Kostel svatého Prokopa v Nýřanech je farní kostel vystavěný v letech 1903–1904 podle návrhu pražského architekta Roberta Vomáčky a 7. listopadu 1904 vysvěcen pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským.
Hledat firmy v obci Nýřany, ulice Staročeské nám.
Nabídka práce v okolí 30 km 567 firem
Staročeské nám. 23, Nýřany456 m
Havířská 1343, Nýřany967 m
Hřbitovní 1319, Nýřany1,02 km
Hlavní 777, Tlučná2,00 km
Přehýšov č. 2512,93 km
Přehýšov č. 2512,93 km
Sokolská 464, Zbůch3,32 km
Myslinka č. 573,51 km
Blatnice č. 1103,70 km
Tyršova 1062, Vejprnice5,35 km
Dobřanská 629, Chotěšov6,47 km
Skvrňany č. 84, Plzeň6,67 km
Ořechová 99, Chotěšov6,71 km
Vochov č. 466,94 km
U Řeky 632, Chotěšov6,99 km
Újezdská 82, Město Touškov7,33 km
Podnikatelská 1187/47, Skvrňany, Plzeň7,75 km
Domažlická 830/200, Skvrňany, Plzeň7,86 km
Domažlická 1255/200a, Skvrňany, Plzeň7,88 km
Dopravní 1026/6, Skvrňany, Plzeň7,92 km
Historie obce Nýřany celá historie
Když dne 23. 5. 1272 vydává v Orvietu papež Řehoř X. na požádání III. probošta chotěšovského Mírka (Miroslava) zvláštní listinu, kterou klášteru v Chotěšově nejen potvrzuje nový majetek, ale i všechny dřívější statky, práva a výsady, stejně jako i přijetí pod ochranu papežské stolice, je mezi 22 vesnicemi, které klášteru daroval kníže Hroznata a které patří nově založenému ženskému klášteru řádu premonstrátního v Chotěšově, i ves Nirani - Nýřany.
Podle této listiny je letopočet 1272 uváděn jako nejstarší doklad o historii vesnice Nýřany. Podle dalších pramenů je zcela určitá existence vesničky Nýřany ještě před tímto letopočtem a byla jí přisuzována existence ještě před založením kláštěra v Chotěšově, které je uváděno některými historiky v letech 1195 - 1197 (novější historické prameny uvádějí léta 1202 - 1210).
Malá zemědělská obec Nýřany byla od svého založení obcí českou. Svědčí o tom staré zápisy a potvrzují to česká jména sedláků z listiny z roku 1367, kdy měla obec 22 usedlostí (Pawel Pessek, Milota, Ssimon, Jakub Krb, Bláha, Ruczka, Hoch, Cziwanek, Martin, Cuby, Waczlaw, Petr, Jan Hostislaw, Jessek, Krzysek, Przbekwanie, Sowa, Maczek, Mikess, Wacka).
V letech 1442 až 1446 se objevuje další zmínka o Nýřanech, a sice díky slovutnému pánu Janu Niřanském z Niřan - rodáku z Nýřan. Odstěhoval se však do Plzně, majetek si ale v Nýřanech ponechal. Tento Jan Niřanský byl dne 22. 2. 1442 jmenován soudcem pro Albrechta z Týnce a dne 23. 12. 1446 soudcem pro Strništína z Jabloného. Na jedné z těchto jmenovacích listin je ještě znát znak pana Niřanského - oválný štít a helmice s křídly orla. Podle predikátu "slovutný" se lze domnívat, že patřil mezi nižší šlechtu. Proto se můžeme právem domnívat, že i Nýřany mohly z části patřit této nižší šlechtě, pocházející ze selského stavu.
