Třebotov

Skutečný vznik Třebotova není znám. První písemný záznam je z roku 1160. Tato zmínka je uvedena ve spisech rytířského rádu Křižovníků s červenou hvězdou, když se domáhají peněz k ochraně pražského mostu. Král český Václav I. v roce 1235 daroval Třebotov témuž řádu. Podle zemských desek se domníváme, komu Třebotov s tvrzí patřil. V držení Třebotova a tvrze se střídali: roku 1361 Hynek František a Krištov Bavorové, roku 1372 František Rokycanský z Okoře, roku 1374 Merklín Stach, rychtář většího města Pražského, roku 1387 Oldřich Medek z Ležan neb Valdeka, roku 1412 Jan ze Kbela, roku 1427 Zdeslav Tluksa, purkrabí karlštejnský, roku 1449 Vojtěch Tvoch z Nedvídkova, roku 1530 Václav Bechyně z Ležan, roku 1569 rod Matouše Jiříka Hovorcevéského, který dosáhl povýšení do stavu šlechtického a psal se pánem z Kolivé hory. Roku 1615 Jan starší Ledčanský z Popic. Tentýž vypravil svůj branný lid k veřejné pohotovosti stavů českých, sám se zúčastnil výpravy k Vídni. V té době patřil k obci Třebotovu ještě Roblín, Kuchařík, Chýnice. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 byl dne 2.11.1622 jeho majetek z větší části zkonfiskován. Jan Ledčanský byl posledním českým pánem Třebotova. Roku 1630 byl Třebotov prodán zbraslavskému klášteru včetně statku v Roblíně a Kuchaříku. V době třicetileté války Třebotov a dalších 28 vsí kláštera bylo zpustošeno, stavení vypálena nebo zbořena. Císař Josef II. v roce 1785 zbraslavský klášter zrušil. Třebotov se stal zemským majetkem a tvořil s Kuchaříkem jednu správní obec. Roku 1825 koupil zbraslavské panství, k němuž Třebotov patřil, bavorský kníže Bedřich Ottingen z Waldersteinu. Roku 1910 koupil zbraslavské panství továrník Cyril Bartoň z Dobenína. Osada Solopisky vznikla pravděpodobně kolem roku 1300. Jméno Solopisky vzniklo asi od nahodilé události, snad tam někdo pískal sólo, ač se najdou i záznamy, kde se píše "y": Solopysky. Osada pojmenována také jako "Lesní dvůr" byla od roku 1305 v držení rodu Mladotů, z nichž byl první Mladota Prosinka z Drást, který byl královským počeším. Tento panský statek patřil rodu Mladotů až do roku 1550, kdy po smrti vdovy Kateřiny ze Solopisk se stal majetkem krále. Od roku 1573 byl majitelem Solopisk Ctibor Sluzský Chlumu. Roku 1610 měl Solopisky Fridrich Smolík ze Slavic, kterému patřily ještě Horní Mokropsy, Vonoklasy a Roblín. Toto zboží potom v roce 1620 koupil Jiří Albrecht z Bruknar a Brukstejna. Roku 1622 patřil statek hraběti Vilému Vřešovci z Vřesovic. Roku 1630 koupil Solopisky opat zbraslavského kláštera. Po zrušení zbraslavského kláštera staly se Solopisky zemským majetkem. V té době patřily Solopisky k Vonoklasům. V roce1848 byly Solopisky připojeny k Třebotovu a patří k němu jako osada dosud.

Historické mezníky ve vývoji obce

1253 - první písemná zmínka o Třebotově, kdy byl v držení řádu Křížovníků s Červenou hvězdou a plat ze vsi měl být použit na opravu mostu pražského. Pravděpodobně ves Třebotov daroval křižovníkům král Václav I. roku 1235,

1300 - pravděpodobné založení židovského hřbitova,

1305 - první písemná zmínka o držiteli tvrze a manského statku Solopisky Mladotovi Prosinkovi z Drast,

1361 - na třebotovské tvrzi seděli pražští měštané Hynek, František, Jakeš a Krištof, řečení Bavorové,

1374 - Heinstein Pezoldův, který držel tvrz po Bavorech, prodal ji spolu se čtyřmi dvory, vinicí a současně i s dvorem Roblín rychtáři Většího města Pražského Merklínu Stachovi,

1395 - až do roku 1442 byl Třebotov v držení pánů z Valdeka,

1421 - Vochek ze Solopisk pomáhal při obraně Karlštejna,

1427 - nad třebotovskou tvrzí vládl Zdeslav, Tluksa, karlštejnský purkrabí,

1490 - na Třebotově seděl Vojtěch Tvoch z Nedvíkova,

1530 - tvrz, dvůr i ves Třebotov koupil Václav Bechyně z Lažan, které prodal Matouši Hovarčevskému, měšťanu Nového města Pražského. Hovarčevští dosáhli povýšení na šlechtictví a dostali přídomek z "z Kolivé hory",

