Lodhéřov

Živéobce.cz

Obec tvořená místními částmi Lodhéřov, Najdek a Studnice, se nachází cca 9 km severozápadně od Jindřichova Hradce směrem na Deštnou. Je to druhá nejdelší obec v České republice s délkou 2800 m.

Hledat firmy v obci Lodhéřov, část obce Studnice

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Živé firmy v obci Lodhéřov, část obce Studnice 2 firmy

BRONIMI - Studnice č. 24, Lodhéřov

COOP JEDNOTA Studnice - Studnice č. 77, Lodhéřov

Historie obce Lodhéřov celá historie

Jindřichohradecko bylo osídleno českým obyvatelstvem koncem 12. a na počátku 13.století, kdy Jindřich Vítkovec sem přivedl osadníky z Benešovska a pod nově založeným hradem nad Nežárkou položil i základy příštího feudálního panství pánů z Hradce. Toto nové české obyvatelstvo nepostačilo však osídlit všechno území. Proto, jako i v jiných částech českého pohraničí, ve druhé polovině 13.století došlo zde k druhé kolonizační vlně. Páni z Hradce si pozvali na pomoc řád Templářů, jejichž úkol později převzali němečtí rytíři. Oba řády sem přivedly další kolonisty německé národnosti, kteří se usazovali na území řídce osídleném, především na severovýchod od Jindřichova Hradce, kde byl vykázán rytířům zvláštní úděl.

Založení obce

Mezi německé vesnice tehdy založené patří i Lodhéřov, který se poprvé objevuje v archivních dokumentech jako Ruderschlag, nazvaný nepochybně podle svého zakladatele Rudgera, člena německého řádu. Pro německé jméno Rudger existovalo české jméno Lodhéř, podle něhož byla obec nazývána česky Lodhéřov. První písemná zmínka o obci je činěna roku 1294 jako majetek Oldřicha II. z Hradce, pána na Jindřichově Hradci a Telči. Lodhéřov byl farní vsí a kostel sv. Petra a Pavla se připomíná již v roce 1297. Podací právo ke kostelu držela jindřichohradecká komenda Řádu německých rytířů, kteří byli, z pověření pánů z Hradce, kolonizátory okolí Jindřichova Hradce a pravděpodobně i zakladateli vsi. Němečtí rytíři se v husitských válkách odtud vystěhovali.

Obec ve středověku

Nová obec rozkládající se v délce 2.5 km podél Ženského potoka, prozrazuje již tímto půdorysem německé založení. Nejstarším archivním dokladem o osudech Lodhéřova je darovací listina Oldřicha z Hradce, kterou 17. září 1297 tento hradecký pán daroval obec Lodhéřov templářskému řádu. Tato rozlehlá pohorská vesnice na živém potoku na úpatí nejvyššího kopce Čertova Kamenu má 162 domů s 1133 obyvateli. Jest tudíž největší vesnicí v celém okresu. Byl zde také dosazen duchovní řád, který se zde udržel do husitských válek r. 1417. Tento řád zde vybudoval ve 13. století na kopci a strategicky výhodném místě kostel sv. Petra a ohrazený zdí. Ten prošel postupem času několika změnami. Roku 1624 nahradil Adam Pavel Slavata dosavadní trámový strop kostela klenbou. V roce 1674 byla nově od základů postavena věž o třech patrech, roku 1698 opatřena nová kamenná křtitelnice. Počátkem 18. století byla přistavěna kaplička Panny Marie Svatohorské, roku 1787 byla rozšířena prosbitář a roku 1819 dostal Lodhéřovský kostel definitivní podobu přístavbou pravé boční lodi. Kostel má gotické presbyterium a 3 lodě. Roku 1779 byly před vstupem do kostela postaveny barokní sochy sv. Jana a sv. Tadeáše. Také fara prodělávala občasné změny a úpravy. Důkladně byla přestavěna v letech 1724-1730. Z této doby pocházejí i její nástěnné malby a první patro.