Zemědělská ves Nýřany žila po řadu let v klidu a ochraně kláštera, až do revolučních dob husitských. Působením kláštera zůstali poddaní chotěšovského kláštera věrni staré víře, tedy i králi ZIkmundovi. Když byl 18. 1. 1421 chotěšovský klášter dobit husity za osobní účasti Jana Žižky a klášter lehl popelem, byly mnohé obce dávány do zástavy jak králem Zikmundem, tak i samotnými probošty. Tak se také stalo, že v roce 1442 byly Nýřany a sousední tvrz Janov s rybníkem klášteru odcizeny a patřily pánům Roupovským, kteří je klášteru vrátili v roce 1464. V těchto pohnutých dobách byly Nýřany několikrát zabaveny a platily úroky jak hradnímu pánu Otíku z Žitína, tak Petru Pučilovi a Smilu z Běšin.
O pravdivosti tohoto tvrzení svědčí tato dochovaná listina:
"Ode mne, Otíka z Žitína, purkrabie na Bělé, wám rychtáři a wší obci w Niranech. Obesílám wás, abyšte přišli k holdu a holdowali se do Tuškowa aneb Bělé, a kdož koliwěk k holdu půjde, jděte bezpečně. Pakli nepřijdete, chci wás k tomu přidržovati a připrawiti jímáním, pálením, jakžkolivěk budu moci, šacováním, a to hned abyste šli. Dán na Bělé, w úterý před S. Janem." (Archiv český IV., strana 167).
Dokonce Dobrohost z Ronšperka a na Týně, nejvyšší prokurátor Králowstwí Českého, zasílá list:
"Sausedé w Nýřanech! Žádám a přikazuji Wám, abyšte mi pomohli a dali každý z Wás z lánu kbelec žita, kbelec ječmene a kbelec owsa a to mi položili konečně tu středu po sv. Bartoloměji na Týně a jestliže byšte toho neučinili, budete k tomu bůhdá připraweni, i toho se nedopauštějte, ale dobrowolně raději učiňte. Actum feria quatra Bartolomaci." (Archiv český, díl IV.)
Když si král Jiří z Poděbrad znepřátelil papežskou stolici a tím i část šlechty a měst královských, stálo v čele věrných katolíků na západě město Plzeň, které bylo podporováno právě blízkými kláštery. Královské vojsko obsadilo klášter v Chotěšově a celý kraj byl vydán zběsilému vymáhání poplatků a odvádění píce pro královské vojsko, jak o tom svědčí i list zaslaný purkmistrem města Nového z Plzně do Nýřan, ve kterém přikazuje Nýřanským, aby každý přivezl po voze sena do Plzně, jinak že by musel dopustit, aby královský lid sám v Nýřanech pícoval. Probošt chotěšovský Clemens prodal dne 25. 4. 1505 úroky z Nýřan vladykovi Janu Cukru z Tanfeldu a na Kladrubci a jeho manželka Ahna z Hodušic dala v roce 1548 úroky z Nýřan panu Smilovi Nebilovskému z Drahobungu a v r. 1558 Vilému Miřovskému ze Stropčic (viz Archiv český IV., strana 538).
Dalším svědkem historie Nýřan je také poslední vůle plzeňské měšťanky Anny Hejtmanové z 18. 12. 1526, která odkazuje Šiškovi z Nejřan 100 grošů a Blažkovi z Nejřan 227 grošů.
Po bitvě na Bílé Hoře (18. 11. 1620) na zakročení pražského arcibiskupa a probošta chotěšovského Rudericha poručil císař Ferdinand II., aby všechny odcizené statky byly opět vráceny klášteru, tak i Nýřany přicházejí zpět. Avšak hospodářské i politické poměry jsou v kraji neutěšené, protože až do roku 1630 byly v celém kraji císařští vojáci, kteří majetek poddaných nikterak nešetřili.
