Třebešov

Kronikáři čili mniši kláštera Břevnovského zanechali tito paměti: “Krajinou Královéhradeckou , Chrudimskou atd. vládli knížata čili vévodové Slavníkovci a na Tvrzi Třebešov měli svého správce.“V desátém stol. Slavníkovci byli povražděni starobylým rodem Vršovců, kteří získali všechen jejich majetek. Roku 1108 byli Vršovci na příkaz Německého císaře povražděni a jejich majetek přidělen ke knížecí komoře. Zde je zjištěno, že Tvrz a osada Třebešov byla r. 1115 prodaná knížecí komorou Samoslavu Černičickému z Černčic. Po jeho smrti r. 1130 jeho majetek zdědil jeho syn Božej. Ten zemřel v roce 1149 a Tvrz Třebešov podědila dcera Daliborka, která se svým mužem Lopotou Sudličkou ze Žernova r. 1150 nechala Tvrz dobře opevnit. Po smrti svého muže r. 1177 se Třebešova ujal jejich nejstarší syn Byvoj s manželkou Doubravkou. Po smrti Byvoje r. 1218 se ujal vlády syn Hvozdislav Sudlička. Roku 1256 po smrti otce se majitelem stal Liboslav, který se svoji ženou Ludiší Třebešov r. 1280 prodali Jindřichu Sendražovi Zárubovi ze Sendražic. Jindřich, když táhl s křižáky do války (odkud se již nevrátil), udělal z Třebešova výměnek pro svou manželku Střezaslavu z Ledské. Střezaslava se r. 1288 znovu provdala za Diviše Rašína z Rysenburku, který tu vládl do r. 1325, poté se majetku ujal jeho syn Oldřich Rašín. Ten r. 1342 prodal Třebešov Zdislavu Skalickému ze Skalice. Zdislav r.1367 umírá a po něm nastupuje r. 1368 loupeživý rytíř Adam Cebelický ze Soužíc, který byl při loupeži Lanškrounského hradu r. 1372 zabit. Majitelem Třebešova se stal jeho syn Hvoznata, který byl pro své ukrutnosti od pána hradu Liberku chycen a uvržen do hladomorny, kde v srpnu r. 1379 zemřel hlady. Začátkem roku 1381 nastoupil jeho bratr Ješek. Ten na poranění v r. 1391 zemřel. V roce 1394 vdova Přibyslava z Lična prodala Třebešov Petru Zárubovi Chvalkovskému z Chvalkovic, který r. 1415 opět Třebešov prodal Markvatrovi Okrouhlickému z Hněnic. Jelikož Markvart nemohl Třebešov zaplatit prodal ho téhož roku Jindřichu Zárubovi z Chvalkovic, který r. 1416 tragicky zahynul (zabil ho splašený kůň). Jeho žena Kateřina ještě téhož roku, Třebešov prodala Markvartovi Zárubovi Chvalkovskému z Chvalkovic. Ten byl horlivým husitou a padl r. 1419 v bitvě. Po něm nastupuje jeho syn Jiří. V roce 1426 byla ves i Tvrz Třebešov vypálena. O několik let později r. 1436 byla vystavěna nová Tvrz a ves. Jiří Chvalkovský v roce 1448 padl v bitvě o Prahu, kde bojoval po boku Jiřího z Poděbrad. Po jeho smrti nastoupily na Tvrz synové Vilém a Jindřich. Oba dva byli vojáci Jiřího z Poděbrad a protože potřebovali více peněz rozhodli se r. 1461 dát Třebešov do zástavy. Zástavní právo měl Vítek Stanik z Kopidlna. O deset let později 1471 převzal zástavní právo Bavor Voděradský z Voděrad a od roku 1486 se právoplatným majitelem stal Vaněk Štěpánovský z Lísova. V roce 1500 byl majitelem Jan Jindřich Sendráž ze Sendražic. Po jeho smrti nastoupil r. 1528jeho syn Mikuláš Sendráž, který Třebešov r. 1533 prodal Štěpánu Žehušickému z Nestajova. Štěpán opět Třebešov v roce 1538 prodal Petru Plesovi Hetmanskému z Heřmanic. V roce 1556 koupil Třebešov Mikuláš Absolón z Ledské, který r.1560 zemřel a majitelkou byla jeho žena Eleonora. Po své smrti odkázala Třebešov rytíři Karlu Chvalkovskému z Hustiřan, který zemřel velmi mladý r. 1571. Tvrz a obec zdědil jeho strýc rytíř Samuel