Obec Újezd vznikla pozdní slovanskou kolonizací v polovině 13. století. Pokud paměti sahají, patřil Újezd vždycky k panství šternberskému.

Hledat firmy v obci Újezd
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Újezd
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OHÁŇKA ROSTISLAV Ing. - Haukovice č. 534, Újezd

HORÁK MIROSLAV-KAMENICTVÍ - Rybníček č. 493, Újezd

HUBLAROVÁ ZUZANA - Újezd č. 326

Historie obce Újezd celá historie

Ves vznikla, jak název a půdorys svědčí, pozdní slovanskou kolonisací, nejspíš ze střediska šternberského někdy v polovici XIII. stol., a měla r. 1296 již vlastni faru. Syn Zdislava ze Šternberka Štěpán (zemřel 1357) založil r. 1339 v předměstí šternberském špitál chudých a nadal jej dvorem, mlýnem a platem ve vsi Újezdě, ale když syn jeho, biskup Vojtěch ze Šternberka, založil r. 1371 klášter augustiniánský, byl špitál i toto nadání r. 1376 spojeno s klášterem.

Páni ze Šternberka a jejich nástupci páni z Kravař rádi zapisovali menší zboží různým osobám o rod zasloužilým i vdovám věno na dvorcích újezdských, jak svědčí vklady z let 1307, 1409, 1412, 1417, 1418. Tak vznikly manské nebo svobodné dvory Barše z Čehovic a Václava z Udrlic před válkou husitskou, ba v listině z r. 1380, kdy Petr ze Šternberka chtěl prodati Újezd, ale bez kostelního podací, klášteru lanškrounskému, uvádí se tam výslovně dvůr manský jakéhosi Ješka Klepaře. Ježto Šternberští i Kravařští na Šternberce byli protivníci husitů, můžeme si asi domysliti, jak se jejich manům v čas války dařilo, zejména tehdáž, kdy Prokop r. 1430 se zmocnil hradu šternberského.

Za dob odboje stavovského drželi tyto svobodné dvory protestanští úředníci šternberští; ale po nešťastné bitvě na Bílé Hoře byly dvory rozparcelovány a část těchto pozemků byla dána k farnímu obročí, část určena zdejší škole.

Pokud paměti písemné sahají, patřil Újezd vždycky k panství šternberskému a musil značně přispívati k rozkvětu nově založeného města Štemberka. R. 1409 dostal Šternberk městské právo olomoucké a k soudu přidán i Újezd. Aby nové město rychle zkvétalo, bylo okolním obcím: Újezdu, Hnojicím atd. nařízeno, aby piva, masa i sukna nekupovali jinde, leč ve Šternberce.

Později domohly se obce Újezd, Brníčko, Pňovice, Žerotín a Želechovice svobodného výčepu piva a vína, ale po bitvě bělohorské vévodové münsterberští Jindřich Václav a Karel Bedřich to r. 1624 zakázali ve prospěch města Šternberka. Vévodové münsterberští, potomci krále Jiřího z Poděbrad, nebyli zlou vrchností, jak svědčí četně zachované obdarovací listiny želechovské a jiných panských vsí. Jistotně, že i v Újezdě měli některé obdarovací spisy, ale poněmčením obce v XVIII. století přišly nazmar. Zachoval se jen opis privilegií udělených vsi Újezdu ze dne 18. října 1591 na různé svobody a zvláštní vesnickou pečet s kosou a votkou ve štítě a českýrn nápisem : "Peczeth diediny Augezda k Sternberku naleziegiczi".

OBEC Újezd

Sídlo úřadu

Újezd č. 83, 78396, Újezd u Uničova

Osoby

  • p. Přichystal Petr, starosta

Kontakty