1550 - Solopisky spadly coby lenní dvůr na krále,

1610 - držitelem Solopisk se stal Fridrich Smolík ze Slavic,

1615 - Třebotov patřil Janu Ledčanskému z Popic, který se zúčastnil pře s císařem na straně stavů a roku 1622 byl odsouzen ke ztrátě poloviny svého jmění. Tak se dostal Třebotov v ceně 5205 kop míšeňských grošů do držení Václava Fliessenbacha,

1630 - vdova po něm, Kateřina, prodala třebotovský statek za 8000 kop grošů cisterciánskému klášteru na Zbraslavi. V té době měl statek tři dvory v Třebotově, Kuchaříku a Roblíně. V Třebotově pak celý rok bydlíval hospodářský správce a opati kláštera zde mívali letní sídlo. Prvním zbraslavským opatem, který se zdržoval v Třebotově, byl Jiří Urat (+1633). Wolfgang Lochner (1684-1716) daroval roku 1708 třebotovskému kostelu sv. Martina zvon. Předposlední opat zbraslavského kláštera byl Desiderius Duchoslav Andres (1754-1770), který byl předtím 13 let (1742-1755) farářem v Třebotově. Roku 1785 cisterciánský klášter na Zbraslavi císař Josef II zrušil, spolu s Třebotovem koupil opat Jiří Urat i Solopisky, o nichž se zmiňuje gruntovní kniha: "Ves pustá Solopisky. V té vsi od starodávna nebylo nic víc, jen toliko mlejnec a jedna chalupa, kterážto chalupa až posavad pustá zůstává.

1786 - po zrušení zbraslavského kláštera se stal Třebotov zemským majetkem a tvořil s Kuchaříkem jednu správní obec. Solopisky patřily pánu z Valdeka, k Vonoklasům,

1825 - dřívější zbraslavské panství koupil za 286050 zlatých kníže Bedrich Ottingenz Wallersteinu

1837 - založení nynějšího hřbitova na západní straně Třebotova,

1847 - Solopisky byly připojeny k Třebotovu a Kuchařík s Roblínem a Vonoklasy byly spojeny v jednu obec,

1850 - prvním starostou v Třebotově se stal Václav Haušpauer, který byl do tohoto roku posledním rychtářem obce,

1867 - vysvěcení nově postaveného ř.k. farního kostela sv. Martina v Třebotově, který byl postaven v pseudorománském slohu na místě kostela starého, o němž je nejstarší zmínka roku 1352,

1882 - byla dokončena silnice k Radotínu,

1883 - v Třebotově se ustanovil Sbor dobrovolných hasičů,

1890 - výstavba nové školní budovy proti kostelu na místě staré, původně dřevené, od roku 1801 zděné, nesoucí č.p. 3,

1897 - 38 občanů z Třebotova a okolí založilo „vzájemně se podporující, vzdělávající a zábavní jednotu Slovan pro Třebotov a okolí",

1910 - se stal majitelem zbraslavského panství továrník Cyril Bartoň z Dobenína, kterému patřilo polesí kolem Třebotova,

1914 - do první světové války muselo z Třebotova nastoupit 120 mužů, z nichž padlo 22, kterým byl roku 1924 postaven pomník,

1919 - v Třebotově byla založena tělocvičná jednota „Sokol",

1920 - občané Třebotova uvítali prezidenta T. G. Masaryka, který zavítal do č.p.- 81 – penzionu Antonína Brandejse (nynější interní nemocnice),

1927 - Třebotov byl elektrifikován,

1930 - vznikl v Třebotově „Atletický fotbalový klub Třebotov - AFK Třebotov",

1933 - ustavení Sboru dobrovolných hasičů v Solopiskách,

1942 - vznikl velký požár fary, do josefínské doby třebotovské tvrze, který jí velmi ublížil

1945 - 7. května příjezd vojáků generála Vlasova do Třebotova, 28. května ustavení nového Národního výboru, jehož předsedou se stal Karel Fürst,

1946 - návštěva ministra školství a osvěty Prof. Dr. Zdenka Nejedlého s chotí v Třebotově,

1948 - počátek výstavby obecního vodovodu ze studní ve Studeném,

1949 - ustavení Jednotného zemědělského družstva (JZD) v Třebotově,

1961 - zahájení školního roku v nově postavené školní budově, jejíž celková výstavba podle projektu nebyla ukončena,

1977 - otevření materské školy v nově postavené budově vedle školy základní,

1989 - ustavení Občanského fóra, občanského politického sdružení, v Třebotově, Solopiskách, Roblíně a Kuchaříku, po revolučních změnách zahájených 17. listopadu 1989,

1990 - svobodné volby do obecního zastupitelstva a vytvoření Obecního úřadu v Třebotově. Obec Roblín se oddělila od Třebotova.