát r. 1653, r. 1657 německy s promíchanými českými slovy, ale od roku 1715 už se psaly vesměs latinsky. Nejdéle v Újezdě působil farář Př. Mikuláš, rodák ze Střelic, který zemřel v roce 1914. Pamětní farní kniha byla založena teprve na konci 19. století.

Škola byla v Újezdě odedávna. Vyučovací řeč byla německá. Škola (německá) byla od roku 1890 4 třídní. Česká škola od roku 1919 1 třídní. Do české školy bylo hned v roce 1919 zapsáno 19 českých dětí.

V Újezdě byla parní mlékárna (1899), poštovní úřad od roku 1893, záložna od roku 1871, elektrické osvětlení z mohelnické centrály od roku 1913, 3 mlátící družstva se 3 parními mlátičkami a 1 motorem elektrickým. Dále zde byl zpěvácký spolek od roku 1865 a hasičský spolek od roku 1886. Újezd působil dojmem zámožné a výstavné vesnice. Obyvatelstvo se zabývalo výhradně polním hospodářstvím a chovem dobytka. V roce 1918 zde byla zřízena četnická stanice. Nynější potok Teplička, který protéká obcí se jmenoval Teplice a kolem jeho toku se stavěly domy obráceny štítem do ulice.

Demografické údaje