Modlany

„Hornina má zde složení ruly, na úpatí hor je opuka a dále k jihu přechází na hnědé uhlí. Vodstvo - z horských údolí teče množství potoků, které však při větším suchu z části zanikají.

Obživa - zemědělství, ovocnářství, lesy, hornictví, dobytkářství a různá řemesla. Půda u Modlan je lepší než na úpatí Krušných hor. Lépe se hodí k zemědělství a k dobytkářství (množství 1uk a jetelovin)“.

V roce 1430 získal území Modlan od Rytkíře z Polenska Jakoubek z Vřesovic, který vybudoval hrad Doubravka. Do roku 1542 patřily Modlany k panství Volfa z Vřesovic a poté se stal majitelem protestant Albrecht Kekule ze Stradonic. Po událostech na Bílé hoře, v roce1620, byl majetek zkonfiskován a prodán za 30 tisíc zlatých. Vlastníkem Modlan se od roku 1622 se svým mužem stala paní Anna, která byla oddána jezuitům. Po smrti muže byla paní Anna ještě několik let sama vlastníkem, ale v roce 1665 se vlastníky Modlan stali jezuité. V této době bylo Modlansko zpustošené a lid zbídačený neustálým válčením a morovými epidemiemi. Po roce 1648 utichly zbraně. Z roku 1666 je známa první zmínka o modlanské škole. V letech 1687 až 1691 pán Jiří Marek vystavěl nový kostel sv. Apolináře, který byl předán jezuitům. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadají Modlany státu. V roce 1779 pak Marie Terezie předává statek do majetku kostela v Bohosudově. Roku 1781 bylo zrušeno nevolnictví a panský dvůr v Modlanech byl rozparcelován, vzniklo 15 nových pachtovních hospodářství. Od roku 1786 byla zřízena lokálie Bohosudova a „přifařeny obce Zalužany, Věšťany, Drahkov, Srbice, Kvítkov, Suchá“. V Modlanech byla hospoda, mlýn a dvůr. V letech 1792-1793 nejdříve v obci vypuknul mor a poté požár. Další roky byly poznamenány napoleonskými válkami. Snad lepší časy přišly s průmyslovou revolucí. Začaly se stavět nové silnice, v roce 1836 byla postavena nová škola, v roce 1850 byl nově opraven kostel . Modlanská lokálie je povýšena na faru. Počet obyvatel v obci vzrostl roce 1873 na 790. Rozvíjí se obchod a v 19. století došlo v okolí obce k výraznému rozmachu hlubinné těžby hnědého uhlí. Modlansko se od této doby stalo významným producentem této suroviny. Hornictví pak významnou obživou zdejšího obyvatelstva v l. polovině 20. století.

Vrcholné období nastalo v prvé třetině 20. století. Po odsunu německého obyvatelstva k dosídlení a k dlouhodobější stabilizaci obyvatelstva v poválečných letech nikdy nedošlo. Emigrační proces nadále pokračuje. K tomuto jevu přispívá i dlouhodobá existenční nejistota. V 70. letech-po vypracování tzv. "velké varianty" těžby jsou obci předkládány projekty na vytěžení uhelné substance povrchovým lomem Chabařovice. V báňských postupech se datum likvidace obce odvíjelo od roku 2000 až k roku 2005. Tyto záměry vedly ke značné degradaci stavebních fondů v obci, přispěly značnou měrou k emigraci obyvatelstva a ke snížení obytného významu sídla. Tento proces se v současné době zastavuje.

Pro orientaci bychom Vás chtěli upozornit, že historie jednotlivých obcí zobrazíte kliknutím na znak požadované obce, a to na společném znaku v pravo nahoře