Chvalkovský z Chvalkocic. Jelikož neměl dědice byla Tvrz a obec roku 1577 na příkaz Rudolfa II, přidělena ke královské komoře. O dva roky později Třebešova od královské komory koupil Albrecht Vamberecký z Rohatce a ten jej opět r. 1581 prodal Divišovi Slovincovi ze Sovince. O rok později byl Třebešov opět prodán Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic (Pán Náchoda) a ten ho v roce 1588 prodal Vaňkovi Hunčicovi z Hunčic. Poté byl r. 1591 majitelem Adam Slavata z Chlumu. V roce 1602 Třebešov byl prodán rytíři Jaroslavu Bukovskému z Hustiřan. Jaroslav se zúčastnil 8.11.1620 Bitvy na Bílé Hoře, načež mu byl všechen majetek zabaven a on uprchl ze země. Od roku 1622 byla majitelkou Magdaléna roz. Popelová z Lobkovic manželka Jana Trčky z Lípy. V té době se po České zemi rozeběhli Jezuité a nutili husitskému lidu, mečem i ohněm, katolickou víru. Tato spoušť padla i na Tvrz a obec Třebešov, zdejší lidé byli povražděni. Tehdy zanikla Tvrz Třebešov a již nebyla více postavena, protože Třebešov byl přidělen k Rychnovu, kde majitelé již své sídlo měli. Byl zde znovu postaven dvůr s obytnou a hospodářskou částí a tři další statky. Bohužel majitelé nejsou známi. První statek stál v místech č.p. 26 a 17, druhý naproti č.p. 24 a třetí na sadě mezi č.p. 9, 10 a 12. Toho času bylo okolo Třebešova spousta močálů a rybníků. Zbytky jejich hrází, které byly postaveny z hlíny a porostlé travou, vyčnívali ještě začátkem 19. stol. Majdaléna v roce 1623 prodala Rychnov i s Třebešovem Čenkovi Mušengovi z Iumpendorfu, který v roce 1626 zemřel a jeho majetek zdědila dcera Kateřina. Kateřina byly provdána za Petra Arnošta z Moraltu, ti r. 1629 prodali Třebešov Čenkovi Zuckonýmu hraběti Brunvilskému (Benevallskému) biskupu Regentskému (Rosenovskému), který po své smrti 16.8.1635 odkázal svůj majetek královně Eleonoře ženě Ferdinanda II. Eleonora r. 1640 prodala Rychnov a Třebešov Albrechtu Kolowratu hraběti Libštejnskému za 190 000 rýnských. Ten zemřel v roce 1648 a dědicem se stal nejstarší syn František Karel. V roce 1700 se majitelem stal jeho syn Norbert Leopold. Po jeho smrti 10.4.1716 nastoupil František Karel, který zemřel r. 1753. Jeho majetek zdědil František Josef, který za pět let zemřel. Dědicem se stal František Josef II hrabě z Kolowrat, který 28.8.1825 zemřel. Po něm dědil jeho jediný syn František Antonín a v této době všechen majetek Kolovrat Libstajnských dostal název panství. František Antonín hrabě z Kolowrat majitel Rychnovského panství se stal 1. státním ministrem u císaře. František zemřel 3.4. 1841 ve Vídni, ale pohřben je v rodinné hrobce u kostela sv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Tak zanikla větev hrabat Kolovratu Libstajnských. Panství Rychnov, kam patřil Třebešov zdědil hrabě Hanuš Kolovrat Krakovský, který zemřel 26.6.1872 a jelikož neměl žádné potomky, ujal se panství hrabě Theodor Kolowrat Novohradský. Hrabě Theodor zemřel asi za tři roky a po něm se ujal panství Zdeněk Kolowrat hrabě Novohradský, který tragicky zemřel při honu 25.10. 1892 v Uhrách. Jelikož jeho nejstarší syn Bohuslav nebyl plnoletý, ujala se panství jeho matka se svým bratrem hrabětem Kofenhüllerem, který měl na starost dvory Třebešov, Karolin, Jedlinu atd. 1.1.1901 se Bohuslav stal plnoletým a právoplatným majitelem. V roce 1909 bylo nalezeno pohanské pohřebiště z doby 600 let před Kristem.