Obec Starkoč se nachází 9 km severovýchodně od Čáslavi. Dominantu tvoří vrcholně barokní jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1738, který je obklopen hřbitovem. V hřbitovní zdi je druhotně zazděno 9 figurálních náhrobků z poč. 17. století.

Hledat firmy v obci Starkoč, část obce Starkoč
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 418 firem

Benešova 97, Hlouška, Kutná Hora16,38 km

Čáslavská 198, Karlov, Kutná Hora16,42 km

Vlkaneč č. 2916,42 km

Čáslavská 274, Karlov, Kutná Hora16,52 km

Štefánikova 55/49, Hlouška, Kutná Hora16,62 km

Benešova 6/8, Hlouška, Kutná Hora16,79 km

Bylany č. 15416,81 km

Waldhauserova 805, Hlouška, Kutná Hora16,85 km

Jana Palacha 166, Šipší, Kutná Hora16,93 km

Lorecká 667, Hlouška, Kutná Hora16,97 km

Havlíčkovo náměstí 87/12, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,02 km

Vladislavova 331/7, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,06 km

Havlíčkovo náměstí 552/1, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,09 km

Palackého náměstí 316, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,12 km

Starý Mateřov č. 13017,15 km

Kollárova 589/7, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,16 km

Dačického náměstí 15/10, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,21 km

Komenského náměstí 72/18, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,28 km

Lierova 147/4, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,33 km

Barborská 578/11, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora17,34 km

Historie obce Starkoč celá historie

Název obce pravděpodobně vznikl podle některé z pověstí. Zatím první doložená zmínka o obci se datuje k roku 1355, kdy Starkoč držel Rubín ze Skalice. Po něm následuje celá řada majitelů, kteří měli Starkoč v držení a zde sídlili. Byli to v letech 1359 – 1362 Svatobor z Bousovny, 1411 – 1413 Mařák a Tomášek z Vicemilic, r. 1422 Mareš ze Starkoče, Aleš a Valdštejn ze Starkoče. Udává se, že roku 1440 Mareš a Valdštejn, vladykové ze Starkoče, byli přítomni na Čáslavském sněmu. Ve 14 a 15 století bylo zde sídlo vladycké, jakou mělo sídlo podobu a kde leželo již nelze přesně zjistit. S vladyckým sídlem jsou spojena jména Jiří a Petr ze Starkoče. Od roku 1534 byla Starkoč v držení Petra Sudy z Renče, poté přešla roku 1554 osada do majetku pánů Chotouchovských z Nebovid a Hostačova. Ti mají na místním hřbitově ve zdi památné náhrobní kameny. Po bitvě na Bílé Hoře dostal Starkoč Magni ze Žlebů, brzy ji však prodal Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy. V druhé polovině 17. stol. patřila osada Starkoč ke statku Zbyslavskému. Roku 1663 koupil hrabě Michal Osvald z Thůnu a Hoheštejna panství Žehušické a s ním též i panství Zbyslavské se dvory Starkoč, Lovčice, Zaříčany. V letech 1818 – 1846 byl dvůr Starkoč zrušen a jeho pozemky přešly ke dvoru Lovčice a Zbyslav. Dominantou obce je kostel z roku 1738, původní dřevěný je připomínán již roku 1352.

V obci od roku 1870 fungovala Občanská záložna se 150 členy, svoji činnost však ukončila 1903. Působily zde oborové spolky jako Hospodářská beseda, Hospodářské sdružení malozemědělců a domkařů, Svaz pěstitelů čekanky apod., ale i spolky společenské: Sdružení venkovské mládeže, Vzdělávací spolek Havlíček. Později dobře fungoval Dobrovolný sbor hasičů a Sokol. Některé obecní záležitosti zastupitelé vyřešili velmi rychle a dobře. Příkladem může být zřízení Obecné školy roku 1892 v obci. Jiné záležitosti však trvaly poněkud déle. Např. obec byla připojena na elektrickou síť až mnohem později: a to v roce 1939. Po mobilisaci 27. července 1914 nastoupilo do rakouské armády 82 mužů. Ke konci války nastupovali do armády i 18 ti letí mladíci. Mnozí se však již z válečného pole nevrátili vůbec, nebo byli těžce raněni. Jejich hroby jsou po celé evropě. Dnes má 20 padlých vojáků na návsi pomník na věčnou památku. Byl dokončen v roce 1924. Zvonička, která stojí vedle něho, byla postavena v roce 1930 k výročí 80. narozenin prezidenta T.G. Masaryka. Tuto událost připomíná i nápis na jejím zvonu. Společenský život v obci se odehrával v hostinci Václava Pavlíka čp14, později Josefa Vítka. Tam se schůzovalo, odbývaly se plesy, hrálo divadlo, tam cvičili sokolové. Historie obce je dobře známa ze zápisů v Památní knize školy starkočské a ze zápisů z jednání Obecního zastupitelstva až do roku 1927. V dalším období až do roku 1939 nejsou žádné písemné zprávy. Kronika obce, ani kronika školní se bohužel do dnešních dní nedochovaly vůbec.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.