Těmice

Původ obce Těmice, jako většiny osad českých, je neznámý. Nejstarší známá a zaručená zpráva o Těmicích se vyskytuje v popisu diecéze Pražské. Tato zpráva zaručuje existenci Těmic již v první polovině 14. století a to jako osady farní s kostelem, tudíž obce významnější ve svém okolí, jejíž založení je nesporně data staršího.

Krajina, na níž se katastrální obec Těmice rozkládá, je výběžkem pomezního hvozdu českomoravského. Byla původně pokryta hlubokými lesy jehličnatými. Popud k založení osady mohl vycházet dvojím směrem: buď z kraje soběslavského přes Černovice a Lidmaň nebo ze strany jižní přes daleko mladší Kamenici. Podle nejstarších zpráv náležely Těmice pod panství kamenické, z čehož lze usuzovat, že popud k jejich založení vyšel právě od jihu.

Nebyly-li Těmice založeny současně s Kamenicí, vznikly nedlouho po té, s patrnou jistotou ve druhé polovině 13. století. Rok založení bohužel není znám.

V dobách nejstarších panoval ve zřizování a správě osad starý řád slovanský či rodový. Příbuzenstva trvala pohromadě v nedílném držení společného jmění a ve společné správě bydlíce uprostřed svých polností a statků. V pozdější době, v XI. a XII. století se již nezakládaly vesnice svobodnými rody, nýbrž vrchností a duchovenstvem a to tak, že převedly část svých osadníků do nových středisek nebo povolaly svobodné osadníky z přelidněných míst starších a vyměřily jim k užívání půdu za určitých povinností. Tímto způsobem nejpravděpodobněji byly založeny i Těmice a to některým z pánů kamenických.

Celé století XIII., do něhož se klade založení Těmic, je však zahaleno neznámem. Prvním známým držitelem hradu a panství kamenického je Dobeš z Bechyně a z Kamenice a to v letech 1312 až 1359. Pak se jednotliví majitelé střídali tak jak šel čas. Po r. 1414 vykonávala práva vrchnostenská na Kamenicku Anna z Mochova se svými syny. V této době Mistr Jan Hus přebýval občas na blízkém Kozím Hrádku, konal častá kázání pod širým nebem a jeho slova došla ohlasu i nadšení místního lidu. Těmice se záhy staly husitskými a zdejší kaple sloužící až dosud bohoslužbám katolickým, byla odevzdána k obřadům Husitů.

Po roce 1436, když byly ukončeny boje husitské, dostávají se Těmice ve zboží pana Jindřicha ze Stráže. Teprve po bitvě bělohorské, kdy krvavý císař a s ním i katolicismus zvítězili nad husitstvím, obnoveny byly i zde bohoslužby katolické.

Nynější název obce Těmice není původní, neboť časem podléhal změnám. V nejstarších pramenech objevuje se Těmina Kamenice. Je to patrně genitiv vlastního jména „Těmin“, bezpochyby pána na Kamenici, jenž asi místní osadu založil. Avšak od nepaměti se obec jmenovala Temnice. Teprve za 1. republiky byl výnosem ministerstva ze dne 29. března 1922 stanoven název Těmice, který byl uveden v život dne 1. listopadu 1923, kdy došel obecnímu úřadu přípis okresní správy politické v Kamenici n. L. a jenž zní: „Vzhledem k tomu, že výnosem ministerstva vnitra byl stanoven název tamní obce Těmice, ukládám panu starostovi, aby opatřiv úřední razítko s názvem Těmice, tohoto názvu jako jedině správného užíval a o výkonu zprávu podal“.

Z historie obecního úřadu

Již více než sto padesát let (podle dostupných informací) je obec Těmice samostatnou správní jednotkou. Během studování dokumentů z této oblasti jsme se sice dočetly různé zajímavosti (stížnosti na nešvary ve vedení obce, nepodepsaná ohlášení apod.) ale historie se skutečně stále opakuje a tak jsme usoudily, že bude stačit, uvedeme-li pouze jména starostů a předsedů a starostů jak byly v nám dostupných písemnostech uchovány. Od r. 1850 jsou Těmice samostatná obec s osadou Hřeben.

Jan Stárka – r. l838 – rychtář

Josef Janů č. 7 – r. 1875 – starosta

František Dvořák – r. 1906 – starosta

První volby do obecního zastupitelstva po I. světové válce – 15. 6. 1919

Jan Tržil – starosta

Josef Říha – r. 1923 – starosta

Josef Říha – r. 1927 – starosta

Josef Říha – r. 1931 – starosta

V roce 1935 bylo funkční období zákonem prodlouženo o dva roky – na 6 let.

Do roku 1942 nebyly ve správě obce žádné změny. Starostou byl Josef Říha st. Narozen r. 1878.

Alois Michálek č. 35 r. 1942 do r. 1945

9. 5. 1945 byl zvolen revoluční národní výbor.

První poválečné volby – květen 1945.

Alois Dvořák č. l – předseda

1. 6. 1950 po reorganizaci MNV novým předsedou Stanislav Jelínek č. 24

Alois Novák č. 115 – r. 1952 – předseda

František Tržil č. 83 – r. 1954 – předseda – v prosinci odstoupil a zastupuje ho Stanislav Jelínek č. 24

Josef Janota č. 96 – r. 1957 – předseda

Jaroslav Dvořák č. 43 – r. 1960 – předseda

Stanislav Jelínek č. 87 – r. 1964 – r. 1986 – předseda

Jan Štěpánek – r. 1986 – r. 1990 – předseda

Josef Dvořák č. 136 – 1990 – r. 1998 – starosta

Hana Tomanová č. 9 – r. 1998 - r. 2022 - starostka

Bedřich Vondruš - r. 2022 - doposud - starosta