Strýčice

Z dostupných faktů se obecní narozeniny slaví 3. července a tradiční pouť s fotbalovým turnajem je vždy první červencovou neděli. Právě 3. července roku 1292 je totiž o Strýčicích a dalších okolních osadách uvedená první písemná zmínka a to v souvislosti s předáváním osad mezi králem Václavem II., Onešem z Němčic a vyšebrodským klášterem.

Další vývoj obce nepoznamenaly ani tak husitské války, i když tudy táhl Jan Žižka na Zlatou Korunu, ale především druhá morová vlna v letech 1520-21. Mor zabil převážnou část místních zemědělců a tak představení vyšebrodského kláštera povolali osadníky z německého pohraničí. Ti za několik století ze Strýčic udělali centrum německého jazykového ostrůvku tzv. Sprachinsel, který se zde udržel až do konce druhé světové války.

V 17. století náš kraj výrazně poničila třicetiletá válka.

V roce 1848 bylo zrušeno poddanství tzn., že jsme přestali být majetkem vyšebrodského kláštera.

První světová válka Strýčice nijak výrazně nezasáhla avšak období mezi první a druhou válkou bylo plné změn. Roku 1930 Národní pošumavská jednota, jako obranu proti stále rostoucímu německému vlivu v podobě nacionalismu, nechala vystavit ve Strýčicích Jubilejní školu svatováclavskou a v okolních vesnicích si vedla obdobně. Leč bohužel, nebylo to nic platné. V roce 1938 se Strýčice spolu s nejbližšími stali součástí Sudet a posléze v roce 1939 německé Říše. Z do té doby české školy se stalo nacistické skladiště.

Po válce se Stýčice staly osadou spadající pod obec Záboří a v roce 1950 obec Radošovice. V té době i zde probíhala neinteligentní a oboustranně nedůstojná komunistická kolektivizace.

Jedním z posledních milníků naší vsi je osamostatnění se a to krátce po sametové revoluci v roce 1989, kdy jako historicky první starosta, stanul v čele obecního zastupitelstva místní rodák S. Klíma.