I v dobách pobělohorských si ale obec Nýřany uchovala svůj český charakter, přestože začal klášter v Chotěšově a jmenovitě jeho probošt Zachariáš Bandhauer uplatňovat nátlak germanizace českých obyvatel. Ještě v roce 1636 se shledáváme s českým rychtářem Simonem Rejšlem. Po roce 1640 se již při prodeji usedlostí začínají střídat české zápisy s německými. Objevují se i prvá poněmčená jména (Felix Waczka, Kasper Pscherer, Johan Fischer, Giřík Leth, Beatus Bockl, Vít Glaus, Erhardt Bumbl, Jakub Huger, Johan Pschera, Johan Watzka, Simon Schlosser, Andřej Rauch).
V roce 1653 byly vyměřeny a označeny všechny selské pozemky a v roce 1654 konstatuje výkaz berní role, že v Nýřanech z 22 rolnických dvorů zbylo jen 18 dvorů a 1 dvůr pustý. Obec tehdy měla cca 200 obyvatel.
Kolem roku 1754 mizí české zápisy o prodejích a koupi úplně a vše se zapisovalo již pouze v jazyce německém.
V roce 1772 se stává dosavadní pobočný kostel v Úhercích kostelem farním. Farářem se stává Bernardes Wagner. Nýřany jsou přifařeny k tomuto kostelu (stejně jako Líně, Blatnice, Červený Újezd, Kamenný Újezd a Zbůch). Dříve Nýřany patřily k farnímu kostelu v Chotěšově, později ve Vejprnicích.
V roce 1780, po smrti své matky Marie Terezie, se vlády ujímá císař Josef II., který dne 7. 12. 1781 vydává císařský patent, jímž ruší četné kláštery, mezi nimi i ženský klášter v Chotěšově. Patronát nad farami ponechal dle dvorního dekretu klášteru v Teplé. Majetek zrušeného kláštera (tudíž i Nýřany) byl předán nově utvořenému náboženskému fondu, jehož správou byl pověřen císařský vrchní Karel Ipold.
V této době nařídil císař Josef II. nové vyměření a očíslování pozemků. V roce 1787 mají Nýřany mají 27 čísel.
Od svěření správy panství císařským úředníkům byli sedláci drženi v nejpřísnější robotě a byla uplatňována co nejsilnější germanizace celého chotěšovského panství.
1. ledna 1822 kupuje chotěšovské panství kníže Karel Alexandr von Thurn-Taxis. Tomu byly Nýřany povinovány robotou až do r. 1848, kdy byl poddanský stav zrušen.
Kolem roku 1830 byla pouhou náhodou při hrabání v lese objevena ložiska uhlí, neboť uhelné sloje na severu vycházely přímo na povrch.
K úplnému poněmčení českého obyvatelstva v Nýřanech nikdy nedošlo, a to hlavně díky pozdějšímu průmyslovému rozvoji obce. Ještě v roce 1879 byl starostou zvolen Čech, hostinský Kaftan.
Na město byly Nýřany povýšeny teprve rozhodnutím císaře Františka Josefa I. ze dne 29. ledna 1892. Císař František Josef I. o tom vydal dne 5. října 1892 privilegium, v němž udělil městu i znak.
Dne 10. října 1938 byly Nýřany zabrány Hitlerovskou armádou. Osvobozeny byly dne 6. května 1945 16. divizí 3. americké armády.
Původní zástavba v Nýřanech stála na kruhové návsi při potoce. Hospodářské a obytné objekty byly situovány štíty do návsi, stavení byla dřevěná s doškovou krytinou. Později přibyly stavení z hliněných nepálených cihel (tzv. vepříků) a nakonec stavení z kamene a pálených cihel se střechami z hliněných tašek. Šindelové střechy v Nýřanech k vidění vůbec nebyly.
Demografické údaje
MĚSTO Nýřany
Benešova třída 295, Nýřany, 33023, Nýřany
Osoby
- Ing. Caisová Pavlína, starosta
Kontakty
- 377 832 311
- podatelna@mesto-nyrany.cz
- www.nyrany.cz
Vlajka
