Obec leží nedaleko Č. Budějovic a obtéká ji řeka Stropnice. Uprostřed vsi stojí chátrající renesanční zámek a kontribuční sýpka ze 17. století. Z obce vede turistická trasa do Todeňské hory, kde je krásný pohled na Novohradské hory.

Hledat firmy v obci Komařice, část obce Stradov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Komařice, část obce Stradov 0 firem
Historie obce Komařice celá historie

Historie obce Komařice je nejen velmi bohatá, ale také velmi stará. "Osídlení zde bylo jedno z prvních, již kolem roku 600 n.l.," tvrdí histrorik Jaromír Šiman a dokládá: "Tehdy byly Komařice po ochranou kouřimských knížat, později, kolem roku 800 vystřídaných Slavníkovci." To by znamenalo, že Komařice byli osídleny dříve, než jsem přišli Důdlebané. Vystřídalo se zde mnoho rodů zemanských, ale i vladyckých. Po vyvraždění Slavníkovců (r.995) spadlo celé jmění na knížete, později krále Boleslava II. Ten pak rozdával půdu zasloužilým mužům nebo rodům.

První zmínky v zemském archivu o Komařicích jsou z let 1278 a 1279: "Roku 1278 plenili Komařice lidé Záviše z Falkenštějna...", "Roku 1279, když Vítkovci měli Hlubokou, přišla na Komařice vojska Hroznaty z Hužic a Vítkovců, ale velké škody nezpůsobila..." Další písemná zmínka o rytířích z Komařic je pak z roku 1346. Rytíři Benešové z Komařic měli ve znaku střelu a to do 14.století. Poté začali ve svém erbu používat orlici.

Zemané či rytíři z Komařic se účatnili všeho dění po boku šlechticů a zemanů z okolí. Byli to: Beneš z Komařic s manželkou Vojslavou (r. 1346), jejich synové Vernéř a Beneš II., který se nazýval Stradovec z Komařic (ujal se panství r. 1370), poté Beneš III. z Komařic a Stradova (r.1387) a Odolen z Komařic ze Slavkova (r. 1411), dál následují Beneš IV., Václav, Řehoř, Jan a Mikuláš z Komařic (r. 1457), Mates z Komařic a ze Slavkova (r. 1460), Lipold Komařický z Hřebene (r. 1525), Volf ml. Krajčíř z Krajku a po něm se již na komařické panství dostávají Dráchovští z Dráchova: Ctibor (r. 1534), jeho syn Adam Dráchovský s Dráchova - ten však brzy zemřel a jeho dbě sestry podědily vše. Anna Dráchovská však sůj díl (Strážkovice, Sedlo, Kosov a Stropnici s mlýnem) prodala své sestře Kristýně a ta se roku 1550 provdala za Jiřího Kořenského z Terešova. V období spravování komařického panství manželi Kořenskými zažil největší rozkvět komařický zámek. Posledním majitelem zámku z rodu Kořenských byl Ctibor Kořenský ml.

Po několika požárech bylo panství tak zbídačené, že Ctibor již neměl sil ani prostředků zámek opravit a panství znovu zvelebit a tak ves, zámek, dvůr poplužní, pivovar, mlýn Hanžlovský s krčmou, Strážkovice s krčmou, Petrovice se dvěma krčmami a vše ostatní prodal 16.října 1623 kláštěru ve Vyšším Brodě. Klášter pak přikoupil Sedlo a Stradov a také Habří a Čakovec...To vše držel až do pozemkové reformy v roce 1918.

Po 30. leté válce Komařice velice zpustly. Celé komařické panství bylo v tak špatném stavu, že ze čtyřiceti šesti hospodářských stavení jenom dvě byly schopny platit kontribuci (placení daně v naturáliích). Ke zlepšení došlo až později. Komařice se začaly nově osidlovat. Nové osidlování však znamenalo "germanizaci". Nové obyvatelstvo sem přicházelo od Vyššího Brodu, kde měli němci výrazné zastoupení. Komařičané byli tvrdí a to jim v boji proti poněmčování velmi pomohlo. "Žádná germanizace nezahubila český ráz na Komařicku a Doudlebská houževnatost všechny kolonisty přišlé od Vyššího Brodu počeštila nebo vypudila." (František Pavel)

Po příchodu nového osidlování začaly Komařice poměrně rychle vzkvétat. Všechny daně přicházely na rozvoj Komařic. Hospodářství bylo přetvořeno. Vznikaly velkostatky, mlýny, hamry, chovaly se zde ovce - stádo obsahovalo 200-300 kusů ovcí. Byla vystavěna Flusárna, ve které se vařila potaš (uhličitan draselný, původně získána z dřevěného popela, užívána k výrobě skla a mýdla). V té době v Komařicích provozoval svou činnost i pivovar. O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté (pivovar zanikl v roce 1904).

Roku 1752 byla při zámku zřízena zelinářská zahrada, která mimo jiné proslavila Komařice prvním pěstováním salátu v Čechách. V zahradě byla postavena oranžérie, kde se pěstovaly fíky (v zimě roku 1798 bohužel pomrzly), chmel, vinná réva, jinde konopí a len. U Sedla byly zřízeny velké ovocné sady. Na rozkvětu komařického hospodářství měla zásluhu celá řada správců - administrátorů - vyšebrodského kláštera, ale i těžká práce podanných.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.